Co víme o hrozbách sluneční aktivity vůči člověkem vytvořeným přenosovým soustavám a přenosovým sítím? Naše zkušenosti spadají do poloviny 20. století, kdy se začaly přenosové sítě propojovat. O tom, jak a kde sluneční aktivita nejvíce narušuje geomagnetické pole Země, jaká je četnost slunečních bouří způsobujících nebezpečné geomagnetické proudy i proč je infrastruktura přenosových zařízení v současnosti odolnější, hovoří energetik Miroslav Vrba v diskusním pořadu, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.
Jak vzbudit v dětech zájem o vědu? V čem může být mise Apollo 11 a konkrétně nosná raketa Saturn 5 pro mladou generaci inspirující? Jaké možnosti mají dnešní mladí lidé zapojit se do kosmických výzkumů a co pro to dělá Evropská kosmická agentura? A jak reálný je let českého kosmonauta do vesmíru? Hostem Daniela Stacha z vědecké redakce je Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské vesmírné agentury ESA. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Co lidé věděli o Měsíci před tím, než na něj vstoupili? Vzhledem ke vzdálenosti byly historicky možnosti lidí blíže poznat povrch Měsíce omezené. Průlom nastal v 50. letech minulého století s vypouštěním prvních umělých družic a sond. Zásadním impulsem pro zkoumání Měsíce byl americký vesmírný program mise Apollo. Co všechno bylo potřeba zjistit, aby byl člověk připraven udělat na Měsíci první kroky, jak to probíhalo a co víme o Měsíci nyní, komentuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Přistání prvního člověka na Měsíci provázejí i pochybnosti. Řada lidí ještě dnes věří, že se Američané na povrch Měsíce nikdy nedostali. Paradoxně mají tyto konspirační teorie své zastánce i ve Spojených státech. Čím tito pochybovači argumentovali a jak lze jejich argumenty odborně vyvrátit, vysvětluje Daniel Stach z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série připravené k 50. výročí přistání na Měsíci.
Řečtí filozofové považovali za nejmenší nedělitelné částice atomy. Na přelomu 19. a 20. století byly ale objeveny částice elektron, neutron a proton. Nyní víme, že u těchto částic to také nekončí. Hadrony, mezi které patří proton a neutron, se skládají z trojce kvarků, kterou doplňuje stejný počet gluonů.
V roce 2011 byla uskutečněna poslední mise raketoplánu Atlantis. Éra raketoplánů tak po třiceti letech skončila. Podívejte se na reportáž z poslední mise tohoto raketoplánu. Jak takový let probíhá? Jaké jsou největší výzvy takové mise, na jakých úkolech raketoplány pracovaly a nakolik peněz nakonec USA vyšly?
Letecký průmysl byl jedním z prvních odvětví, na která tvrdě dopadla opatření spojená s šířením nemoci COVID-19. Rušení leteckých spojů v celosvětovém měřítku, krachy leteckých společností, boj o parkovací místa pro nevyužívaná letadla. Jaký dopad má situace na Airbus A380 a čím se tento obr přezdívaný „velryba“ zapíše do dějin letecké dopravy? Hostem Daniela Stacha v pořadu Hyde Park Civilizace je pilot největšího dopravního letadla světa David Hecl.
Jaké emoce v člověku vyvolá úplné zatmění Slunce? Během pár okamžiků se toho stane tolik, že je nemožné vše vnímat. V dávných dobách vyvolával tento nebeský jev hrůzu, dnes nás fascinuje. Traduje se, že v průběhu Peloponéské války vojáci dokonce kvůli zatmění Slunce přerušili jednu z bitev. Jisté je, že pro člověka je to ohromující zážitek. Na okamžik se stane součástí něčeho, co nemůže ovlivnit, a všechny problémy a konflikty se pro tu chvíli stanou bezvýznamné. Jaké pocity vyvolává v člověku úplné zatmění Slunce, popisuje astrofotograf Petr Horálek. Jeho vyprávění ilustrují unikátní fotografie profesora Miloslava Druckmüllera. Pořad je součástí vzdělávacího projektu Helios pro školy, jehož cílem je prostřednictvím dokumentárního filmu Helios využít inspirativní zájem profesora Druckmüllera o zatmění Slunce pro popularizaci vesmírného výzkumu ve školách.
Geologický průzkum povrchu Marsu je jedním z hlavních úkolů sondy Perseverance. Jaké důležité zařízení z pohledu geologa je součástí vozítka? Jaké vzorky bude sonda sbírat a jak se dostanou zpátky na naši planetu? Bude třeba vyslat další sondu, která vzorky posbírá, nebo se na Mars dostane dřív člověk? A jakou pozici má v Misi Mars 2020 Evropská kosmická agentura? To jsou témata rozhovoru redaktora ČT Daniela Stacha s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária před přistáním sondy Perseverance na povrchu Marsu.
Evropská raketa Vega, která nesla dvojici satelitů na oběžnou dráhu, nezvládla svou misi. Na jednom ze satelitů spolupracovali i Češi. Příčinou selhání bylo nejspíš špatné zapojení kabelů. Raketa Vega vynášela po patnácti letech příprav na orbit mimo jiné družici Taranis, určenou ke zkoumání nadoblačných světelných jevů, které provázejí pozemské bouře. Asi od času T plus 13 minut bylo však jasné, že raketa nemá správnou rychlost a výšku. Zřejmě vinou motoru posledního, čtvrtého stupně. O hodinu později už řízení letu oznámilo, že družice je ztracena. Satelit měl studovat záblesky s poetickými názvy jako Skřítci nebo Elfové, a to i s pomocí dvou přístrojů, na kterých se podíleli vědci z Akademie věd a z Univerzity Karlovy. První měl poslouchat přicházející elektromagnetické vlny. Druhý byl určený k analýze spršek přilétajících elektronů. Tématem nás provádí Daniel Stach v pořadu Věda 24.
Udělení Nobelovy ceny 2020 za fyziku potvrzuje, že obecná teorie relativity má po stech letech význam nejen pro teoretické fyziky a astronomy, ale i pro každého, kdo používá GPS navigaci. Hlavními aktéry ocenění za fyziku na rok 2020 jsou černé díry. Roger Penrose svými výzkumy existenci černých děr potvrdil, Andrea Ghetz a Reinhard Genzel dokázali, že masivní černá díra je i ve středu naší galaxie. Na tento vesmírný výzkum se redaktor ČT Daniel Stach podrobněji zaměří v rozhovoru s astronomkou Soňou Ehlerovou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Při vyslovení jména Prokop Diviš se většině z nás vybaví „bleskosvod“. Vynálezce ochrany před úderem blesku byl především kněz a při svých bádáních se snažil vše odvodit od Bible, proto církev jeho objevům nebránila. Nebyl sám, kdo se ve druhé polovině 18. století ochranou před bleskem zabýval. Ale zatímco Benjamina Franklina objev hromosvodu proslavil, Prokop Diviš zemřel v zapomnění. Pořad z cyklu České zázraky je věnován především jeho životu a osudu jeho objevů. Hlavním předmětem Divišova bádání byla elektřina, zabýval se dokonce i využitím statické elektřiny v lékařství. Dozvíme se ale také, co blesk způsobuje a jak se před ním chráníme v současnosti.
13 112
738
4 459
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
