Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Fyzika

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Témata předmětu:

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-36 z 496
Helios pro školy: Nebeská show
04:22

Helios pro školy: Nebeská show

Jaké emoce v člověku vyvolá úplné zatmění Slunce? Během pár okamžiků se toho stane tolik, že je nemožné vše vnímat. V dávných dobách vyvolával tento nebeský jev hrůzu, dnes nás fascinuje. Traduje se, že v průběhu Peloponéské války vojáci dokonce kvůli zatmění Slunce přerušili jednu z bitev. Jisté je, že pro člověka je to ohromující zážitek. Na okamžik se stane součástí něčeho, co nemůže ovlivnit, a všechny problémy a konflikty se pro tu chvíli stanou bezvýznamné. Jaké pocity vyvolává v člověku úplné zatmění Slunce, popisuje astrofotograf Petr Horálek. Jeho vyprávění ilustrují unikátní fotografie profesora Miloslava Druckmüllera. Pořad je součástí vzdělávacího projektu Helios pro školy, jehož cílem je prostřednictvím dokumentárního filmu Helios využít inspirativní zájem profesora Druckmüllera o zatmění Slunce pro popularizaci vesmírného výzkumu ve školách.

Apollo 11: Konspirační teorie
04:10

Apollo 11: Konspirační teorie

Přistání prvního člověka na Měsíci provázejí i pochybnosti. Řada lidí ještě dnes věří, že se Američané na povrch Měsíce nikdy nedostali. Paradoxně mají tyto konspirační teorie své zastánce i ve Spojených státech. Čím tito pochybovači argumentovali a jak lze jejich argumenty odborně vyvrátit, vysvětluje Daniel Stach z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série připravené k 50. výročí přistání na Měsíci.

Apollo 11: Inspirace pro mladou generaci
07:17

Apollo 11: Inspirace pro mladou generaci

Jak vzbudit v dětech zájem o vědu? V čem může být mise Apollo 11 a konkrétně nosná raketa Saturn 5 pro mladou generaci inspirující? Jaké možnosti mají dnešní mladí lidé zapojit se do kosmických výzkumů a co pro to dělá Evropská kosmická agentura? A jak reálný je let českého kosmonauta do vesmíru? Hostem Daniela Stacha z vědecké redakce je Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské vesmírné agentury ESA. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.

Pokusy: 2. Newtonův zákon
03:11

Pokusy: 2. Newtonův zákon

Druhý Newtonův zákon, neboli zákon síly, si dokážeme pomocí autíčka a fénu. Pokud bude na autíčko působit větší síla, udělí mu větší zrychlení. V případě stejně velké působící síly se pomaleji bude rozjíždět autíčko s nákladem. Zrychlení je tedy přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti. Druhý Newtonův zákon nám říká jednu důležitou věc. Kde je síla, tam musí být i zrychlení a naopak. Kde je zrychlení, tam musí automaticky působit nějaká síla. Chcete si udělat představu, jak velká je síla jednoho newtonu?

Pokus: Kladka
02:19

Pokus: Kladka

Už jste někdy potřebovali zvednout náklad do výšky? Pak jste možná použili jeden z jednoduchých strojů – kladku. Obyčejná kladka, která je upevněná na závěsu, se nazývá kladka pevná. Její funkce spočívá v tom, že nezmenší sílu, kterou musíme působit, ale obrací její směr. U volné kladky je jeden konec lana upevněn v horním bodě, zatímco kladka je volně spuštěna do dolní části provazu a tahá se za volný konec lana. V případu volné kladly musíme působit silou ve směru přemisťování, ale stačí vyvinout poloviční sílu, než je tíha nákladu. Pokud spojíme více volných a pevných kladek dohromady, získáme kladkostroj. Pomocí něj můžeme zvednout mnohem větší náklad. Ovšem bez kladkostroje i s kladkostrojem musíme vykonat vždy stejnou práci.

Pokus: Hydrostatický tlak a paradox
02:58

Pokus: Hydrostatický tlak a paradox

Jak se počítá hydrostatický tlak? A jak je to vlastně s tlakem v určité hloubce pod hladinou vody v přehradě? Na hladinu totiž působí „píst“ v podobě vzduchu, který má atmosférický tlak. Ten není zanedbatelný. Překvapením je, že v nádobách různých tvarů, v nichž voda dosahuje do stejné výšky, je u dna stejný tlak. Hydrostatický tlak skutečně závisí jenom na hloubce vody a ne na tom, jak vypadá nádoba. Tomu se říká hydrostatický paradox.

