Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byly jen důsledkem dohody o novém uspořádání světa mezi USA a SSSR. Sovětský svaz byl ekonomicky v troskách a jeho problémy navíc umocňovaly závody ve zbrojení. Vyměnil proto nadvládu nad státy střední Evropy za slib, že NATO nebude posouvat své hranice dál na východ. Další teorie říká, že v ČSSR stáli za pádem komunismu sami komunisté – režim byl na pokraji zhroucení a ve straně se začal odehrávat boj o moc.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svoboda přinesla změny i v oblasti médií. Sdělovací prostředky, které dříve podléhaly státní kontrole, se vypracovaly do podoby běžné v ostatních demokratických zemích. Kromě toho se ale objevil nový, celosvětový fenomén: sociální sítě. Původní bohulibý záměr se však stále více zneužívá k manipulaci. Chyba ale není v samotných sítích, ty jsou jen nástrojem.
Jaký vliv má na prezidentské volby v USA výběr kandidáta na viceprezidenta? V předvolebním čase v Americe mohou hrát důležitou roli logické i strategické důvody pro volbu tohoto kandidáta. Ty mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopad na volbu americké hlavy státu. Vliv výběru viceprezidenta je ilustrován na prezidentské volbě v roce 2024, kdy si prezidentská kandidátka Kamala Harrisová vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze.
Co s přeplatkem za elektřinu? Koupí se nová grafická karta, oblečení nebo lístky na Ligu mistrů? Demokratické rozhodování v Sářině rodině ukončí rázný zásah despotického autokrata. Závěr - bude se malovat. O demokracii (vládě lidu) a jejích třech pilířích, které na vše dohlíží, ví své celá rodina. V čele stojí vláda, kontroluje ji parlament, který schvaluje zákony, a soudy fungují jako nestraníci.
Kulatá výročí 28. října se často slavila ve stínu velkých historických událostí. Archivní snímek připomíná projev Klementa Gottwalda při výročí v roce 1948, tedy po únorovém komunistickém převratu. Významný byl i rok 1988, kdy už ve společnosti docházelo ke změnám směřujícím ke svobodě. Režim zřejmě kvůli obavám z možných demonstrací v den výročí vzniku samostatného Československa vrátil tento státní svátek v původním významu do kalendáře. Oficiální oslavy však uspořádal už 27. října a den na to opravdu k demonstraci došlo.
Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.
Grafičtí designéři a písmaři představují státní symbol českého lva z pohledu grafického pojetí. V ukázce vystupuje brandingový specialista Lumír Kajnar, designéři Anna Eštoková, Petr Štěpán a tvůrci písma Tomáš Brousil a František Štorm. Jak si se symbolem české státnosti poradili při své práci? Podívejte se.
V České republice, ale nejen v ní, dochází v současné době ke krizi politických stran, přesněji řečeno ke krizi tradičního politického stranictví. V krizi je ale i celý koncept moderní politiky legitimizované skrze politické strany. Ztrácí se také důvěra v tradiční instituce. Jakkoli se to nezdá, může jít o velký problém, protože pokud by zanikl klasický model zastupitelské demokracie, mohl by být nahrazen jiným, třeba nedemokratickým modelem. Historie už ukázala, kam podobné krize mohou vést.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Pro mnohé byl jedním z nejkrásnějších momentů polistopadového vývoje odchod okupačních sovětských vojsk. Celá akce trvala rok a řídil ji rocker Michael Kocáb. Po více než dvaceti letech tak z Československa konečně odešlo mnoho desítek tisíc ruských vojáků a jejich rodinných příslušníků. Rozhodně ale neodešli s prázdnou.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. I po třiceti letech pokládá většina lidí za největší hodnotu svobodu. Ale svoboda klade značný důraz na vlastní zodpovědnost a tomu se mnozí za vlády komunistů neměli možnost naučit. Mnoho očekávání a ideálů revoluce zůstalo nenaplněno, což nutně vyvolává pocit rozčarování a následně touhu po změně. Prostor pak dostávají různé populistické a demagogické subjekty a krize se prohlubuje.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Do dnešních dnů přetrvává problém vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Roku 1990 byl přijat tzv. lustrační zákon, který stanovuje předpoklady pro výkon některých veřejných funkcí. Spolupráce s komunistickým režimem byla a stále je společenským stigmatem a svazky Státní bezpečnosti se staly postrachem všech, kteří se v nich ocitli. Důvod evidence mohl být přitom různý.
Veřejný dluh je součtem dluhů, které udělal stát jako celek. Jak to lze řešit? Je to jednoduché, upravit své výdaje a příjmy nebo si půjčit. Nebo to tak jednoduché není? V každém případě jde o záležitosti, které se ve finále týkají každého z nás.
13 220
743
4 516
1 242
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
