Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?
Michael se tentokrát zaměří na stejný jev, který užíváme při pití nápoje slámkou, podtlak. A ukáže, jak díky sací síle vysavače postavit pancéřovou pěst, která bude vystřelovat jemné projektily až na druhý konec zahrady.
Proč někdy teploměr neměří správně? Každý teploměr může mít svou chybu a pro zajištění přesnosti je nutná kalibrace s nejbližší meteorologickou stanicí v podobné nadmořské výšce. Pokud se naměřené hodnoty výrazně liší, je třeba ověřit, zda naše měření neprobíhá např. na přímém slunci. Anebo je možné využít tzv. Stevensonovu clonu jako na meteorologických stanicích.
Přírodní zákony, které využívají ptáci, letadla a draci k tomu, aby se vznesli a odletěli, jsou stejné. Stojí za nimi fascinující, a přitom velmi jednoduchá matematika a fyzika. Přidejte se k Michaelovi a postavte si vlastního draka. Při té příležitosti odhalíte vědu, která obklopuje tajemství jeho letu. Nazývá se aerodynamika. A létat díky ní můžeme i my lidé. S Michalem navštívíme i Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze.
Proč je neviditelné radioaktivní záření nebezpečné? Jak ho vidět a jak se měří? Jaký je systém radiační ochrany v Česku. Co je pro nás více nebezpečné: následky Černobylu, nebo vzduch v mnoha českých domech?
První letadlo na světě zkonstruovali ve Spojených státech amerických roku 1903 bratři Orville a Wilbur Wrightové. O sedm let později vzlétl do vzduchu první Čech Jan Kašpar, který následující rok doletěl z Pardubic do Prahy. Odstartoval tím obrovskou snahu českých konstruktérů, kteří toužili po zkonstruování letadla. Jen do vypuknutí první světové války v roce 1914 bylo zaznamenáno kolem 90 pokusů o konstrukci letadel těžších než vzduch. Po skončení války pak začala první sériová výroba letadel v Československu.
Experiment, jak je možné zjistit přítomnost infrazvuku, i když ho nelze slyšet. Můžeme ho totiž vidět. Reproduktor vysílá stlačené vlny vzduchu, které rozhýbou volně visící papír.
Ve videu se dozvíte, proč a jak vzniká blesk, a naučíte se, co je to negativní a pozitivní blesk. Hrom, který blesk doprovází, je prudká vlna, která vznikne, když výboj rychle zahřeje vzduch kolem blesku.
Co se stane s obarveným vodným roztokem ve vakuu? Ukážeme si, že tekutina začne téměř okamžitě vřít. Ve vakuu, tedy bez přítomnosti vzduchu, totiž voda vře při jakékoliv teplotě.
Slupky mandarinky obsahují speciální olejnaté sloučeniny, uhlovodíky, které jsou velice hořlavé. Olej vystřikuje ze slupky, míchá se se vzduchem a hořlavá směs se v podobě malých kuliček spaluje.
Veverka Anička se nečekanou náhodou ocitne ve vzduchu, přestože neumí létat. Po seznámení s rodinou vakoveverek řeší, jak na létání vyzrát. Jaký důmyslný vynález se jí podaří sestrojit?
Do kádinky s hořící svíčkou nasypeme jedlou sodu a přidáme ocet. Reakcí vzniká oxid uhličitý, který je těžší než vzduch a nepodporuje hoření, takže dojde kvůli nedostatku kyslíku k uhašení svíčky.
13 707
867
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