Pokusy: Atmosférický tlak
05:14

Pokusy: Atmosférický tlak

Čím je způsoben atmosférický tlak? Atmosférický tlak je důsledkem tíhy vzduchu. Nezbytnou podmínkou pro jeho působení je hmotnost vzduchu. Jak zvážíme vzduch? Ukážeme vám! Tlaková síla ve vzduchu působí ze všech stran. To si dokážeme experimentem s kovovými (magdeburskými) polokoulemi, které přiložíme k sobě a odčerpáme mezi nimi vzduch. Jejich roztržení pak není vůbec jednoduché.

Pokus: 3. Newtonův zákon
02:23

Pokus: 3. Newtonův zákon

Třetí Newtonův zákon se také nazývá zákon akce a reakce. Ukážeme si platnost tohoto zákona na odrazu běžce při startu. V okamžiku startu zatlačí běžec chodidlem do startovního bloku. Ve stejném okamžiku vznikne síla opačného směru, kterou startovní blok působí do chodidla běžce. Právě tuto sílu využívají běžci k rychlému startu. Při odstrkování dvou stejně těžkých loděk bidlem se rozjedou obě loďky od sebe stejnoměrně, přestože působila pouze jedna osoba na bidlo. Platí totiž, že jakou silou působí bidlo na loď, takovou silou působí loď na bidlo.

Pokusy: Newtonův gravitační zákon
05:47

Pokusy: Newtonův gravitační zákon

Gravitace je univerzální vlastnost hmoty. Projevuje se tak, že všechno, co je v našem světě hmotné, k sobě přitahuje veškerou jinou hmotu. Gravitační síla, kterou se přitahují tělesa okolo nás, je velmi malá a její měření není jednoduché. Gravitační síly působí i na velké vzdálenosti. Příkladem může být přitahování mezi Zemí a Měsícem nebo mezi Sluncem a Zemí. Jak je definován Newtonův gravitační zákon a co to je gravitační konstanta? Jak lze změřit hmotnost Země?

Pokusy: Energie
04:28

Pokusy: Energie

Aby tělesa mohla při vzájemném silovém působení vykonávat práci, musí získávat energii. Jak se vypočítá tíhová potenciální energie, kterou nazýváme polohovou energií? Práce je způsob, jak tělesu předat mechanickou energii, ale platí to i naopak. Všude, kde je přírůstek nebo úbytek mechanické energie, tam se koná práce. Energie se neztrácí, pouze se přeměňuje. Například polohová energie se může přeměnit v energii pohybovou. Ve vodních elektrárnách se přeměňuje pohybová energie v elektrickou.

Pokusy: Mechanická práce
04:19

Pokusy: Mechanická práce

Jaký je rozdíl mezi manuální a mechanickou prací? Jaká je jednotka práce? Kdy vykonáme větší práci: při zvedání činky vážící 20 kilogramů nad hlavu, nebo při tahání závaží o hmotnosti 2 kilogramy na vrchol věže?

Pokus: Tíha a beztížný stav
07:26

Pokus: Tíha a beztížný stav

Hmotnost je jednou ze základních vlastností hmoty. Oproti tomu tíha je síla, kterou těleso v gravitačním poli působí na podložku či závěs. A co je vlastně beztížný stav? Beztížný stav může nastat i ve velmi silném gravitačním poli. Nejznámějším případem beztížného stavu je pobyt kosmonautů ve vesmírné lodi na oběžné dráze okolo Země. Také při skákání na trampolíně se gymnastka kromě okamžiku dopadu a odrazu nachází v beztížném stavu. Díky působení tíhy můžeme zjišťovat hmotnost těles. A ukazovala by váha na Zemi stejně jako na Měsíci?

Pokusy: Výkon
03:30

Pokusy: Výkon

Jaký je rozdíl mezi mechanickou prací a výkonem? Výkon definujeme jako práci za jednotku času. Jednotkou výkonu je watt nebo také koňská síla. Jak velký je výkon jednoho wattu? Věděli jste, že dlouhodobě je člověk schopen vyvinout výkon okolo 100 wattů.

Pokus: Zákon zachování hybnosti
03:20

Pokus: Zákon zachování hybnosti

Tělesa si mohou vzájemnými nárazy hybnost předávat. O tom se přesvědčíme na pokusu s mincemi. Součet hybností v izolované soustavě se nemění. Zákon zachování hybnosti si dokážeme prostřednictvím pokusu s modelem rakety.

Pokus: Hybnost a impulz síly
05:14

Pokus: Hybnost a impulz síly

Při zastavování automobilu musíme změnit jeho hybnost. Změna hybnosti je definována jako součin brzdné síly a času. Impuls síly má stejnou velikost jako změna hybnosti, kterou způsobuje. Pokud známe změnu hybnosti a dobu, po kterou tato změna probíhá, můžeme vypočítat brzdné a nárazové síly. Jak můžeme účinek hybnosti zmírnit nebo naopak zvýšit?

