Již alchymisté dokázali vyrobit světlo. Nejprve vyrobíme kapalný kyslík z okolního vzduchu a nalijeme do velké baňky. Lžičkou do baňky přidáme nad kahanem zapálený amorfní červený fosfor. Kyslík podporuje hoření a vzniká oslnivé světlo.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Jakou barvou plamene hoří síra? Při hoření se síra taví do krvavě rudé barvy a hoří modrým plamenem.
Gumový medvídek se skládá z různých látek. Kolagen, který je v něm obsažen, je důležitý pro tvorbu šlach a chrupavek. Co se s ním však stane při vložení do roztaveného chlorečnanu draselného? Dojde k bouřlivé reakci a hoření cukru, který je jednou z přítomných složek.
Co zesílí každý výbuch? Porovnáním výbuchu sudu prázdného a naplněného vodou posoudíte sami, co výbuch zesílí. V sudu naplněném po okraj vodou dojde k mnohem silnějšímu výbuchu. Voda je totiž nestlačitelné kapalina a síla výbuchu je přenášena až na místo nárazu.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Experiment, ve kterém je vyroben střelný prach smícháním ledku, síry a uhlíku. Ledek se při vyšší teplotě rozkládá na kyslík, který podporuje hoření síry a uhlíku.
Myslíte, že lze něco zapálit kouskem ledu? Nesmysl? V chemii je možné vše. Stačí k tomu zinek, chlorid amonný a dusičnan amonný. Do směsi vložíme led, vznikne oxid dusný a vodní pára. V tomto prostředí se zinečný prach začne měnit na oxid zinečnatý hořením. Také poznáte vlastnosti karbidu vápníku. Co se stane při jeho vhození do sněhu? Uvolňuje se plyn zvaný acetylen, který velmi ochotně hoří.
Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.
Síra je žlutá krystalická látka. Pokud roztavenou síru prudce ochladíme ve studené vodě, vznikne plastická síra (hmota podobná žvýkačce). Proto se síra používá k výrobě gumy a pneumatik.
Nejvíce oxidu siřičitého se uvolňuje při spalování uhlí v elektrárnách, domácnostech, ale i ze spalovacích motorů automobilů. Oxid siřičitý je pro životní prostředí nebezpečný, jelikož je to kyselinotvorný oxid a může způsobovat kyselé deště. Oxid siřičitý s vodou tvoří kyselinu, její přítomnost můžeme prokázat lakmusovým papírkem.
Je ho nejvíc ve vesmíru. Vodík je fenomén, ve kterém je budoucnost. Vodíková auta a čerpací stanice, vodíková energetika. To všechno uvidíme v tomto videu ze Světa techniky z Dolních Vítkovic. Nebude chybět ani jednoduchý pokus se suchým ledem.
13 208
742
4 510
1 241
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
