Tento výukový námět reflektuje problém pravdy v politice a demokratického charakteru československé společnosti. Mnichovská krize je zde příležitostí prozkoumat etické kontexty praktické politiky a otázku zodpovědnosti politických elit. Nezbytný je stručný historický úvod do situace, tak aby žáci věděli, co je to mnichovská krize, jak probíhala a kdo byli její hlavní aktéři. Pozornost zde soustředíme nikoli na mezinárodní aspekty krize či na otázku vnitropolitického vývoje, ale jen a pouze na otázku postupu prezidenta Beneše.
Instrukce
Časová náročnost 40–45 minut
Fáze 1 – Historický kontext (5 minut)
Úvod do historického kontextu. Žáci se seznámí se základní faktografií, využít mohou časové osy, na které jsou i základní informace.
Fáze 2 – Zodpovědnost E. Beneše 1 (10 minut)
Ve druhé fázi analyzují žáci dvě filmové ukázky. První zachycuje rozhovor Beneše s československými generály 21. září, ten druhý rozmluvu s jeho ženou. Žáci pracují s pracovním listem 1.
Fáze 3 – Zodpovědnost E. Beneše 2 (15 minut)
Ve třetí fázi analyzují žáci texty historiků, kteří hodnotí „Mnichov“ ze současných pozic. Používají pracovní list 2.
Fáze 4 – Shrnutí (10 minut)
Na závěr žáci prezentují své závěry a diskutují o nich. Snažíme se žáky vést k tomu, aby jejich argumentace byla podložená odkazy na texty nebo filmové obrazy.
Cíle tohoto výukového materiálu pro žáky je:
Soubor metodických materiálů vypracoval Jaroslav Pinkas, Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2017