Kvíz: Teplo, teplota
02:23

Kvíz: Teplo, teplota

Vyzkoušejte si své znalosti o teple, jeho přenosu a teplotách v krátkém kvízu. Víte například, k čemu slouží solární kolektory nebo jaká je teplota vlákna svítící žárovky?

Pokus: Pohyb těles v gravitačním poli Země
04:25

Pokus: Pohyb těles v gravitačním poli Země

Pokud bychom chtěli, aby nějaké těleso opustilo naši biosféru, museli bychom mu udělit dostatečně velkou rychlost. Lidstvo zatím objevilo jedinou možnost, a to je raketový pohon. Předvedeme si to na modelu lihové raketky. Napadlo vás někdy, co drží kosmickou loď na oběžné dráze, když se pohybuje ve vzdálenosti, kde na ni působí gravitační pole Země? Kosmické lodě obíhají kolem Země po kruhových nebo mírně eliptických drahách a gravitační síla se chová jako dostředivá. Jejím působením se pohyb vesmírného tělesa stáčí k zemskému povrchu, ovšem při dostatečně velké rychlosti vesmírná loď nikdy nespadne. Družice obíhají po geostacionární dráze a mají stejnou úhlovou rychlost jako zemská rotace, takže stojí nad jedním místem zemského povrchu.

Pokus: Síly a pohyb po kružnici
03:49

Pokus: Síly a pohyb po kružnici

Při pohybu po kružnici působí na těleso dostředivá síla. Na otáčejícím se řetízkovém kolotoči působí na osobu v sedačce tahová síla řetězu a tíhová síla. Jejich výslednicí je síla mířící do středu kolotoče, dostředivá síla. Takto to vidíme z pozice vnějšího pozorovatele. Z pohledu kamery upevněné na kolotoči je osoba na kolotoči v klidu. To můžeme vysvětlit pomocí setrvačné odstředivé síly, která je stejně velká, ale působí opačným směrem než síla dostředivá. Účinky takovýchto setrvačných sil můžeme pozorovat v neinerciální vztažné soustavě.

Pokusy: Zrychlení
06:49

Pokusy: Zrychlení

Zrychlení je změna rychlosti v určitém časovém intervalu. Ukážeme si a vypočítáme zrychlení rovnoměrně rozjíždějícího se závodního automobilu. Vypočítáme i úseky dráhy rovnoměrně zrychleného pohybu při jednotkovém zrychlení a podíváme se, jak takový pohyb vypadá při rozjíždění se na kole. Rovnoměrně zrychlený pohyb si předvedeme i na padostroji.

Pokus: Vidlička v písku
01:03

Pokus: Vidlička v písku

Ukázka zobrazuje pokus s pískem a vidličkou. Když se na nádobu s vidličkou zasypanou pískem poklepe, vidlička nepůjde vytáhnout.

Pokusy s vejci
02:45

Pokusy s vejci

Pokusy s vejci, vodou a solí. Jak rozpuštěná sůl ovlivní hustotu kapaliny a jak to ovlivní chování vloženého vejce?

Pokus: Roztočená vejce
00:45

Pokus: Roztočená vejce

Uvařené a syrové vejce stejně roztočíme. Které vejce se bude točit déle? Uvařené vejce. Syrové vejce je uvnitř tekuté, roztáčíme jen jeho vnější skořápku. Zatímco u uvařeného vejce se roztočí celá hmota, a proto má větší setrvačnost.

Jaderná elektrárna Temelín
05:51

Jaderná elektrárna Temelín

Rozbití jádra se stalo jedním z nejzásadnějších objevů v dějinách. K rozbití jádra je třeba neutron, který vnikne dovnitř. Jádro se rozdělí na dvě části a uvolní se tři neutrony. Dva z nich se musí zachytit pomocí regulačních tyčí z bóru. Zbylý neutron rozbije další jádro, a tak dojde k řízené štěpné řetězové reakci. Jak se v jaderných elektrárnách vyrobí elektrická energie a jak se školí operátoři? Jak vypadá temelínský velín?

Pokusy: Archimedův zákon
04:27

Pokusy: Archimedův zákon

Změříme-li sílu, kterou těleso působí na siloměr ve vzduchu a poté ve vodě, zjistíme, že těleso ponořené do vody působí na siloměr menší silou než na vzduchu. To znamená, že ve vodě na těleso musí působit ještě jiná síla opačným směrem. Tuto vztlakovou sílu objevil již ve starověkém Řecku Archimedes. Názorně si Archimedův zákon předvedeme na pokusu, při kterém člověk vleze do sudu plného vody, a tím vytlačí stejné množství vody, jako je objem jeho ponořené části. Když pak dolijeme vyteklou vodu, umíme zjistit, jaká tíhová síla na ni působí. Rovná se vztlakové síle, kterou byla osoba nadnášena. Ověříme si to tak, že postupně změříme tíhové síly člověka zavěšeného na laně a poté ponořeného do vody. Rozdíl těchto sil se shoduje se vztlakovou silou.

