Námět seznamuje žáky s praktikami Státní bezpečnosti a mechanismy jejího fungování v dobách normalizace. Žáci a žákyně pracují se směrnicí, podle níž byl realizován nábor tajných spolupracovníků a jejich součinnost s StB. Následně analyzují pamětnické vzpomínky a snaží se reflektovat, jak přítomnost tajné služby působila na jednotlivce a na společnost jako celek.
Historické myšlení: vztah k minulosti
Vzdělávací cíl / Co se žáci a žákyně učí:
Časová náročnost: 40–60 minut
Autorský tým: Michaela Veselá (ÚSTR), Daniel Růžička (ČT), Libor Svoboda (ÚSTR), Tereza Fenclová Mašková (ÚSTR), Jaroslav Pinkas (ÚSTR)
FÁZE 1 – Evokace – Vázací akt (5 min.)
Vyučující pustí evokační ukázku ze seriálu Volha (J. Pachl, r. 2023), která uvozuje téma spolupráce s StB. Následně s žáky a žákyněmi hledá odpovědi na doprovodné otázky.
Vyučující může předem vysvětlit pojmy, které se v lekci používají: Státní bezpečnost – konspirace – kompro.
FÁZE 2 – Kontextualizace – Směrnice pro práci s tajnými spolupracovníky (15 min.)
V této fázi se žáci a žákyně soustředí na analýzu dobových materiálů. Vyučující rozdělí žáky do skupin a rozdá jim pracovní listy, jež obsahují ukázky ze směrnic pro práci s tajnými spolupracovníky z let 1962 a 1978 (zdroje 2 a 3). Své poznatky zaznamenávají do pracovního listu. Následně sdílí svoje poznatky.
FÁZE 3 – Analýza pamětnických vzpomínek (15 min.)
Žáci a žákyně se ve skupinách seznámí se dvěma pamětnickými vzpomínkami (zdroje 4 a 5), které je vedou je k reflexi toho, jak na svůj podíl v mašinérii StB pamětníci vzpomínají. Pokouší se zformulovat, co si o práci StB či spolupráci s ní pamětníci myslí. Pracují s pracovní listem.
FÁZE 4 – Závěrečná syntéza (10 min.)
Závěr lekce patří diskusi shrnující závěry z analýzy vzpomínek. Skupiny prezentují své odpovědi na dílčí otázky, následně žáci a žákyně formulují odpověď na ústřední otázku.
Navržený námět můžete realizovat v hodinách dějepisu, výchovy k občanství či etické výchovy.
Námět se zaměřuje na praktiky Státní bezpečnosti a mechanismy jejího fungování v dobách normalizace. StB již od prvních let existence komunistického režimu v Československu usilovala o vybudování kvalitní sítě tajných spolupracovníků. Při jejím budování bylo nutné počítat s nevypočitatelným lidským faktorem, s rozdílnými povahami, motivacemi a pohnutkami, které měly značný dopad na podobu celého systému. Netýkalo se to jen spolupracovníků, ale i příslušníků ministerstva vnitra, kteří je řídili.
Vedení StB se od počátku snažilo do agendy tajných spolupracovníků zavést systém, který by celý tento proces zbyrokratizoval a zpřehlednil. Získávání, dobovou terminologií verbovka, tajných spolupracovníků, metodika jejich řízení, evidence ad. byly prováděny na základě směrnic, které byly striktně závazné pro všechny příslušníky StB, jež s agenturou pracovali. Metodika byla v průběhu let stále vylepšována. V šedesátých letech se StB řídila „Směrnicí pro agenturně operativní práci Státní bezpečnosti“ (Rozkaz MV č. 13, 16. 5. 1962). Ta byla nahrazena „Směrnicí pro práci s tajnými spolupracovníky československé kontrarozvědky“ z 16. 7. 1972, která problematiku z pohledu StB rozvinula a precizovala. Systém práce s tajnými spolupracovníky byl definitivně dotvořen „Směrnicí pro práci se spolupracovníky kontrarozvědky“ z 25. 1. 1978, s dodatky z let 1986 a 1988. Vzhledem k tomu, že vázání hlavního hrdiny proběhlo po roce 1968, dělo se tak na základě Směrnice z roku 1962, kterou zde ukazujeme. Vzhledem k tomu, že se celý systém dotvořil až v sedmdesátých letech a také proto, že Pekárek spolupracoval po celou dobu normalizace, je další ukázka ze Směrnice z roku 1978, která celý systém svým způsobem završovala.
zdroj 1: videoukázka Volha: Jak fungovala StB?
zdroj 2: Směrnice pro práci státní bezpečnosti (1962)
Rozkaz ministra vnitra č. 13 — „Směrnice pro agenturně operativní práci Státní bezpečnosti“ z 16. 5. 1962, dostupné online: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/rozkazy/smernice/rmv_13_1962.pdf
komentář: V šedesátých letech se StB řídila „Směrnicí pro agenturně operativní práci Státní bezpečnosti“ z roku 1962. Podle této směrnice byla také navázána spolupráce s hlavním hrdinou seriálu Volha Stanislavem Pekárkem. Vybrané ukázky osvětlují, co bylo úkolem Státní bezpečnosti, proč vytvářela rozsáhlou síť spolupracovníků a jaké druhy spolupracovníků evidovala.
zdroj 3: Směrnice pro práci se spolupracovníky kontrarozvědky (1978)
Rozkaz ministra vnitra č. 3 — „Směrnice pro práci se spolupracovníky kontrarozvědky (A - oper - I - 3) z 25. 1. 1978, dostupné online: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/rozkazy/smernice/rmv_3_1978.pdf
komentář: Ukázka ze směrnice z roku 1978 osvětluje, co bylo úkolem tajných spolupracovníků a jak byli motivováni ke spolupráci. Vedle ideologických důvodů a možnosti získávat jisté výhody hrál velkou roli tlak na jedince prostřednictvím kompromitujících materiálů, které Státní bezpečnost dlouhodobě sbírala.
zdroj 4: videoukázka Normální metody práce: výpověď důstojníka rozvědky
zdroj 5: videoukázka Když jsem se motal mezi pankáčema: výpověď agenta StB
