Státní bezpečnost, československá politická policie, měla velké množství spolupracovníků. Spousta z nich se jimi nestala z přesvědčení, ale podlehli vydírání ze strany tehdejšího režimu. Václav Štěpán, Čestmír Huňát a Josef Rössler vypravují svůj příběh ze třech různých dekád komunistického režimu. Šlo se spolupráci vyhnout? Co to znamenalo pro jejich další osudy? Mohl jedinec morálně zvítězit nad tehdejší mocí?
Jedním z největších zločinů komunistického režimu byla likvidace selského stavu. Kolektivizace zemědělství u nás proběhla v míře větší než např. v okolních komunistických státech. Po pádu režimu mnozí sedláci či jejich potomci nalezli sílu, aby restituovali majetky a začali znovu hospodařit. Podívejte se na osudy tří z nich, Václava Daška ze Slavětína nad Metují, Pavla Dobrovolného z Ratibořic u Třebíče a Josefa Sotony z Trstěnic u Litomyšle.
V ukázce dokumentárního filmu (2017) uvidíme autentické záběry a uslyšíme citace z dobových textů. Tématem je zrod československé jednotky v Sovětském svazu v roce 1942. Sovětský svaz udělil amnestii cca 8 000 československých vězňů z gulagů. V jednotce se prosazoval komunistický vliv. Jednou z postav ukázky je i Karel Vaš, agent NKVD a nechvalně známý prokurátor v procesu s gen. Píkou. Vaš zemřel nepotrestán v roce 2012.
Putování po Nizozemsku inspirované Čapkovým cestopisem Obrázky z Holandska. Dokumentární film zaznamenává přerod nevelké země v obchodní a námořní velmoc a popisuje, jak krajina s kanály ovlivňovala v průběhu času život obyvatel.
Pořad vysvětluje, jaké mohou být knihy (například encyklopedie, slabikář) a k čemu je používáme. Dále popisuje, co všechno je potřeba k výrobě knížky a jak se jmenují lidé, kteří knihy píšou nebo ilustrují. Děti se naučí, jak se s knížkami správně zachází a kam se ukládají. Dozvědí se také, co je to knihovna a jaký má význam.
Dopady spalování fosilních paliv si společnost začíná uvědomovat, a proto hledá jiné alternativy v energetice, například využití ethanolu a vody jako paliva. Ethanol umožňuje přeměnit sluneční energii na teplo. Zatímco vodu pomáhá na teplo přeměnit elektřina.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Rozhovor se sociologem Jakubem Mackem o tom, co společnosti přineslo 15 let s Facebookem. Na jedné straně výhody z možnosti vzájemné interakce, snazší sebeprezentace, výhody při organizování různých akcí. Nové je i nastavení vztahů. V běžném životě hrajeme pro různé lidi různé role, avšak na Facebooku musíme hrát jednu společnou roli pro všechny. Vztahy na Facebooku přinášejí i svá rizika, ovšem zpovídaný sociolog zmiňuje studii svého kolegy Davida Šmehly, podle které je riziko přeceňováno. Facebook je platforma, která toho v sociální oblasti hodně poskytuje, ne každý uživatel si však plně uvědomuje, čím přesně za to platí.
Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
Po pádu komunistického režimu bylo třeba transformovat i československé hospodářství. Vedle přímého prodeje konkrétnímu zájemci probíhala v 90. letech malá a velká privatizace. Jednou z forem velké privatizace byla kuponová privatizace neboli největší privatizační experiment v dějinách ekonomiky. Podívejte se, jak probíhala.
Ideály krásy prezentované ve společnosti (a zejména na sociálních sítích) jsou zdrojem mindráků pro nejednoho člověka. Řešíme to téměř všichni, nezávisle na pohlaví a genderu. Jak ideály krásy neřešit, neporovnávat se, mít se rád/a i bez retuší a filtrů? Jde to!
Podrobit výzkumu se dají různé věci, třeba i lidské lhaní. Z jakých důvodů lžeme? Hraje v odpovědích a motivech pro lhaní nějakou roli věk? Ukazuje se, že za určitých okolností považují lidé lhaní za omluvitelné.
13 392
750
4 569
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
