Kde se v češtině vzala slečna? Epizoda z pořadu Jazykovědma se zaměřuje na etymologii slova slečna v češtině. Nezastupitelnou roli v tom hraje disimilace, jejíž podstatu na základě videa určitě pochopíte.
Díl pořadu Jazykovědma se tentokrát zaměřuje na citově zabarvený výraz brajgl. Kde se toto slovo vzalo, jak vzniklo a jaký má význam? Tušili jste, že tomuto slovu vlastně „umožnilo" vznik výtvarné umění?
Byli jezuité opravdu největší nepřátelé českých knih a páter Koniáš ten nejhorší z nich, jak se traduje? V animovaném videu si přiblížíme nástup rekatolizace v českých zemích, pálení českých knih, činnost jezuitů a zakládání knihoven. Pozornost si zaslouží i působení Bohuslava Balbína.
Krátká ukázka z minisérie Božena dokumentuje stav české lékařské terminologie v polovině 19. století, na jejímž vývoji se podílel i Václav Staněk, přední představitel pražské vlastenecké společnosti. Boženu Němcovou jako českou vlastenku vývoj jazyka samozřejmě zajímal.
Jan Svatopluk Presl byl vlastenec a buditel a také zakladatel české přírodovědecké literatury. Vytvářel české odborné názvosloví, některá jeho slova využíváme dodnes. Do oboru zoologie přispěl 220 rodovými a 873 druhovými jmény. Právě jemu vděčíme za to, že se česky dorozumíváme nejen v zoologii, ale i botanice, mineralogii, geologii, paleontologii či chemii.
Čeština dala světu mnohá slova. O jaká slova jde, to zmíní v pasáži český jazykovědec Karel Oliva, zabývající se hlavně matematickou lingvistikou. Také popisuje rozdíl v psaní ů/ú a zdůrazňuje důležitost psaní diakritických znamének. Dále se vyjadřuje ke slovnímu spojení „To dáš“ a k vývoji českého jazyka.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
