04:20
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
28. října 1918 vznikl samostatný československý stát. S patřičným historickým odstupem si můžeme klást otázku, jak tehdejší události vlastně vnímat. Byla to revoluce, převrat nebo předání moci? Tři historici se snaží na tuto otázku odpovědět a polemizují i o dalších souvislostech, jako např. jakými způsoby lze rozumět pojmu revoluce nebo zda v roce 1918 vznikl skutečně „nový“ český stát.
Kromě zámku Orlík, rodového sídla Schwarzenbergů, jsou s tímto šlechtickým rodem historicky spojeny i další významné kulturní památky. Pořad se věnuje zámkům Hluboká a Třeboň, hradu Zvíkov, hradu a zámku Český Krumlov, a také Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na Šumavě.
Svátek Tří králů ukončuje období Vánoc a tradice s ním spojené přežívají dodnes. Jak je to ale s legendou o mudrcích z východu? Zdá se, že s jistotou o třech králích nevíme takřka nic.
Zámek v Mnichově Hradišti byl přes 350 let hlavním sídlem nejstaršího dochovaného slovanského rodu – Valdštejnů. Patřil jim od roku 1621, kdy majetek Václava Budovce z Budova přešel do rukou nejznámějšího představitele rodu Valdštejnů – Albrechtovi z Valdštejna. Zámek rodu patřil až do roku 1946, kdy byl zestátněn a téměř všichni Valdštejnové emigrovali.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.