05:01
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí.
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.
V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...
Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?
Dana Zátopková, rozená Ingrová, se narodila ve stejný den jako její budoucí manžel Emil. Ve stejný den jako on získala i svou první zlatou olympijskou medaili, a to na olympijských hrách v Helsinkách roku 1952 v hodu oštěpem. Byla světovou i evropskou rekordmankou, dvojnásobnou mistryní Evropy. Dokumentární snímek "Jeho manželka" představuje Danu nikoli jako ženu slavného muže, ale jako mimořádnou osobnost a vrcholovou sportovkyni.
Než se T. G. Masaryk stal oslavovaným symbolem první republiky, platil za nepříliš oblíbeného intelektuála, vůči kterému panovala nevraživost. Nebál se jít proti názoru většiny a např. v tzv. hilsneriádě nesouhlasil s oficiální teorií rituální vraždy. Za své názory byl napadán dokonce i svými studenty.
Pražský arcibiskup kardinál Jan Beran byl po únoru 1948 šestnáct let internován komunistickým režimem. Po jmenování kardinálem v roce 1965 mu bylo umožněno odjet do Říma, avšak bez možnosti návratu. I v nuceném exilu se nepřestával vyjadřovat k událostem v Československu. Poslechněte si jeho krátkou rozhlasovou řeč po tragickém činu studenta Jana Palacha.
V polovině května roku 1945 se Edvard Beneš triumfálně vrátil do Prahy společně s tzv. košickou vládou. Až do 28. října 1945 chyběl v politickém systému parlament, proto nařízení vlády nabývala podpisem prezidenta podobu zákonů. Rovněž se účtovalo s válečnými zločinci, ale i Benešovými předválečnými odpůrci, jako byli například Rudolf Beran či Jiří Stříbrný, kteří zemřeli ve vězení.
12 691
703
4 228
1 176
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.