Před sto lety poprvé na premiéře divadelní hry Karla Čapka R.U.R. zaznělo slovo robot. Slovo se ujalo a používá se po celém světě dodnes. Vymyslel ho Josef Čapek jako odvozeninu od tehdy užívaného slova robotovat, tedy pracovat pro svého pána. A o čem ona divadelní hra je?
Pasáž se zabývá původem a významem slova „mejdan“ a uvádí další slova, kterými je možno označit večírek.
Co pro vás znamená slovo? Jakou má váhu? Jak často své slovo měníte? Ukázku z eseje Václava Havla Slovo o slovu čte Barbora Poláková. Video vzniklo v produkci Knihovny Václava Havla.
Pasáž vysvětluje etymologický původ slova „pravítko“.
Pasáž vysvětluje původ a pravopisně správnou formu slova „ližiny“.
Pasáž se zabývá původem a významem slova „charisma“, uvádí jeho správné skloňování a způsob psaní.
Pasáž diváky formou scénky seznamuje s původem slova „pitomý“.
Může nás Komenský oslovit ještě dnes, i po staletích? Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR, se zamýšlí nad duchovním odkazem Komenského, klade si otázku, jaký je „jeho“ Komenský. Nachází přitom oporu v proroku Izajášovi. Komenského vidí jako postavu stíhanou ranami osudu, podobnou nalomené třtině, postavu, která se ale nikdy nezlomí a znovu se narovná, aby pokračovala v práci pro lidstvo…
Pasáž formou ankety předkládá některé kreativní návrhy, jak by se dalo nahradit mezinárodní slovo „make-up“.
Pasáž vysvětluje, proč se v písni Prší, prší vyskytuje tvar slova „koníčky“, a dále se zabývá významem slova „zhůvěřile“ v písni Karla Gotta.
Pasáž formou scénky seznamuje s výrazem „bonzák“, jeho významem a původem. Dále se věnuje některým dalším výrazům z internetového jazyka.
Přední český shakespearolog Martin Hilský mluví o druhém výjevu ze Shakespearovy hry Král Lear, ve kterém Lear rozděluje království mezi své tři dcery. Také rozebírá význam jediného slova „nic“, které v této scéně zazní.
V devátém díle Slovohrátek si Anička s Eliškou zahrají novou hru se slovy. Ukáží nám, jak se slova dají propojit pomocí logického myšlení. To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Vlnitá síť aneb propojení slov.
Jakým způsobem se především v souvislosti se slovníkem komunistického režimu posunul význam slov důvěrník, normalizace, reakce, signatář, pionýr nebo propaganda?
Scénka a následný rozhovor s jazykovědkyní o módních slovech. Lingvistka popisuje různá módní slova v různých oblastech, vysvětluje i pojmy klišé a jazykový smog.
Scénka a vyprávění o původu a významu slova „eso“.
Zkracování je jedním ze tří způsobu, jak se v češtině tvoří nová slova. Výsledkem zkracování jsou zkratky, jichž existuje několik druhů, a zkratková slova. Způsoby jejich tvoření i jejich pravopis ve videu vysvětluje Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Dosud je možné se setkat s různými nářečními slovy, která označují zeměpisné názvy (brdo, prysk, vtelno, seč, krč). Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR uvádí, že vznik místních a pomístních jmen je motivován například terénní polohou místa, vodními toky či rostlinami.
V prvním díle Slovohrátek se Anička s Eliškou zabývají významem slov. Jak významem doslovným, tak významem přeneseným. Co znamená zlaté srdce, srdce z kamene nebo mít srdce v kalhotách? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Srdce na dlani aneb slova doslova.
V šestém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají zakázanými slovy. Proč jsou některá slova tabu a jak se o nich dá mluvit, když bychom je neměli vyslovit? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Bubu tabu aneb slova, která se neříkají.
Čeština dala světu mnohá slova. O jaká slova jde, to zmíní v pasáži český jazykovědec Karel Oliva, zabývající se hlavně matematickou lingvistikou. Také popisuje rozdíl v psaní ů/ú a zdůrazňuje důležitost psaní diakritických znamének. Dále se vyjadřuje ke slovnímu spojení „To dáš“ a k vývoji českého jazyka.
Nová slova se v češtině tvoří odvozováním, skládáním nebo zkracováním. Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český AV ČR ve vybrané pasáži vysvětluje všechny tři způsoby tvoření slov v češtině a ukazuje prostředky, jejichž pomocí se nová slova tvoří.
Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje, proč v češtině máme y a i, kdy které z nich píšeme a proč. Po tvrdých souhláskách píšeme vždy y, pokud se nejedná o slovo cizího původu, u souhlásek obojetných píšeme y, pokud se jedná o vyjmenované slovo. Dozvíte se také, jak seznamy vyjmenovaných slov vznikly a něco o jejich souvislost se starou češtinou.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 3. ročníku, co jsou to slova stejného významu a co slova opačná. Hravě dokážeme vytvořit opačný význam slov.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 1. ročníku, na jakou hlásku slova začínají a na jakou hlásku slova končí. Počítejme, kolik slabik mají například slova sýkora, pomeranč a stůl. Zkusme naše těla přeměnit na tvary písmen. Řekněme si společně, jak se správně sedí a jak se drží tužka. Pomocí básniček si rozcvičme a uvolněme ruku, aby nás nebolela při psaní.
Pasáž se zabývá původem a významem slova „blog“.
Vysvětlení významu slova „vička“ z písničky Ovčáci, čtveráci („vy jste naši vičku“).
Slovní zásoba jazyka se často obohacuje prostřednictvím změn významu slov. Pasáž obsahující scénku uvádí několik příkladů změny významu slova a také vysvětlí, proč a jak k tomuto jevu dochází.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku, co to znamená, když se řekne slovo příbuzné. Vymýšlejme slova příbuzná k různým kořenům slov. Vyhledejme mezi slovy podstatná jména a slovesa.
Pasáž vysvětluje původ a význam slov „zbla“ a „flok“.
Pasáž seznamuje s původem, významem a použitím slova „papaláš“.
Pasáž uvádí několik příkladů slov a slovních spojení, které čeština přejala z němčiny a naopak. Součástí je scénka a odborné vysvětlení.
Pasáž vysvětluje původ a význam v Českých Budějovicích užívaného slova „pikador“.
Manifest Dva tisíce slov byl jedním z nejvýznamnějších dokumentů pražského jara. Jeho autorem byl spisovatel Ludvík Vaculík. Prohlášení podepsaly stovky dalších osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů. Co v něm stálo?
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku pracovat s vyjmenovanými a příbuznými slovy v textu. Doplníme vhodná slova, vyhledáme a opravíme chyby. Zopakujeme si, co jsou slova vyjmenovaná a slova příbuzná. A přitom si zahrajeme na novináře!
Pasáž uvádí správné skloňování slov „globus“ a „foyer“.
Když děti učí telka! Zopakujeme si vyjmenovaná slova po B, L, M. Zazpíváme si písničku a připomeneme si celé řady vyjmenovaných slov. Vysvětlíme si významy některých vyjmenovaných slov a podíváme se i na slova příbuzná.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 3. ročníku vyjmenovaná slova po P. V této lekci se naučíme za pomoci obrázků porozumět významům jednotlivých vyjmenovaných slov po P. Zahrajeme si hru, při které si procvičíme jejich pořadí.
Vyprávění o slově „vlys“, o jeho původu a významu. Vysvětlení, proč se v něm píše po písmeně L ypsilon.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 3. ročníku vyjmenovaná slova po Z. Nejenže se s nimi seznámíme, ale také si je rovnou procvičíme a řekneme si, jaké jsou v nich chytáky. Procvičíme si jazyk na několika jazykolamech. Pospojujeme předměty, které mají společný název, ale vypadají úplně jinak. Seznámíme se tedy i se slovy mnohoznačnými.
Pasáž se zabývá původem a významem slov „deka“ a „taška“ a vysvětluje původ i smysl úsloví „mít kliku“.
Když děti učí telka! Procvičíme si se žáky 4. ročníku vyjmenovaná a příbuzná slova po V. Přesný význam jednotlivých slov nám pomůže vysvětlit hra s pantomimou a dramatizací, využijeme i interaktivní tabuli.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku vyjmenovaná slova po P a po S. Vyhledejme k vyjmenovaným slovům slova příbuzná. Která vyjmenovaná nebo příbuzná slova souvisejí s přírodou? Objevme o nich zajímavosti. Pomocí metody INSERT budeme třídit informace.
