13:09
Van de Graaffův generátor je stroj, který je schopen nahromadit a udržet ohromné množství náboje statické elektřiny na kovové kouli. Jak se chovají mýdlové bubliny nebo plamen v blízkosti Van de Graaffova generátoru? Na závěr je vysvětlena elektrostatická síla z pohledu mikrosvěta.
Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní? Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů. Jsou tak přesné, že by potřebovaly 52 miliónů let, aby se odchýlily o 1 sekundu.
Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
Rozbití jádra se stalo jedním z nejzásadnějších objevů v dějinách. K rozbití jádra je třeba neutron, který vnikne dovnitř. Jádro se rozdělí na dvě části a uvolní se tři neutrony. Dva z nich se musí zachytit pomocí regulačních tyčí z bóru. Zbylý neutron rozbije další jádro, a tak dojde k řízené štěpné řetězové reakci. Jak se v jaderných elektrárnách vyrobí elektrická energie a jak se školí operátoři? Jak vypadá temelínský velín?
Tokamak neboli fúzní reaktor by se mohl stát energetickou budoucností lidstva. Není z něj radioaktivní odpad, mohl by být prakticky nevyčerpatelným a bezpečným zdrojem energie. Podívejte se na to, jak tokamak funguje. Na Zemi jsme ale zatím fúzní elektrárny postavit nedokázali.
Pasáž představuje tři nobelisty. David J. Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz v roce 2016 získali Nobelovu cenu za teoretické objevy topologických fází hmoty a topologických fázových přechodů.
Chceme-li se podívat na velmi malé předměty, světelné vlny k tomu nestačí. Proto si vědci vzali na pomoc elektrony. V elektronovém mikroskopu se vysílá velice úzký paprsek elektronů, který bod po bodu ohmatává pozorovaný předmět. Výsledkem jsou úžasné obrázky brouků, mušího oka či roztočů. V našem elektronovém mikroskopu nemusí být vzduchoprázdno, proto lze pozorovat živé organismy.
Řečtí filozofové považovali za nejmenší nedělitelné částice atomy. Na přelomu 19. a 20. století byly ale objeveny částice elektron, neutron a proton. Nyní víme, že u těchto částic to také nekončí. Hadrony, mezi které patří proton a neutron, se skládají z trojce kvarků, kterou doplňuje stejný počet gluonů.
Zkoumání metody umožňující chemickou identifikaci jednotlivých atomů na povrchu pevných látek. Vědci se při zkoumání nanočástic neobejdou bez speciálních mikroskopů, protože na atomy už běžné čočky nestačí. Světelná vlna je totiž pro atomární svět příliš velká.
V jaderné elektrárně Temelín pracuje na různých pozicích asi 1100 lidí. Někteří z nich nás seznámí s náplní své práce, přísnými bezpečnostními opatřeními a spolu s nimi se podíváme do útrob samotné elektrárny.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.