10:30
Eileen si najde kamaráda, který má rád hudbu a navštěvuje sbor. Přestože pro ni sbor není ideálním prostředím, zjistí, že ve dvou s kamarádem zpívat dokáže. Oceňuje na něm především jeho schopnost naslouchat. Její mladší bráška navštíví terapeutku, které může poprvé říct, jaké je to mít sestru s autismem. Díl kromě přátelství a schopnosti naslouchat otevírá také téma potřeb sourozenců dětí s autismem. Ukazuje, že i oni mohou potřebovat prostor pro vlastní pocity, otázky a podporu okolí.
Pedagog se po skončení dílu zaměří na postavu Eileenina brášky a jeho potřeby. Seznámí žáky s problematikou tzv. „skleněných dětí“ a jejich potřeb. Žáci poté ve dvojicích diskutují o tom, co bylo pro chlapce v tomto i předchozích dílech těžké a co je zaujalo na jeho vyprávění u terapeutky. Následně navrhnou, jak by mohlo okolí (kamarádi, učitelé) pomoci sourozencům, aby se necítili neviditelní.