01:22
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Pokus znázorňující reakci sodíku s vodou za vzniku vodíku a hydroxidu sodného. Přítomnost vzniklého hydroxidu sodného je dokázána modrým zbarvením indikátoru pH.
Chcete vědět, jak vznikla většina přírodních chemických prvků a něco o vzniku a využití radioaktivního záření? Video popisuje, jak radioaktivní záření vzniká a že z něj jde vyrobit elektřina.
Při zahřívání olova dochází k většímu pohybu atomů. Pokud je pohyb dostatečně velký, dojde ke změně skupenství olova z pevného na kapalné. Chcete vědět, jak si lze z olova vyrobit odlitek?
Podívejte se na nové sloučeniny s využitím tantalu v léčbě rakoviny, které vyvinuli olomoučtí vědci. Jak je testovali a s jakými výsledky? Uvidíte také srovnání s cisplatinou, která se používá k léčbě dnes, bohužel s nepříjemnými vedlejšími účinky. Nyní je nutný další výzkum, cesta nových léků k pacientům bude ještě dlouhá.
Poutavým způsobem jsou ukázány vlastnosti a použití olova. Co se stane s předměty ponořenými do roztaveného olova a jaká je jeho teplota tání? Co se stane s prstem ruky ponořením do roztaveného olova?
Vysvětlení alotropních forem fosforu, reaktivity, vlastností a jeho výskytu v organismu jakožto klíčového prvku pro všechny formy života. Aby bílý fosfor v kapalném kyslíku vykazoval prudkou světelnou reakci, stačí jen krátká iniciace horkou skleněnou tyčinkou.
Smícháme 1,5 dílu roztoku kyseliny octové (ocet) s 1 dílem roztoku hydroxidu sodného a následně změříme pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. Protože roztok obsahuje silnou zásadu a slabou kyselinu, pH vzniklého roztoku je zásadité, což se projeví zmodráním lakmusového indikátoru.
Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
Přibližně tři čtvrtiny zemského povrhu tvoří voda, ale pitné vody je nedostatek. Asi 97 procent veškeré vody totiž tvoří slaná voda v oceánech. Ta ale bez úpravy žízeň živých tvorů neuhasí. Jakým způsobem získáme ze slané vody pitnou?
Všechno na Zemi i ve vesmíru se skládá z atomů. Ty mají jádro, kolem kterého obíhají elektrony. V jádře se nacházejí kladně nabité protony a neutrony bez náboje. Než vzniklo Slunce a Země, vybuchla v této části galaxie, kterou známe jako Mléčná dráha, supernova. Při tomto výbuchu vzniklo velké množství přírodních chemických prvků. Některé z nich se rozpadají na menší a současně se uvolňuje radioaktivní záření. Takovým prvkem je třeba uran.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
Jak je možné, že naše Slunce hřeje? Na tuto otázku odpověděl slavný německý astronom William Herschel, když v roce 1800 objevil infračervené záření. V dnešním pokusu s námi můžete zrekonstruovat Herschelův experiment, na vlastní oči vidět a teploměrem si změřit, jak tepelné sluneční záření ohřívá naši planetu.
Poprvé princip laseru popsal Albert Einstein. Laser má široké spektrum uplatnění. To, jakou má laser sílu, zjistíme na pokusu s balónky. Může laser zapálit svíčku? Co se stane, když zapneme laser v blízkosti lahví naplněných lihovými výpary?
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.