Přírodní dědictví České republiky představuje pro turistický ruch nepřeberné množství hodnotných cílů. Když se však davy turistů koncentrují pouze do malého počtu atraktivních míst, působí to problémy. Ty se projevují nejen nepřiměřeným zatížením lokalit, ale i vznikem zábavních atrakcí a navazující infrastruktury. A krajina, za kterou se původně jezdilo, se mění k nepoznání. Děje se to i u Králického Sněžníku, kde vznikají kontroverzní stavby jako Stezka v oblacích, visutá lávka Sky Bridge 721 či rozhledna.
Hlavním turistickým cílem Jordánska je bezesporu skalní město Petra, které je označováno za jeden z novodobých divů světa. Město je zmiňováno i v Bibli, je zde pojmenováno jako Selá, bylo sídlem nabatejského království a všechny zdejší stavby byly vytesány do pískovce. Význam Petry se postupně zmenšil a po ničivém zemětřesení v 6. století ji opustili poslední obyvatelé. Dnes se tu můžete potkat s kočovnými beduíny. Jak tito lidé z pouště žijí, zjistíme z videa.
Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.
Proslulé kamenné zídky na ostrově Menorca chránily zemědělcům majetek před větrem a bránily dobytku opustit pastvinu. Zajímavostí je, že při stavbě zídek nebylo používáno žádné pojivo, a přesto na sobě kameny pevně drží. Jelikož byly kámen a dřevo na Menorce dříve jedinými stavebními materiály, byla takto postavena i obydlí s typicky bílou barvou. Na konci videa navštívíme jeden z bývalých kamenolomů, který dnes slouží jako turistická atrakce.
Křesťanské kláštery vznikaly na místech spojených s biblickými příběhy či se životy světců. Kláštery jsou prostorem ztišení, kontemplace, společenství a Kristovy přítomnosti. Bez těchto staveb by církev nebyla úplná. Například komunita německých benediktinů a benediktinek žije ve Svaté zemi, kde se setkávají s vyznavači ostatních náboženství. Ve východním křesťanství je zase významná tradice starectví. Seriál Prolínání světů provádí světovými náboženstvími s cílem porozumět jim a ukazovat, jak nás přesahují.
Znáte základní fakta o Itálii? Animovaný zeměpis pro děti o státech Evropské unie vám je zábavně a v krátkosti představí. Itálie vypadá na mapě jako vysoká bota obklopená mořem. Italové se v létě koupou a v zimě lyžují ve vysokých horách. Jestli máte rádi pizzu a těstoviny, bude se vám tu líbit. V Itálii je hodně kostelů a bazilik a spousty dalších zajímavých staveb. Benátky jsou slavné turistické lákadlo, město celé postavené na vodě, kde místo aut jezdí gondoly.
Stále se rozvíjející Praha potřebovala najít na konci 19. století stabilní zdroj pitné vody. Pro vybudování nového vodovodu se spojila Praha a tehdy samostatná města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov. V katastru obce Káraný tak vznikla na svou dobu unikátní secesní stavba vodárny, která získává vodu filtrací z řeky Jizery a jímáním artéské vody z hlubinného vrtu. Voda do Prahy z Káraného proudí od začátku roku 1914.
Co by krajině přineslo vybudování plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe? Jak příznivci a odpůrci díla hodnotí výstavbu obrovských betonových těles, schopnost kanálu zadržet vodu v krajině, její údajný protipovodňový význam, vliv na úroveň hladiny podzemní vody, zásah do zemědělského půdního fondu nebo do prostupnosti krajiny? Jako paralela pro budoucí dílo se nabízí již existující kanál Rýn–Mohan–Dunaj.
Švédské město Växjö je jedním z nejzelenějších na světě, dokáže bez problémů plnit klimatické závazky plynoucí z Pařížské klimatické úmluvy. Emise oxidu uhličitého klesly v šedesátitisícovém městě za posledních 15 let o 58 procent na obyvatele. Ekonomika města mezi jezery přitom vzrostla o třetinu. Stojí za tím komplex udržitelných a šetrných opatření: stavba elektrárny na biomasu, podpora šetrné dopravy, použití obnovitelných materiálů, pěstování zeleniny v městských parcích i přímé využití finančních zdrojů.
Za většinou rybníků na Třeboňsku stojí tři významní rybníkáři: Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard a zejména Jakub Krčín. Poslední z nich začal rybníkem, který nazval Nevděk. Projekt znamenal přesídlení velkého množství obyvatel a ohrožoval opevnění vybudované Netolickým. Krčín vybudoval i největší rybník u nás k oslavě majitelů třeboňského panství, rybník Rožmberk. Ten neměl ve své době na světě obdob. Od konce 16. století se několikrát osvědčil např. při zadržení povodňových vln. Podívejte se nejen na stavbu rybníků, ale i na jejich výlov.
Budování logistických center je jedním z kontroverzních důsledků našeho konzumního způsobu života. Všichni si chceme kupovat zboží, ale zároveň nikdo z nás nechce žít v blízkosti velkých překladišť. Při jejich plánování se však nehraje pouze o ochotu, či neochotu obyvatel takové stavby tolerovat, své zájmy mají i další aktéři. Na vahách jsou i ekonomické zájmy investorů, obavy dotčených obcí, v případě plánů developerů na Hodonínsku proti sobě stojí například geopolitické zájmy Číny a ochrana tisíciletých památek, unikátních lužních lesů nebo kvalitní orné půdy.
Baťovská architektura je pověstná industriálně laděnými stavbami s typickou „červenou cihlou“. Město Zlín díky tomu získalo jedinečný architektonický ráz. Kdo se chce o odkazu bratří Baťů dozvědět víc, může zamířit například do Baťova mrakodrapu, podívat se do Památníku Tomáše Bati nebo si zajít do Baťova institutu. Návštěvníci Zlína se mohou dotknout nejen historie, ale taky přírody včetně exotických zvířat. Zlínská zoo se pyšní jako jediná v Evropě dotykovou expozicí rejnoků. I díky ní je dlouhodobě druhou nejnavštěvovanější zoo u nás.
13 369
749
4 559
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
