04:20
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Na místě dnešního zámku v Lysé nad Labem stával hrad ze 13. století, který zbourali husité, pak obnovili Smiřičtí a v 16. století jej král Ferdinand I. nechal přestavět na renesanční zámek. Zámek pak prošel několika úpravami v různých uměleckých slozích. Před více než 80 lety babička rodu Bořek-Dohalských zámek prodala státu a šlechtickému rodu zůstal jen zahradní domek. Dnes zámek slouží jako domov seniorů, z původního zařízení zámku nezbylo nic. Zámecký park je se zámkem kulturní památkou ČR.
Seznámíme se s osudem zámku v Litenčicích: od krátkého historického přehledu přes smutný osud zámku i rodiny Podstatských po roce 1948 až po navrácení majetku díky restitucím. Zámek byl sice v katastrofálním stavu, ale rodové pouto a závazky jsou silné, proto se současní majitelé rozhodli dát své sídlo do pořádku. Srovnávací záběry hovoří za vše.
Vánoce slaví lidé po celém světě. Oslavy ale nevypadají všude stejně, každá země má své specifické tradice, není se stejné jídlo, dárky se nenadělují ve stejný den a nenosí je ani stejná postava a neobdarovává děti stejným způsobem. Někdy se to v každé zemi liší i region od regionu. Své s tradicemi udělal ale také vánoční marketing a Vánoce se dostaly třeba i do nekřesťanské Číny. Jak Vánoce ve světě vypadají? Kde ještě donedávna neznali vánoční strom? A jak dlouho Vánoce vlastně kde trvají?
Barborky, větvičky ovocných stromů používané k věštění budoucnosti, přetrvaly jako zvyk dodnes. Barborky byly však i dívky převlečené za duchy, které chodily kontrolovat domácnosti, aby je podle zásluhy buď odměnily, nebo potrestaly.
13 882
779
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.