04:20
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Na místě dnešního zbraslavského zámku stál původně cisterciácký klášter založený Václavem II. Objekt měl poměrně pohnutou historii, ale ve 20. století ho koupil a zachránil průmyslník Cyril Bartoň. Do kostela pak nechal vytvořit pomník Přemysla Oráče se schránkou pro ostatky posledních Přemyslovců.
Danaj je obřadní tanec, kterým žije několik generací stejnojmenného souboru. Ve své studii z roku 1892 jej popsal už Leoš Janáček jako víření, točivý tanec určité struktury, který se tančil velmi rychle, a zpívalo se při něm. V současné době se tanec zpomalil. Pro členy souboru však danaj neznamená pouze tanec nebo soubor, ale i krok, život, tradici, životní styl či rodinu. Lidový tanec danaj proto přežívá i v digitální době.
Odcházení je název známé fotografie Karla Cudlína, která zachycuje jeden ze zlomových okamžiků novodobých českých dějin. Je na ní Václav Havel, jak kráčí po nádvoří Pražského hradu podél řady vojáků. Byl to poslední den jeho prezidentského úřadu, poznamenaný nostalgií i smutkem. Fotka tuto atmosféru věrně vykresluje. Navíc díky sněhu, který zrovna začal padat, se na zemi objevily stopy coby symbol odcházejícího prezidenta.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.