26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Projevy zrychlené eroze půdy se objevují od té doby, kdy člověk začal narušovat přirozený půdní kryt tvořený převážně lesními porosty. Přitom les nejen půdu chrání, ale pomáhá ji také vytvářet. Kde jsou riziková místa a jak chránit lesní půdu před negativními účinky ztráty půdního krytu? Za jak dlouho vznikne jeden centimetr půdy? Co pomůže při její ochraně?
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Lesní družstvo u Velké Bíteše se snaží praktikovat trvale udržitelné lesní hospodářství, místo plantážového pěstování smrkových monokultur se snaží vypěstovat stabilní lesní systémy s vysokým podílem listnatých dřevin. Příroda totiž ukázala, že si nedá poroučet a jen les, který má přirozené složení, může být ekonomicky výnosný.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Textilní průmysl má svou odvrácenou stranu. Při výrobě látek se ročně potřebuje 93 miliard kubíků vody, 98 milionů tun nafty a chemikálií, celkem za 21 miliard USD. Oděvní průmysl se také podílí na průmyslovém znečištění vody a produkuje značné množství mikroplastů. Z těchto důvodů se stále častěji skloňuje pojem „slow fashion". Jaké další trendy jsou na obzoru?
Kdo a kdy sklo objevil se předně neví, ale historie výroby skla započala už ve starověku. Po pádu antických říší se v Evropě znovu rozšířila ve středověku, kdy se sklářství dostalo i na české území. V 17. století se tak zrodil český křišťál, který dobyl svět. Ale rozhodně nebyl sám. Kromě něho patří mezi významnou českou sklářskou tvorbu také foukané vánoční ozdoby z Poniklé, monumentální plastiky Stanislava Libenského nebo využívání techniky plaveného skla.
V roce 2009 vymysleli těžaři na Mostecku tzv. uhelné safari. Velkou měrou k tomu přispělo velké stádo muflonů, které se v oblasti hnědouhelných lomů zabydlelo. Podle dostupných zdrojů jde o světový unikát. Návštěvníci si zde kromě zvířat mohou prohlédnout také velké těžební stroje. Okolí tu díky kopytníkům získává znovu přírodní podobu. Ale nejsou sami. Co všechno tu můžete vidět?
Odkud vlastně pocházejí Valaši, předkové obyvatel tohoto rázovitého kraje? Na jihu Valašska se nachází vizovický zámek, neprávem opomíjená kulturní památka, ale známější jsou Vizovice přece jen díky svému tekutému stříbru, slivovici.
Agrolesnictví propojuje dva základní zemědělské obory. Jaké výhody přináší pěstovat stromy a zemědělské plodiny zároveň? Sedláci se po staletí snažili kombinovat obojí, my jsme obory poněkud násilně oddělili. Stromy v poli přinášejí stín, vodu i skrýš pro motýly. Jsou oázou života.
Ostrov Fuerteventura se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody v krajině. V minulosti byla spotřebována spousta dřeva na stavbu budov, odlesnění zesílilo erozi, a proto má ostrov, tak jako mnoho jiných, problém se zadržováním vody v krajině. Některá údolí se ale po dešti zazelenají. Kde berou obyvatelé pitnou vodu? A jak by se tento problém mohl vyřešit?
Znečištění ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jedním z nejhorším nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Obce se snaží bránit proti průmyslovým znečišťovatelům zákonnými prostředky, avšak stát jim místo pomoci klade překážky. Jaké a jak?
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
12 312
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.