05:01
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí.
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.
V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...
Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?
Přesun milionu Němců a vznik samostatných kantonů. Jaké byly na konci roku 1940 Benešovy představy o poválečném vypořádání s Němci v Československu, vyplývá z jeho rozhovoru s Wenzelem Jakschem. Video odkrývá i dobové vztahy mezi zástupci československého exilu a exilu demokratických sudetských Němců ve Velké Británii.
Studenta Jana Zajíce hluboce zasáhl čin Jana Palacha. Dokonce se zúčastnil hladovky, kterou drželi studenti na Václavském náměstí po Palachově aktu. Po jejím rozehnání v něm podle pamětníků uzrálo rozhodnutí navázat na Palacha a vytvořit tak řadu lidských pochodní, o níž Jan Palach psal ve svých posledních dopisech. Dne 25. února 1969 se tak stal „pochodní číslo 2.“ Byla jeho oběť zbytečná?
Se vznikem ČSR byla zavedena také povinná základní vojenská služba pro každého občana mužského pohlaví, který dosáhl plnoletosti a byl zdravotně způsobilý. Nakolik byla taková armáda bojeschopná, je otázka dnes už jen pro historiky. Pro většinu branců to znamenalo ztrátu dvou let života, ztrátu i finanční a dost často velice tvrdou šikanu od starších vojáků. S koncem komunistického režimu v roce 1989 přišla od 1. ledna 1994 možnost absolvovat tuto povinnost formou tzv. náhradní civilní služby. Základní vojenská služba pak skončila zcela zavedením profesionální armády k 1. lednu 2004.
Definitivní konec komunistického režimu odstartovala klidná a ohlášená demonstrace 17. listopadu 1989 k uctění památky Jana Opletala. Demonstrace nakonec přerostla v protest proti režimu. Reakce režimu byla opět násilná. Na brutální policejní zásah reagovalo hnutí Občanské fórum, a i přes neexistenci mobilů a internetu se informace šířily rychle po celé zemi. Stávky pokračovaly i v dalších dnech a demonstrantů přibývalo. Revoluce nese přívlastek sametová, protože proběhla bez lidských obětí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
12 297
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.