Pořad přibližuje život a dobu spisovatele, dějepisce a politika Františka Palackého včetně ukázek z jeho tvorby. Nejvýznamnější osobnost českého literárního hnutí pocházela z chudé rodiny a Palacký se vypracoval až na poslance. Jaká byla jeho životní, profesní a myšlenková pouť? Co všechno udělal pro novodobý český národ?
Dokumentární film s hranými prvky o nových objevech současných historiků, s podtitulem detektivní rekonstrukce příběhu z jednoho obrazu, nabízí moderní pohled na okolnosti bitvy na Bílé hoře.
Zemské sněmy se scházely podle písemných pramenů už od 10. století. Zastoupení v nich bylo výsadou konkrétních společenských vrstev, tzv. elit. Shromáždění plnila mimo jiné funkci soudu (vytvářelo se na nich právo) a důležitá byla i jejich role při uvedení panovníka na trůn. Zemské sněmy tvořily jakousi mocenskou protiváhu vládnoucího knížete a lze je s jistou mírou zjednodušení pokládat za předchůdce dnešních parlamentů, za jakousi šlechtickou demokracii.
Pojďme se společně podívat na video o zdravotnické záchranné službě. Historie pražské záchranné služby sahá až 165 let daleko. Záchrannou službu je potřeba zavolat vždy, když si nejsme jisti, že zvládneme pomoc sami. Dnes lze již také použít aplikaci Záchranka v chytrém telefonu. Záchranář se při své práci podívá na místa, na která se nikdo jiný nedostane, a hlavně má jeho práce velký smysl.
Radnická uhelná dráha patří mezi nejstarší tratě v Česku, do provozu byla uvedena již v roce 1862. Za svůj brzký vznik vděčí místním bohatým nalezištím černého uhlí. Součástí dráhy je i most přes řeku Klabavu, o kterém se proslýchá, že jej navrhl Gustav Eiffel. Ve videu se mimo jiné dozvíme, jak to s výstavbou mostu skutečně bylo.
Podívejte se s námi do zákulisí České televize. Co všechno obnáší natáčení přímých přenosů a dalších pořadů? Jaká technika se v televizi a filmu používala dříve a jaká se používá dnes? Jak se točilo v začátcích filmového průmyslu? A jak se za tu dobu posunuly filmové triky? Všechno si ukážeme. Možná potom zjistíte, že být v přímém přenosu není žádný med, ale spíš trocha adrenalinu a taky pěkná dřina.
Připomeňme si klíčové okamžiky zimních olympijských her z roku 1998 v japonském Naganu. Hokejové zlato, které jsme si z Japonska přivezli, otřáslo celou republikou. Protože se poprvé v historii zastavila soutěž NHL, hokejové týmy se opíraly o samé hvězdy. Na to ovšem Ivan Hlinka nespoléhal. Svou kolekci olympijských medailí tu začala sbírat Kateřina Neumannová, odvážela si stříbro a bronz. Kvůli japonským zákonům o zbraních si nemalých komplikací užili biatlonisté. Premiéru na OH měl snowboard.
Dějiny se dají v informační válce snadno zneužít. Jednak má většina společnosti jen základní znalost historie a jednak důležité historické události a pojmy často automaticky spouštějí v mysli buď pozitivní, nebo negativní asociace, bez ohledu na to, co je pravda. S dějinami v tomto smyslu často pracují např. politici. Stejně tak politici rádi používají dělení na „my“ a „oni“, což je základní princip války a vůbec jakéhokoli konfliktu. Proto se také informační válce říká válka.
V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.
„A tu je tedy dnešní a věru melancholická kapitola trudného života France Pabla, hastrmana z Pojizeří. Půjdete-li za velkého deště po Letenské pláni a dáte-li si pozor, možná uvidíte zeleného mužíčka nahoře na vrcholu věže, jak se přesune přes zábradlí na římsu a spokojeně čvachtá v dešti.“ Herec a dabér František Filipovský předčítá v rámci cyklu Malá noční povídka povídku Eduarda Basse Příběh vodníka Pabla ze souboru Pražské a jiné historie.
Nerovnoprávné postavení židovské menšiny ve společnosti se začíná postupně měnit od konce 18. století, po vydání josefínských reforem. Josef II. sice nezrušil to, co Židy trápilo nejvíce, přesto se změny daly jednoznačně chápat jako symbolické zahájení modernizace jejich života. Např. byla zrušena diskriminační povinnost nosit židovská znamení nebo bylo Židům zpřístupněno univerzitní vzdělání.
Poprvé si lidé pochutnali na chlebu už v mladší době kamenné. Jak různě se chleba pekl a vypadal v průběhu dějin? A jakou roli při přípravě na pečení chleba hraje kvásek?
13 112
738
4 459
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
