12:36
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Královéhradecký kraj.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.
František Antonín Špork je znám především jako mecenáš umění. Byl také velmi podnikavý, a tak když byl na jeho pozemku v Kuksu objeven léčivý pramen, přišel s nápadem vybudovat lázně světového formátu. Po smrti hraběte se ale nenašel pokračovatel jeho díla. Z lázní tak zbyl pouze špitál a barokní sochy Matyáše Brauna.
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Miroslav Vladyka nás bere na cestu Královéhradeckým krajem po stopách Boženy Němcové. Navštívíme malebná zákoutí v Ratibořickém údolí a další místa, která autorku inspirovala v její tvorbě. Také se seznámíme s jejími životními osudy.
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic byl snad nejproslulejším z našich humanistů jagellonské doby – šlechtic, spisovatel, básník. Psal zásadně latinsky, češtinu považoval za barbarskou. Na svém hradu Hasištejně založil vlastní humanistickou školu.
Cimrmanolog Zdeněk Svěrák jako host pořadu Hyde Park Civilizace popisuje, jak Jára Cimrman změnil Čechy, pro koho je vlastně cimrmanovské divadlo určeno a čím je charakteristický jeho humor. Vysvětluje zrod postavy Járy Cimrmana a odpovídá i na otázku, jak Cimrman vypadal.
Během svého života se Jaroslav Hašek zabýval ledasčím. Některé jeho aktivity byly svázány se světem zvířat, konkrétně se psy. Podívejme se na ukázku z filmového zpracování Haškových životních osudů.
Květa Legátová (vlastním jménem Věra Hofmanová a tvořící rovněž pod pseudonymem Věra Podhorná) je česká spisovatelka a pedagožka. Do širšího povědomí se dostala až po vydání souboru povídek s názvem Želary, kdy jí bylo již přes 80 let. Literární tvorbě se však věnovala již mnohem dříve. Ve videu se více dozvíme o tvůrčích metodách autorky, o tematické, žánrové i jazykové rovině jejích próz. V závěru pak zazní vzpomínka Petra Jarchovského, autora scénáře k filmu Želary (2003), i autentická výpověď spisovatelky samé.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.