02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Jaké další druhy galaxií ve vesmíru existují? Možná budete koukat. Kit s panem Baterkou zvažují let do jiné galaxie. Jenže problém je v tom, jak dlouho by taková cesta trvala...
Pojďme se společně podívat na první snímky teleskopu. Na malinkaté části oblohy uvidíte tisícovky galaxií. Teleskop nám umožňuje nahlédnout na různá místa ve vesmíru a určit, jaké počasí je v atmosféře planety. Nic není za hranou našich možností, jak okomentoval snímky americký prezident Joe Biden.
Kolik má Jupiter měsíců? To přesně nevíme, neustále se objevují nové, ale nejdůležitější jsou Galileovské měsíce. Io je dokonce nejaktivnějším sopečným tělesem Sluneční soustavy, neustále vybuchuje. Europa zase vypadá jako poškrábaná koule na kulečník, je pokrytá vrstvou ledu, který pořád praská. Pod ním je voda a v ní možná i život! Pokud se chcete na Europu vydat, teple se oblékněte, je tam až -170 stupňů. Prozkoumejme, zda tam existuje život, a objevme další Jupiterovy měsíce!
Pokusíme se společně se Šikuly vyrobit si vlastní sluneční hodiny. Nebudou měřit čas přesně jako mechanické hodiny, ale budou vlastní výroby! Potřebovat budete karton, talíř, tužku, nůžky, plastelínu, barvy, pravítko, hodinky, kousek modelovací hmoty, brčko, pravítko. A můžete začít.
Vydejme se do vesmíru! Zjistíme, jaká nebezpečí tu na astronauty číhají. Může to být třeba požár na vesmírné stanici. Ve volném kosmickém prostoru je může ohrozit třeba kosmické smetí nebo kosmické záření.
Vydejme se zpět do roku 1930. Poznáme objevitele deváté planety X a zjistíme její pozdější název Pluto. Tuto planetu objevil Clyde Tombaugh. Jak k objevu došlo a co mu předcházelo?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit se potkává s planetkou Pluto a zjišťuje, proč už není planetou, ale takzvanou trpasličí planetou. V čem spočívá rozdíl mezi nimi? Nejde jen o velikost, jak by se mohlo zdát. Kit se seznamuje s jejím ledovým povrchem a letí dál.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.