Česko nemělo a nemá vlastní kosmický program, příspěvek ČR k dobývání vesmíru ale rozhodně není zanedbatelný. Jako člen evropské kosmické agentury ESA se různou formou podílí na evropských výzkumných projektech, desítky českých firem jsou zapojeny do kosmického průmyslu. Čím konkrétně se některé z nich zabývají, uvidíte v ukázce z pořadu Bilance.
Rok 2023 bývá označován za začátek „nové doby kosmické". Významně se zvýšil počet letů do vesmíru, cestování do kosmu se otevírá i pro běžné turistické lety. A Češi u toho nechybí. Česko je po bývalém Sovětském svazu a Spojených státech třetí zemí, jejíž občan se dostal do vesmíru. A první československý kosmonaut Vladimír Remek má následovníky. Kdo další z našinců se chystá do vesmíru? Podívejte se na ukázku z pořadu Bilance.
Průzkum vesmíru už není doménou Spojených států a Ruska, snižování nákladů na cesty do vesmíru otevírá možnosti využívat kosmické technologie dalším zemím. Významnou roli v závodech o vesmírnou ekonomiku hrají i soukromé firmy. Jde totiž o ekonomicky stále lukrativnější odvětví? Podívejte se na ukázku z pořadu Bilance.
Česká vědkyně, terénní bioložka Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR se zabývá biologickým modelováním. V lesích po celém světě zkoumá nepopsané vztahy přírody. V ukázce z pořadu Hyde Park Civilizace hovoří s Danielem Stachem o tom, co by se stalo, kdyby v lesích vyhynuli všichni přirození predátoři.
Profesorka Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko-fyzikální fakulty UK zaměřuje svůj výzkum na materiály budoucnosti. V ukázce z pořadu Hyde Park Civilizace hovoří s Danielem Stachem o vlastnostech jedné vrstvy atomu uhlíku, takzvaného grafenu. Rozdíly ve fyzikálních vlastnostech látek stejného chemického složení vysvětluje česká vědkyně na modelech uspořádání atomů grafitu a diamantu.
Zkratka AI se v průběhu roku 2023 stala nám všem důvěrně známou. Ale víme, na jakém principu umělá inteligence pracuje? Jak to, že umí číst, psát, počítat a spoustu dalších věcí? Základem AI jsou neuronové sítě. Jak fungují, vysvětluje avatar Alex v ukázce z pořadu Bilance.
Nejpoužívanějším nástrojem typu „konverzační umělá inteligence" se v roce 2023 stal ChatGPT. Velký pokrok nastal i ve zpracování lidského hlasu a fotografií a AI modely jsou dnes již běžnou součástí IT nástrojů, které denně používáme. Na úspěchu velkých jazykových modelů má zásluhu i český vědec Tomáš Mikolov. V ukázce z pořadu Bilance se dále dozvíte, jak reagovali američtí herci na nekontrolované používání jejich podobizen vytvořených umělou inteligencí i v čem může být užitečný AI model COPILOT.
Objev krevních skupin je pro medicínu velmi významný i z důvodů rozsáhlého praktického využití. Do té doby byly prováděny krevní transfuze s velmi nahodilým výsledkem. Tři lékaři nezávisle na sobě objevili v prvním desetiletí 20. století zákonitosti, které je třeba v hematologii stále respektovat. Český lékař, psychiatr Jan Janský popsal svůj objev čtyř krevních skupin v roce 1907. Nobelovu cenu za svůj objev však nezískal. Objev krevních skupin je všeobecně připisován vídeňskému vědci Karlu Landsteinerovi. Čtyři krevní skupiny popsal v roce 1910 také Američan William Lorenzo Moss.
Dnes je na oběžné dráze kolem Země přes 15 tisíc satelitů různého účelu. Jejich prostřednictvím získáváme informace o tom, co se děje v různých místech na Zemi, rozšiřují nám možnosti připojení k internetu, zvyšují rychlost přenosu dat. Světového úspěchu ve vyhodnocování satelitních snímků dosáhla česká firma Space Know, projekt Starlink společnosti SpaceX poslal do vesmíru již přes 4 tisíce satelitů. Podívejte se na ukázku z pořadu Bilance.
Velký počet satelitů na oběžné dráze začíná ohrožovat řízení dopravy ve vesmíru. Problémem se stávají i dosluhující družice, které vytvářejí vesmírné „smetí". Jako kosmický odpad krouží dnes po oběžné dráze přes 2 tisíce nefunkčních satelitů. Pravděpodobně nás čeká doba, kdy uvidíme mnohem méně hvězd, sílící pohyb satelitů je problémem i pro jejich vědecká pozorování. A co způsobí srážka satelitů? Podívejte se na ukázku z pořadu Bilance.
Josef Váchal byl výjimečný knižní samorost. Sám si psal knihy, tiskl je, vytvářel vlastní písmo, ilustrace i knižní vazbu – zkrátka řídil celý tvůrčí proces. Stal se tak jedním z prvních umělců tzv. autorské knihy a vytvářel unikáty v malých nákladech. Vymyslel si vlastní grafické techniky a používal neobvyklé nástroje, jako například upravenou zubařskou vrtačku k rytí svých mistrovských děl. Váchal byl nejen talentovaný umělec, ale také mystik a okultista.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i technologie výroby modrotisku, která je zapsána také na seznamu UNESCO. V čem tahle ojedinělá technika spočívá?
13 112
737
4 457
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