Pokus: Krystalizace soli
02:36

Pokus: Krystalizace soli

Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.

Pokus: Pascalův zákon
00:53

Pokus: Pascalův zákon

V lahvi naplněné vodou jsou na všech stranách stejně velké otvory. Cílem pokusu je zjistit, kterým směrem bude stříkat nejsilnější proud při stlačení lahve. Zjistíme, že proudy budou stříkat všemi směry stejně. Jde o ukázku Pascalova zákona. Působí-li na kapalinu v uzavřené nádobě vnější tlaková síla, změní se tlak ve všech místech kapaliny stejně.

Pokusy: 1. Newtonův zákon
03:44

Pokusy: 1. Newtonův zákon

Jak zní první Newtonův zákon neboli zákon setrvačnosti? Na míč, položený na lavičce, působí dvě síly: tíhová síla Země a tlaková síla lavičky. Obě síly jsou v rovnováze, proto výsledná síla je nulová a míč zůstává v klidu. Stejně je tomu tak i v případě, že se těleso pohybuje rovnoměrně přímočaře. Přesvědčíme se o tom v tramvaji. Jestliže tramvaj stojí, všechna tělesa v ní jsou vzhledem k tramvaji i Zemi v klidu. Pokud se tramvaj pohybuje rovnoměrně přímočaře, opět jsou všechna tělesa vzhledem k tramvaji v klidu, pohybují se vzhledem k Zemi spolu s tramvají. Žádným pokusem se nedá zjistit, jestli tramvaj stojí nebo se pohybuje rovnoměrným přímočarým pohybem. Z hlediska fyziky se jedná o jeden a ten samý pohybový stav. Až když tramvaj brzdí, zatáčí nebo zrychluje, začnou se uvnitř dít podivuhodné věci.

Pokus: Optické klamy
02:52

Pokus: Optické klamy

Optických iluzí zná lidstvo spousty, od přírodní fata morgány po iluze vytvořené člověkem. Různě tvarovaná tělesa v kombinaci se zrcadlem vytvářejí optické klamy, u kterých záleží na úhlu pohledu. Jeden trik si můžete vyzkoušet i doma. Uvidíte také iluze, které se velmi dlouho používají při animacích.

Kulový blesk
08:04

Kulový blesk

Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?

Pokus: Elektrický proud a Ohmův zákon
11:21

Pokus: Elektrický proud a Ohmův zákon

Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.

Hydrostatický tlak: Pokus
01:05

Hydrostatický tlak: Pokus

Tato ukázka demonstruje, jaký vliv má hydrostatický tlak na proud vody vytékající z otvorů v plastové lahvi.

Pokusy: Těžiště
05:07

Pokusy: Těžiště

Těžiště je bod, kterým můžeme těleso nahradit, a účinky tíhové síly na tento bod jsou stejné jako účinky tíhové síly na celé těleso. Těžištěm homogenních geometricky symetrických těles je jejich geometrický střed. U nepravidelných těles zjistíme těžiště tak, že ho budeme zavěšovat v různých bodech, a kreslit si na ně svislice (těžnice). A těžiště se nachází v průsečíku těchto těžnic. Soustava pevně spojených těles má jedno společné těžiště. Ukážeme si to na příkladu dvou lidských těl. U šikmých těles platí pravidlo, že budou stát do té doby, než se těžiště dostane mimo podstavu.

Pokusy: Statická elektřina
02:35

Pokusy: Statická elektřina

Pojmem statická elektřina označujeme nahromadění elektrického náboje na povrchu objektu. Elektrický náboj vzniká třením dvou materiálů. Díky statické elektřině můžeme posouvat předměty po podložce či ohýbat proud vody.

První muž ve vesmíru
02:10

První muž ve vesmíru

12. dubna 1961 obletěl první člověk Zemi. Byl to ruský kosmonaut Jurij Gagarin, který tak otevřel lidstvu dveře do vesmíru. Ukázka přibližuje jeho misi.

Měření času
06:34

Měření času

Video je věnováno historii měření času: od měření pomocí svíček přes vodní hodiny až po hodiny mechanické. Ukázka obsahuje i návod, jak lze sestrojit vodní budík.

Pokusy na magnetické pole
02:49

Pokusy na magnetické pole

Série pokusů týkajících se magnetického pole. Co se stane, když ke dvěma jehlám zavěšeným na niti přiblížíme jeden pól magnetu? K čemu dojde, když zmagnetizovanou jehlu umístěnou na korku necháme plavat na vodní hladině? Jak můžeme pomocí železných pilin znázornit siločáry magnetického pole?

Probíhá načítání