06:23
Pasáž z pořadu Čtenářský deník se zabývá známou českou knihou Báječná léta pod psa od Michala Viewegha. Autor předčítá ukázku z knihy a v rozhovoru se Sabrinou Karasovou se vyjadřuje k autobiografickým momentům v románu i v jeho některých postavách.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Vladimír Kokolia i autorka se vyjadřují k románovým tématům a motivům, historickým reáliím a zabývají se také otázkou viny.
Spisovatelka Hana Mornštajnová hovoří o historických událostech z Valašského Meziříčí, které ji inspirovaly k napsání románu Hana, a o tom, co se jím snažila vyjádřit. Hovoří také o své dřívější tvorbě (Slepá mapa a Hotýlek).
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem ...a bude hůř od Jana Pelce, představitele undergroundu. Rozhovor se spisovatelem vede člen hudební skupiny A bude hůř Václav Kaprhál a společně hovoří o okolnostech vzniku díla, o obsahu románu, o životním stylu českého undergroundu. Video obsahuje čtené ukázky, charakteristické syrovými jazykovými prostředky, které mimo jiné způsobily masový úspěch knihy.
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Radky Denemarkové Peníze od Hitlera. O knize, jejím tématu, vzniku a úspěchu, hovoří autorka a Karol Sidon, který také předčítá ukázky z knihy. Mluví i o běsech, které se automaticky dostavují v určitých životních situacích lidí, a o svém způsobu práce.
Jiří Hájíček hovoří o tom, co determinuje jeho prózu, jakým způsobem píše romány a také o tom, co se snaží skrze ně sdělit. Pozornost je věnována hlavně románu Dešťová hůl, ze kterého čte v závěru rozhovoru ukázku.
Románový debut pozoruhodný svou až obsesivní snahou přiblížit se druhému člověku. Břitká novela o hrdinovi, kterého postupně sžírá vlastní zloba nebo prozaický debut o dospívání na moravském maloměstě, kde se odlišnost neodpouští? Spolek Litera uděluje každý rok ceny za nejzajímavější literární počiny celkem v devíti kategoriích. Jaké tři knihy v kategorii próza se v roce 2024 probojovaly do nominací?
Mezi cimrmanology nastoupil Petr Brukner v roce 1967. Režisér Jaroslav Papoušek ho označil za největšího českého žijícího naivního herce. Vysoko položený hlas a subtilnější vzezření spolu s nesmělým projevem ho také předurčilo k častým představitelům ženských postav v cimrmanových hrách, asi nejznámější je vousatá Zlatovláska, Brukner si oblíbil sufražetku Jenny ze hry Švestka.
T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
Protože se Poutníkovi zatím nikde nelíbilo, vzali jej průvodci mezi nábožné lidi. Nejprve mezi pohany, pak mezi židy a nakonec k muslimům. Bylo tam sice i něco pěkného, ale předně to tam vůbec nevonělo. Byl tam hrozný smrad. Našel Poutník alespoň mezi muslimy nějaký řád a svornost?
12 305
677
3 965
1 124
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.