Po vzniku samostatného Československa došlo i na vznik národní měny. Cesta vedla od kolkování rakousko-uherských bankovek československým kolkem na přelomu února a března 1919, přes vydání českých státovek v dubnu téhož roku, až k zákonu z roku 1926, kterým byla založena Národní banka Československá. Teprve v okamžiku, kdy existuje centrální banka, může stát vydávat své vlastní bankovky. Otázka panovala i kolem názvu české měny: mnoho nescházelo a mohli jsme dnes platit sokolem.
Ve všech státech USA se volil prezident poprvé v roce 1964. Od té doby se spolu pravidelně utkávají republikáni a demokraté. Tyto strany se opírají o státy, ve kterých tradičně vítězí. To se ale v průběhu času mění. Rozhodující jsou volby v tzv. swing states čili nerozhodných státech.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Aby nově vzniklá Česká republika mohla fungovat bezpečně a svobodně, aby nemusela čelit obavám z případného útoku agresorem, musela se stát součástí společné obrany Západu. Proto se roku 1999 připojila k Severoatlantické alianci. Smyslem vzniku této mezinárodní organizace je zajištění kolektivní obrany členských zemí a pomoc při zachování demokracie a míru.
Fašismus máme většinou spojený s druhou světovou válkou. Ukázka přibližuje, kdy a proč fašismus vznikl a v jaké podobě se s ním můžeme setkat i dnes.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
V Rusku má propaganda silnou tradici. Pochází odtud i zřejmě historicky nejslavnější „fake news“, antisemitský pamflet Protokoly sionských mudrců. Informační, resp. hybridní válce se věnují mnohé oficiální dokumenty, např. Gerasimova doktrína z roku 2013. Účinným nástrojem šíření propagandy jsou státem ovládaná média. Zajímavé je z hlediska manipulace veřejného mínění také využívání heroických okamžiků z minulosti pro vykreslování svých vlastních dějin a národní identity. Nástrojem propagandy se tak stává manipulace s historií.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Po osvobození byl 28. říjen oslavován nejen jako vznik samostatného Československa, resp. jeho obnovení po 6 letech okupace, ale také jako vykročení novým směrem. A skutečně, následující desetiletí české historie se pod vlivem Sovětského svazu ubírala směrem naprosto nevídaným. Roku 1951 se ze státního svátku stal den pracovního klidu a nadále se v tento den oslavovalo znárodnění, ačkoli znárodňovací dekrety byly vyhlášeny o několik dní dříve. Za normalizace se z 28. října stal už jen památný den a jako státní svátek byl obnoven až v roce 1988, a to jako den nezávislosti.
Pod pojmem válečný veterán si většina lidí představí spíše účastníka bojů z 2. světové války. Co do počtu však naprosto převládají novodobí váleční veteráni. Věkově pokrývají celou škálu od dvacátníků až po seniory, řada z nich je stále v aktivní službě a samozřejmě se nesmí opominout ani pozůstalí po padlých vojácích. Z těchto různorodých skupin vyplývají i velmi různorodé požadavky na konkrétní pomoc a ČR je dnes v tomto směru na srovnatelné úrovni jako jiné země NATO.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Průzkumy k třicátému výročí revoluce ukázaly, že většina Čechů se má lépe než před rokem 1989 a že nejvýše hodnocenými hodnotami zůstávají svoboda a demokracie. Přesto se mnoho věcí nepovedlo a některá očekávání nebyla naplněna. A tak vedle spokojených lidí, kteří cítí hrdost na svou zemi, existuje řada těch, kteří pociťují spíše deziluzi, úzkost a strach z budoucnosti.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Jaký je vztah Pražského hradu a českého prezidenta? Sídlo hlavy státu a jeho umístění ve městě může ovlivňovat, jak občané vnímají roli prezidenta, a zvětšovat v jejich očích prezidentovu moc.
13 208
742
4 510
1 241
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
