Vraťme se ve zkratce k počátkům televizní reportáže. Jak vypadaly první reportáže zahraničních televizních stanic a Československé televize? Nahlédněte do televizní historie a podívejte se například na první přesun nemovité památky v tehdejším Československu.
Jenom tři semestry v letech 1911–1912 pobyl v Praze Albert Einstein, když zde byl jmenován řádným profesorem na pražské Německé univerzitě. Sám později napsal, že v Praze měl čas na formulaci základních myšlenek, z nichž později vznikla teorie relativity. V pasáži je osvětleno i pozadí jazykově rozdělené Karlo-Ferdinandovy univerzity i obraz české a německé vědy na počátku 20. století.
Zákupy na Českolipsku se pyšní zajímavým unikátem: vyrábějí se zde papírové masky, především masopustní, a to stejným způsobem jako před více než sto lety, kdy zde začal podnikat sudetský Němec. Pomocí forem, papíru a škrobu se vytvoří základní maska, popř. přímo nasazovací hlava a ta se potom maluje. Vše je ruční výroba, a že jde vskutku o unikátní technologii, dokládá fakt, že zákupské masky byly zapsány na národní seznam nemateriálního kulturního dědictví. Podívejte se, v čem tato technologie spočívá a proč výroba některých masek trvá i týden.
Málokdo dnes ví, že Eduard Konrád Zirm byl prvním lékařem na světě, který v roce 1905 provedl průlomový operační zákrok. Transplantoval rohovku chlapce muži, kterému hrozilo oslepnutí. Stalo se tak na oční klinice v Olomouci. Podívejte se na příběh z dějin lékařství.
Stavba hlavní železniční tratě z Prahy do Olomouce je neodlučně spjata s životem a dílem Jana Pernera, českého projektanta a stavitele železnic. Pouhých dvacet dní po slavnostním otevření tratě roku 1845 se teprve třicetiletý Perner stal obětí nešťastné nehody, kdy po projetí choceňským tunelem, který sám projektoval, sestoupil při služební jízdě na poslední stupeň schůdku vagónu a narazil hlavou o návěstní sloupek. Tunel, který zavinil smrt českého génia, tu ale vlastně vůbec nemusel stát. Nakonec se dozvíme o záhadě, která dodnes není uspokojivě vyřešena.
První československé osobní počítače vyráběla v 80. letech 20. století firma ZPA Nový Bor. Jak vypadal počítač Honza, co dokázal a jaká byla jeho cena? O historii počítačů v bývalém Československu hovoří Marcela Efmertová, vedoucí historické laboratoře elektrotechniky na ČVUT, a Michal Rybka, publicista a kurátor Alza muzea.
Do poloviny 19. století klademe počátky podnikání rodiny Schichtů. Ve Střekově, dnes části Ústí nad Labem, začali vyrábět mýdlo, po čase s legendárním jelenem ve znaku. Později firma vyráběla vedle mýdla i margaríny, svíčky a další výrobky. Svoji firmu se snažili učinit soběstačnou, vybudovali elektrárnu, strojírnu, vodárnu, pilu. Pro zaměstnance byl k dispozici závodní lékař, jídelna, mateřská škola, dokonce i lázně s bazénem. Byli mezi prvními i v oblasti propagace a marketingu.
Historie těžby stříbra na Příbramsku sahá až do vrcholného středověku. Svou největší slávu dolování stříbra a dalších rud pak zažily Březové Hory v 18. a 19. století, kdy se zde těžilo téměř veškeré stříbro v rámci tehdejší rakouské monarchie. A to zdaleka není jediný unikát, který se s tímto místem pojí. Podívejte se.
Světová výstava Expo 58 byla zajímavá díky první poválečné konfrontaci Východu a Západu. Pro Československo výstava znamenala nečekaný úspěch, náš pavilon v Bruselu zhlédlo tehdy více než šest milionů návštěvníků. Československé exponáty přihlášené do soutěže získaly desítky cen, diplomů a medailí, nejvíce ze všech účastníků.
Společně se podíváme, kdo je dodnes jediným Čechem, který kdy letěl do vesmíru. Tento československý kosmonaut se jmenuje Vladimír Remek. Během svého letu sledoval například změny jasnosti hvězd při západu za obzor. Ve vesmíru strávil celkem 190 hodin.
Pevnost Terezín je známá zejména jako ghetto, kde byly během 2. světové války soustředěny tři čtvrtiny židovského obyvatelstva naší země. Transporty Židů končily na nádraží v Bohušovicích nad Ohří, poté následoval tříkilometrový pochod do Terezína, který byl pro řadu již tak vyčerpaných lidí konečný. Proto začalo projektování železniční vlečky, která by tuto trasu nahradila. Na její stavbě se podíleli samotní vězni a byla dokončena v roce 1943.
Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.
13 123
738
4 476
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
