Evropská raketa Vega, která nesla dvojici satelitů na oběžnou dráhu, nezvládla svou misi. Na jednom ze satelitů spolupracovali i Češi. Příčinou selhání bylo nejspíš špatné zapojení kabelů. Raketa Vega vynášela po patnácti letech příprav na orbit mimo jiné družici Taranis, určenou ke zkoumání nadoblačných světelných jevů, které provázejí pozemské bouře. Asi od času T plus 13 minut bylo však jasné, že raketa nemá správnou rychlost a výšku. Zřejmě vinou motoru posledního, čtvrtého stupně. O hodinu později už řízení letu oznámilo, že družice je ztracena. Satelit měl studovat záblesky s poetickými názvy jako Skřítci nebo Elfové, a to i s pomocí dvou přístrojů, na kterých se podíleli vědci z Akademie věd a z Univerzity Karlovy. První měl poslouchat přicházející elektromagnetické vlny. Druhý byl určený k analýze spršek přilétajících elektronů. Tématem nás provádí Daniel Stach v pořadu Věda 24.
Hackeři a hacking nemusí znamenat jen počítačové piráty, obecněji tak můžeme označit extrémní formu kutilství v oborech jako IT, elektrotechnika, robotika nebo biotechnologie. V posledních letech vznikají tzv. hackerspacy, jakési technologické klubovny, kde se setkávají nadšenci do technologií všeho druhu, vzájemně si pomáhají a sdílejí přístroje. Nejznámější v Česku je asi pražský Brmlab, v němž začínali např. i český vývojář 3D tiskáren Josef Průša nebo společnost SatoshiLabs. Lidé z této komunity jsou nekonvenční a na okolí mohou působit poněkud nepatřičně až směšně, ale nenechme se mýlit.
Co víme o nejslavnějším renesančním člověku? Obdivovaný malíř se věnoval malířství jen první polovinu svého života. Tu druhou věnoval vědě. Zanechal po sobě mnoho nedokončených projektů. Vymyslel záchranný člun a pás, chtěl objevit perpetuum mobile, vymyslel letadlo i vrtulník. Často nenašel investora, jeho nápady byly na svou dobu převratné, moderní, ale také velmi drahé a výstřední.
Deset let své existence oslavilo Československo velkolepou výstavou. Brněnské výstaviště navštívilo více než 2 miliony lidí, kteří si přišli prohlédnout úspěchy nového státu na poli architektury, techniky, vědy, vzdělávání a umění. Podívejte se i vy na tuto jedinečnou událost v dobovém dokumentu o brněnském výstavišti.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Jedním z nejvíce citovaných Čechů ve světovém měřítku je biolog a fyziolog Jan Evangelista Purkyně. Purkyňova vlákna v srdci, Purkyňovy buňky, Purkyňův jev: To vše se dodnes učí studenti na celém světě. Stál u počátku farmakologie, ale také animovaného filmu. Jeho kinesiskop vznikl už ve 40. letech 19. století.
Určování času má dlouhou historii. Už dávno před vynálezem mechanických hodin si lidé s měřením času uměli poradit pomocí různých typů přístrojů. O slunečních nebo přesýpacích hodinách slyšel asi každý, ale co takové hodiny vodní nebo ohňové? V Národním technickém muzeu se můžeme s podobnými zajímavostmi seznámit.
V roce 1923 zemřel německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen. Dne 8. listopadu 1895 objevil elektromagnetické záření krátké vlnové délky, které nazval paprsky X. Svůj významný objev si nikdy nenechal patentovat, chtěl, aby patřil všem. Stal se prvním nositelem Nobelovy ceny.
Mezi kosterními pozůstatky, které byly nalezeny v Hrádku nad Nisou, byl jeden atypický hrob, který upoutal pozornost archeologů. A jako u většiny neobvykle pohřbených lidských ostatků se i tentokrát vyrojily spekulace o vampýrismu a "zrodil" se Tobiáš, upír z Hrádku. Neobvyklé zacházení s nebožtíky však může mít různé interpretace. Na Tobiášovi si dále můžeme názorně ukázat, co vše se dá z kostí o člověku zjistit díky osteobiografii.
Čeští vědci na základě experimentů odhalují, že lidské reprodukční strategie jsou velmi přizpůsobivé - dokážou se přizpůsobovat novým podmínkám a aktuálnímu prostředí. Například jsou schopny zareagovat na nehostinné podmínky Tibetu stejně jako na společnost poměrné hojnosti a nadbytku, jako je ta naše. Vědci také upozorňují na problematiku investování do dětí v naší minulosti i současnosti, kdy platí jednoduchá rovnice: "Lépe je investovat více do menšího počtu dětí než méně do většího počtu."
Vědci v Evropském středisku částicové fyziky u Ženevy chtějí vypátrat, z čeho se skládá vesmír a proč vypadá tak, jak vypadá. Jedinou experimentální metodou, která může důvěryhodně popsat vlastnosti mikrosvěta, jsou srážky elementárních částic. Srážkové experimenty jsou tím zajímavější, čím větší má částice rychlost a energii, kterou získají v urychlovači.
Fotosyntéza dala atmosféře ohromné zásoby kyslíku, který dýchají živočišné druhy. Je to základ života na Zemi. Dala energii rostlinám a dává energii i lidem v podobě uhlí nebo ropy. Ale jak co nejlépe využít její energii? Vyšlechtíme rostliny, které mají vysoký energetický potenciál a fotosyntéza tak přispěje k řešení světové energetické krize.
13 154
739
4 490
1 236
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