Když děti učí telka! Procvičme si spolu s žáky 4. ročníku vyjmenovaná a příbuzná slova po Z. Zahrajeme si různé hry, budeme luštit přesmyčky a vysvětlíme si pravopis náročnějších slov.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku vyjmenovaná slova po P a po S. Řaďme vyjmenovaná slova tak, jak jdou za sebou. Doplňme I, Y a zjistěme, zda se jedná o slovo vyjmenované, nebo příbuzné. A na závěr si zkusíme společně zarapovat.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 3. ročníku vyjmenovaná slova po V. Naučíme se je nejen vyjmenovat, ale vysvětlíme si i jejich význam. Pomáhat nám budou různé hry se slovy, básničky i obrázky.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 3. ročníku vyjmenovaná slova po S. V této lekci si názorně ukážeme významy vyjmenovaných slov na obrázcích, ale čekají na nás i různé hádanky.
V prohlášení Dva tisíce slov z roku 1968 zkritizoval spisovatel Ludvík Vaculík poválečnou vládu komunistů. Prohlášení podepsalo sto tisíc Čechů a Slováků. Důsledkem nejen tohoto aktu bylo obsazení Československa sovětskou armádou v srpnu 1968. Kýženou změnu přinesla až sametová revoluce v listopadu 1989.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 3. ročníku správně psát zvířata z vyjmenovaných slov. Pomůže nám s tím rovnou krotitelka dravé zvěře. Seznámíme se s pravopisem u živočichů, jako je ptakopysk, sumýš, lyska, vyza, mýval a kobylka. Nezapomeneme ani na sudokopytníky a lichokopytníky.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 5. ročníku rozpoznávat klíčová slova. Uhádneme pomocí klíčových slov, o jaké pohádce si budeme číst? Co má pohádka O zmrzlinové chaloupce společného s tradiční pohádkou O perníkové chaloupce? Pokusme se pohádky porovnat.
Čím se zabývá lexikologie? A čím sémantika? I to se dozvíte ve videu, které ukazuje jeden z možných typů úloh, jimiž lze ověřovat dovednosti týkající se práce se slovy a jejich významy v textu. To vše s komentářem, nakolik jsou zvolené postupy řešení vhodné a zda vedou ke správnému řešení.
V roce 2016 pan Radoslav Banga při udílení cen Český slavík na protest proti umístění skupiny Ortel nejprve odešel ze sálu a později na svém facebookovém profilu vysvětlil své nesouhlasné stanovisko. V reakci na to mu mnozí uživatelé sociální sítě začali rasisticky nadávat a vyhrožovat. Video hodnotí výsledek soudního řízení s jedním z nich, panem Pavlem Pencákem. Je správné, že mohou být lidé souzeni za své příspěvky na sociálních sítích? Nebo se jedná o nepřípustné zasahování do svobody slova?
Pasáž se zabývá původem a významem jména „Kocourkov“ a vysvětluje, co znamená označení „jako v Kocourkově“.
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá pojmem onomatopoia. Uvádí některé příklady a vysvětluje rozdíly mezi jazyky.
V desátém díle Slovohrátek se Anička se Sárou zabývají slovy mnohoznačnými. Věděli jste, že jedno slovo může mít více významů? Třeba takový zámek nebo koruna. A jak se hraje slovní fotbal? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Abeceda na hraní aneb koruna třikrát jinak.
Z jakých jazyků jsme přejali pojmenování některých oděvů a jaký původ mají slova jako džíny, smoking či frak? Na tyto otázky odpovídá Anna Černá z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Odbornému vysvětlení předchází humorná scénka s touto tematikou.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 3. ročníku vyjmenovaná slova po P a vlastní jména. Nejprve nám na rozcvičku kolo štěstí vybere vyjmenovaná slova, ke kterým budeme vymýšlet věty. Potom se zaměříme na pravopis vlastních jmen. V závěru si vyrobíme včelku Máju.
Ve třináctém díle Slovohrátek se Anička se všemi dětmi z předchozích dílů zabývá slovními hrami. Pamatujete si, jaké hry jsme se v průběhu Slovohrátek naučili? Zavzpomínejte v tomto díle nazvaném Hromada her se slovy aneb kdo si hraje nezlobí.
