04:20
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i sokolnictví. Umění chovu dravců, jejich ochrany, výcviku a lovu s nimi je zapsáno také na seznamu UNESCO. V čem je toho umění lovu staré několik tisíc let tak výjimečné?
Slámové ozdoby patří k tradičním vánočním ozdobám, ale celý betlém vyrobený ze slámy už tak obvyklý není. František Zuska je pravý umělec, pokud jde o výrobky ze slámy. Ještě méně obvyklé jsou ozdoby, respektive figurky ze sušeného ovoce, které sloužily jako vánoční a mikulášské dárky. Tato tradice už se příliš nepěstuje, ale ve Vizovicích se ji stále snaží uchovat.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak je na tom český národ v kontextu historických událostí. Filmy často zobrazují Čechy jako oběti toho, co se děje kolem. A je jedno, zda se jedná o nacismus nebo komunismus. Nebo ne? I tomu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize 2.0.
Na místě dnešního zámku v Lysé nad Labem stával hrad ze 13. století, který zbourali husité, pak obnovili Smiřičtí a v 16. století jej král Ferdinand I. nechal přestavět na renesanční zámek. Zámek pak prošel několika úpravami v různých uměleckých slozích. Před více než 80 lety babička rodu Bořek-Dohalských zámek prodala státu a šlechtickému rodu zůstal jen zahradní domek. Dnes zámek slouží jako domov seniorů, z původního zařízení zámku nezbylo nic. Zámecký park je se zámkem kulturní památkou ČR.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.