02:26
Ukázka vysvětluje pojem inflace - jev, který znehodnocuje naše peníze. Inflací označujeme peněžní jev, který je neustálý a všudypřítomný. Popis, jak se měří inflace a kupní síla peněz.
Vysvětlení principu cenotvorby. Cenu výrobku/služby si stanovuje prodejce sám a zahrnuje počáteční náklady, odměnu člověka, který výrobek udělal, nákup nástrojů, obalů a nájem prostoru, kde je výrobek vyroben. Po odečtení nákladů z ceny nám zůstane hodnota, které říkáme výnos/marže/zisk.
Vysvětlení, jak inflace znehodnocuje peníze i jak se s ní lze vypořádat prostřednictvím investic. Mírná inflace je pro ekonomiku užitečná, naopak hyperinflace znamená rozpad celého peněžního systému.
Jakým způsobem probíhá tvorba ceny? Informace o základním pravidle nabídky a poptávky a zákonitostech, jimiž se tyto ekonomické jevy řídí. Divák se dozví, jak vzniká rovnováha, která je prospěšná pro prodávajícího i nakupujícího.
Příběh rodiny, která si vzala více půjček, než byla schopna splácet. Kvůli tomu si musela opět vzít několik půjček, a to i u nebankovních společností, a dostala se tak do dluhové spirály. Pasáž vysvětluje, co je dluhová spirála, a radí, jak se do ní nedostat.
Příběh nezodpovědného syna, který se zadlužil a svůj dluh ještě navýšil zpronevěrou 200 tisíc korun ve firmě, kde pracoval. Své dluhy nesplácí, takže jeho matka musí pracovat na dva úvazky a splácí dluhy za něj.
Část společnosti to možná ani nevnímá, ale rychlost, s jakou mizí kulturní a historická krajina, je znepokojivá. Přitom se to děje vždy v ekonomickém zájmu. Mají však ekonomické zájmy skutečně tak vysokou prioritu, že jimi lze devastaci krajiny omluvit? Nejnápadnější je asi povrchová těžba uhlí a odstrašujícím případem je likvidace historického města Most v 60. letech minulého století. Bylo by však naivní svalovat vše na komunistický režim, protože stejné uvažování panovalo i na Západě. Uhlí tu ale nebude věčně a řešení problémů nenabízí.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Jedna z nich souvisí s penězi: Revoluci prý připravili pragmatici z StB a KSČ, kteří plánovali vzít ekonomiku do svých rukou. Nová vláda ekonomy samozřejmě potřebovala, a protože v Občanském fóru byli převážně umělci, dostali se do vysokých funkcí např. lidé z Prognostického ústavu. Ze společenské změny však finančně vytěžili všichni, kdo už se v systému pohybovali a uměli se rychle přeorientovat na nové podmínky.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.