Svatomartinský den byl velmi oblíbeným svátkem už pro naše předky. Pekla se husa a martinské rohlíčky, děti se těšily na první sníh, čeledi ten den končila sjednaná služba a ve vinařských oblastech se těšili na ochutnávání nového vína. Neměli bychom však zapomenout, kdo byl světec svatý Martin. A proč byl tak úspěšný a přitahoval svým životem jiné?
Pasáž se formou krátkého opakování věnuje psaní a tvoření iniciálových zkratek a zkratkových slov.
Co vlastně znamená často uváděné spojení „korektní vyjadřování“ či „politická korektnost“? Existují různé pohledy, vždy je však patrné, že vyjadřování jde ruku v ruce s našimi hodnotami, společenskými postoji a názory. Pro někoho je korektnost pokrytectví a přetvářka, pro jiné cesta, jak zamezit diskriminaci a rasismu.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku číst a psát skupiny dě, tě, ně. Budeme pojmenovávat obrázky, doplňovat slova vhodnými slabikami a také si rozšíříme slovní zásobu.
Pasáž vysvětluje historický původ a dnešní význam často používaných českých obratů „být grogy“ a „být švorc“.
Pasáž představuje pravopisně správnou variantu slova „hieroglyf“, seznamuje s jeho vznikem a významem.
Jedním z prvních typů pravopisu byl pravopis spřežkový, v 15. století vznikl pravopis diakritický a byla zavedena tzv. nabodeníčka, jejichž účelem bylo nahrazení spřežek (např. cz → ċ→ č) . O vývoji českého pravopisu a rozdílech psaní ů/ú (např. ve slovech kůra × kúra) a i/í (např. ve slovech čisticí × čistící) hovoří Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Rétorika, tedy přesvědčení posluchače silou slov, je předmětem přednášky profesora Jiřího Krause, který popisuje, co vše rétorika obsahovala, a konkrétně hovoří o pěti jejích složkách. Blíže seznamuje se šestou složkou, a to s porozuměním, která se stala obsahem rétoriky v 18. století. Zdůrazňuje fonetickou stránku jazyka, protože nejde jen o obsah, ale i o formu. Dokazuje to na příkladu předvolebních kampaní.
Ondra jede s rodiči na dovolenou do Portugalska! A tak je potřeba rychle najít všechny informace. V tomto videu Ondra naučí svou tetu správně vyhledávat na internetu, používat klíčová slova a vyhledávací operátory. A místo tištěného slovníku si připraví online překladač. Uvidíme, jak jeho dovolená dopadne!
Pasáž na příkladech ukazuje pravidla psaní S a Z v předponách slov.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku správně číst a psát slova se skupinami bě, pě, vě. Vyvodíme si jednotlivé slabiky, přečteme si slova, která tyto skupiny obsahují, a budeme opravovat chyby v jejich psaní.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
V televizním pořadu Máte slovo probíhá živá diskuse na téma šikany ve školách. „Učitelské odbory dovolí, aby agresivní žáci šikanovali a dokonce zabíjeli své učitele?! Měla žákovská šikana nějakou spojitost se smrtí učitelky Vlachové?“ ptá se svých hostů moderátorka Michaela Jílková. Vrcholem ostré diskuse je zpověď učitele Pelána, kolegy zesnulé šikanované učitelky, který upozornil na své pochybení, ale i na pochybení celé školy: „K šikaně učitele dojde jedině tehdy, když to škola dovolí.“
V pátém díle Slovohrátek se Anička se Sebastiánem zabývají procvičováním detektivního myšlení pomocí různých rébusů, přesmyček a jazykových hádanek. A jak přesně se to dělá?
Podívejte se na ukázky možných strategií řešení modelové úlohy, v níž mají maturanti prokázat, že rozpoznají v textu expresivní výrazy. V tomto případě pracují z ukázkou z uměleckého textu. Při posuzování expresivity je vždy potřeba posuzovat kontext užití daného výrazu.
Scénka, při které se vysvětluje původ názvů bot (holínky, kecky, lodičky apod.) a následně rozhovor s jazykovědkyní o původu rčení o slámě čouhající z bot.
Asi nás nenapadne přemýšlet o tom, jak máme oslovit své příbuzné, přesto je v těchto názvech kolikrát háček. O tom, jak správně pojmenovat příbuzné, hovoří Barbora Hošková z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Také vysvětluje význam některých zastaralých pojmenování, např. svak, svokr, deveř.
