Navštívíme největší rumunské pohoří, Fagarašské hory. V tomto pohoří najdeme nejvýše položenou silnici v Rumunsku. Je možné se po ní dostat až do nadmořské výšky 2034 m, nicméně vzhledem ke zdejšímu drsnému počasí je po většinu roku neprůjezdná. V podhůří Fagarašských hor leží město Fagaraš, kde uvidíme stavbu nového kostela, což není ani v dnešní době v Rumunsku neobvyklé.
Mayové nikdy nevytvořili jednotnou říši, spíše vytvářeli městské státy, které navíc mezi sebou téměř nepřetržitě válčily. Mayská civilizace se rozprostírala na poloostrově Yucatán a ze všech dnes známých kultur předkolumbovské Ameriky dosáhla nejvyšší kulturní úrovně. Její chrámy byly stavěné jako mohutné stupňovité kamenné stavby, proto bývají často srovnávány s egyptskými pyramidami.
Kája musí za trest vést hodinu o úhlech. S přípravou mu naštěstí pomůžou Mat, Ema a Tika. Nejen, že mu názorně popíší stavbu i značení úhlů v rovině, ale poučí ho také o pojmech přímka, polopřímka, přímý úhel, nulový úhel, vrchol úhlu a ramena úhlu. Nakonec mu také ukážou, jak pomocí hodinových ručiček určit velikost úhlu.
Videoatlas naší přírody nás tentokrát seznámí s umělým ekosystémem města vytvořeného člověkem. Představí nám, jak město významně ovlivňuje základní neživé podmínky života – světlo a teplo, vodu a obsah minerálních látek v půdě. Vytváří podmínky pro život člověka i dalších živočichů v tomto ekosystému. Video nám ukáže propojenost živé přírody, neživé přírody a lidských obydlí i dalších staveb.
Rychlebské hory kromě nenarušené přírody ukrývají také památky, například zámek Jánský vrch nebo secesní stavbu Georgs-Halle (dnes Tančírna v Račím údolí), která sloužila jako kulturní a turistické místo. Během druhé poloviny minulého století byl objekt opuštěn a začal chátrat, zašlý lesk mu byl navrácen v roce 2015 a opět je možné se zde zúčastnit kulturních akcí.
Navštívíme elektrárnu Gabčíkovo, vodní dílo na Dunaji, megalomanskou stavbu, která vyvolala na přelomu 80. a 90. let bouřlivé protesty ochránců přírody na Slovensku a v Maďarsku. Vodní dílo se stalo i předmětem dlouhotrvajícího sporu mezi Maďarskem a tehdy nově vzniklým Slovenskem. Slovenské moře, jak se také tomuto vodnímu dílu říká, je soustava jedné nádrže, dvou kanálů a čtyř vodních elektráren.
Po konci 2. světové války převzala vládu na řadě míst Českého lesa příroda, protože po odsunu původních německých obyvatel řada vesnic a osad osiřela a následně zanikla. My se podíváme do míst, kde ještě před válkou bývalo rušno a dnes tehdejší čilý ruch připomínají jen zbytky staveb. Jednu opuštěnou vísku navštívíme i na druhé straně hranice v Bavorsku.
Vrchol Boubín, který je s nadmořskou výškou 1362 metrů nad mořem pátým nejvyšším vrcholem Šumavy, nabízí krásný výhled do okolní krajiny. Dřív tu stávala vojenská hláska, v 70. letech ji ale zbourali a její místo zaujala dřevěná rozhledna. V okolí Boubína najdeme nedotčenou přírodu Boubínského pralesa, který je přírodní rezervací už od roku 1858.
Vyšší teploty nebo častější deště způsobují tání sezonního sněhu a především ledovců v Himálajích. Obojí zvyšuje hladiny řek i jezer a přináší v oblastech bleskové záplavy a následně i vysychání vodních toků. V ohrožení jsou desítky až stovky milionů lidí. O vlivu klimatických změn na politické spory o vodní toky pak následně hovoří politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
Karel IV. král český a císař římský byl synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Právě díky své matce se těšil v Čechách velké oblibě a sám si naši vlast také zamiloval. Za své sídlo si vybral Prahu a budoval pověst silného českého království, které neustále zveleboval. Mezi mnoho jeho skutků patří i stavba hradu Karlštejn, který měl sloužit pro uložení toho největšího pokladu v celém křesťanském světě.
V 90. letech 19. století byla v Plzni postavena takzvaná Velká synagoga. Jedná se o mimořádnou stavbu v rámci České republiky, ale i ve světovém měřítku – pojme údajně až 2 500 osob. Svému účelu však příliš dlouho nesloužila. Na konci 30. let 20. století přišla zlá doba, druhá světová válka a holocaust, při kterém zahynulo přibližně 90 % československých Židů.
Bilbao bylo dříve typické výrobou oceli a námořním obchodem. Poté, co město postihla krize těžkého průmyslu, byla snaha jej zatraktivnit pro turisty, čemuž napomohly futuristické stavby. Architektonicky zajímavá je budova Guggenheimova muzea, za zmínku stojí most přes řeku Nervión nebo dvojice výškových budov představující přechod města z minulosti do budoucnosti. V současnosti je Bilbao jedno z nejnavštěvovanějších míst na Pyrenejském poloostrově.
13 369
749
4 559
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
