06:23
Pasáž z pořadu Čtenářský deník se zabývá známou českou knihou Báječná léta pod psa od Michala Viewegha. Autor předčítá ukázku z knihy a v rozhovoru se Sabrinou Karasovou se vyjadřuje k autobiografickým momentům v románu i v jeho některých postavách.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Vladimír Kokolia i autorka se vyjadřují k románovým tématům a motivům, historickým reáliím a zabývají se také otázkou viny.
Spisovatelka Hana Mornštajnová hovoří o historických událostech z Valašského Meziříčí, které ji inspirovaly k napsání románu Hana, a o tom, co se jím snažila vyjádřit. Hovoří také o své dřívější tvorbě (Slepá mapa a Hotýlek).
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem ...a bude hůř od Jana Pelce, představitele undergroundu. Rozhovor se spisovatelem vede člen hudební skupiny A bude hůř Václav Kaprhál a společně hovoří o okolnostech vzniku díla, o obsahu románu, o životním stylu českého undergroundu. Video obsahuje čtené ukázky, charakteristické syrovými jazykovými prostředky, které mimo jiné způsobily masový úspěch knihy.
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Radky Denemarkové Peníze od Hitlera. O knize, jejím tématu, vzniku a úspěchu, hovoří autorka a Karol Sidon, který také předčítá ukázky z knihy. Mluví i o běsech, které se automaticky dostavují v určitých životních situacích lidí, a o svém způsobu práce.
Jiří Hájíček hovoří o tom, co determinuje jeho prózu, jakým způsobem píše romány a také o tom, co se snaží skrze ně sdělit. Pozornost je věnována hlavně románu Dešťová hůl, ze kterého čte v závěru rozhovoru ukázku.
Historik Milan Drápala hovoří o osudech básníka a autora experimentální vizuální poezie Jiřího Koláře a o jeho postupné rozluce s komunistickým režimem. I jako sympatizant s novou dobou a moderním uměním se po únorovém převratu dostával do konfliktů s jinými komunistickými umělci, byl různě napadán a vylučován z řad literátů. Nakonec se od režimu naprosto distancoval.
Román Kateřiny Tučkové Bílá voda se zařadil k těžko přehlédnutelným dílům současné české literatury, a to nejen proto, že prostředí katolické církve rozhodně nepatří v současné literární produkci k těm frekventovaným.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se v české literatuře vymezila vůči dosavadním postupům tzv. Česká moderna. Patří k ní autoři jako Karel Hlaváček, Otokar Březina, Antonín Sova, Josef Svatopluk Machar a další. V pasáži je recitováno několik vybraných básní: Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji ze sbírky Pozdě k ránu Karla Hlaváčka, Motiv z Beethovena ze sbírky Tajemné dálky Otokara Březiny a báseň ze sbírky Poesie od Antonína Sovy. V čem se odlišují, na koho naopak navazují a čím jsou výjimeční?
Pojďme se společně podívat na život významného českého textaře Jana Vodňanského, který se narodil na počátku první světové války v Praze. Smysl pro humor v sobě objevil již v první třídě. Celý život se věnoval tvorbě pro děti, psal básničky a také texty k filmovým písním. Spolupráce s hudebníkem Petrem Skoumalem byla pro něho velmi důležitá. Trvala několik desetiletí. A stala se inspirací pro večerníček Bob a Bobek.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.