V druhém díle Slovohrátek se Anička s Viktorkou zabývají cizími jazyky a vymýšlením tajné české řeči pomocí prohazování samohlásek. Jak se to dělá a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Mómo tojno řoč aneb kolik řečí umíš.
Připravujete se na maturitu z češtiny? V následujícím videu můžete vidět, jak úlohy z předchozích let řešili studenti maturitních ročníků. Následně vám společně s Jarmilem Vepřkem - Běžícím češtinářem dáme tipy, jak podobné typy úloh úspěšně a efektivně řešit!
Oslovení jsou součástí každodenního života, některá z nich ale nesou různé významové odlišnosti. Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR popisuje vývoj oslovení (např. pane, bratře, slečno) a uvádí několik příkladů oslovení, která změnila svůj význam v souvislosti s politickými a společenskými změnami.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. V tomto díle naučí třináctiletý Ondra svou starší tetu i nás, jak správně vyhledávat na internetu.
Ve čtvrtém díle Slovohrátek se Anička s Izabelou zabývají různými rčeními se zuby. Co to znamená držet se něčeho zuby nehty, proč nemáme darovanému koni hledět na zuby a kdo je to zubatá?
O první československém prezidentu Tomáši G. Masarykovi toho víme mnoho. O jeho ženě máme však informace skromnější. Přitom v počátcích Masarykovy kariéry to byla Charlotta, která ho podporovala a kdo mu obětovala svůj osobní život. Podívejte se na dokudrama, které ukazuje Masaryka v lidském rozměru.
Otázka příjmení, zejména těch ženských, je v českém jazyce stále řešenou otázkou. Video přináší různé pohledy na tuto problematiku. Diskutující však kromě jazykové roviny otevírají i tu společenskou – jazyk jako obraz společenského vývoje, vyjádření vlastní identity či genderová diskriminace. K jakému názoru se přikláníte vy?
Pasáž se nejprve formou scénky a odborného vysvětlení zabývá archaismy a historismy v českém jazyce, následně je vysvětlen rozdíl mezi nimi a uvedeno, kde se s nimi můžeme setkat.
Když děti učí telka! Pojďme si společně se staršími žáky podle inzerátů vybrat, kde strávíme podzimní prázdniny. Osvěžíme si znalost slov protikladných, slov stejného významu, slov hanlivých a lichotivých, která se nachází v inzerátech a hodnocení, a s jejich pomocí porovnáme a vybereme nejvhodnější variantu pro strávení volného času.
Pasáž se zabývá původem a významem slova „brajgl“.
Pasáž vysvětluje původ a význam slova „vyžle“.
Pasáž se zabývá správným skloňováním podstatných jmen „peníz“ a „peníze“.
Pasáž vysvětluje význam a způsob psaní některých cizích slov složených ze základu slova „terapie“.
Pořad představuje slang čajových odborníků a přináší vysvětlení typických výrazů, které se v tomto prostředí používají, např. žiletka, lampa, napražit ryzáka či přísný čaj.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 3. ročníku používat předpony vy- a vý-. Na začátku vyluštěme rébusy. Objevme hrad ze 14. století. Pohrajme si s předponami a příponami a vymýšlejme různá slova. V tajuplném příběhu si zopakujme vyjmenovaná slova po V. Víte, co je to vyza a kavyl?
Slovo absurdní můžeme nahradit například slovem podivný. Je to něco, co nedává smysl. V pořadu Slovíčka naleznete spoustu příkladů, které vám přiblíží význam slova absurdita.
V pořadu Slovíčka si tentokrát vysvětlíme, co znamená slovo etno. Etno vzniklo jako pomocné slovo. Je to zkratka slova etnický. Etno může označovat národ. A co vše můžeme nazvat slovem etno? Vlastně vše, co v sobě nějak uchovává kousek toho, odkud to pochází.
Pasáž formou scénky a odborného vysvětlení demonstruje různá úsloví a ustálená spojení se slovy „kočka“ a „kocour“. Dále vysvětluje původ slova „kočka“.
Poslechněme si vyprávění Zdeňka Svěráka. Jedna z jeho pohádek se jmenuje O hasícím přístroji. Dá se vůbec vymyslet pohádka o hasícím přístroji? To víte, že dá, a jaká a dokonce na přání. A bude to pořádné drama, to si pište. Tuto a další jiné pohádky najdeme také v knížce Tatínku, ta se ti povedla.
11 584
613
3 389
1 030
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
