První výstřely druhé světové války padly na Westerplatte v Gdaňsku 1. září 1939. Kdo začal pálit jako první a co následovalo? Mnohé poodhalí reportáž z místa u příležitosti kulatého výročí začátku druhé světové války.
Dne 15. března 1939 vstoupila německá okupační vojska na území Československa. Na Moravu však neoficiálně o den dříve. Právě ve Frýdku-Místku proto na německé vojáky zahájili ti čeští palbu. Asi půlhodinová přestřelka si vyžádala několik mrtvých a je považována za začátek války na našem území.
Proces znárodňování začal v Československu již v roce 1945, kolektivizace zemědělství započala masově až v roce 1948. Tendence státu omezovat osobní vlastnictví byly zřejmé, a tak v roce 1947 vznikl bezprecedentní zákon postihující rod Schwarzenbergů z hlubocké větve rodu kvůli velikosti jejich majetku.
Po válce museli Československo opustit nejen Němci, ale také Maďaři. Jak početná byla maďarská menšina a jak bylo zacházeno s jejími příslušníky během odsunu? Právní historik Jan Kuklík krátce popisuje dopad Benešových dekretů na maďarskou menšinu v tehdejším Československu. Tento úsek našich dějin dodnes vzbuzuje politické vášně…
Stručné shrnutí důvodů vykonstruovaného procesu s Rudolfem Slánským včetně dobových fotografií a hraných ukázek z cyklu České století.
Soudní procesy v 50. letech byly předem naplánovány podle velmi přesného scénáře. Jak probíhaly přípravy výpovědí ve vykonstruovaných procesech a jak se otázkové protokoly uplatnily v soudním procesu s Miladou Horákovou?
Národní fronta vznikla v roce 1945 jako uskupení všech politických stran, později po roce 1948 všech povolených politických stran. De facto byla nástrojem totalitní moci KSČ. Fungovala až do roku 1990. Podívejte se na dobové zpravodajství o volbách kandidátů Národní fronty v roce 1954.
Zdeněk Nejedlý byl značně kontroverzní a vlivnou postavou poúnorového vývoje v Československu. Podívejte se na portrét tohoto historika, politika a komunistického ministra školství. Vzdělance, který byl znám jako „Rudý dědek“.
Stavba letenského pomníku J. V. Stalina začala již v roce 1949, nicméně práce na sousoší byly zahájeny až v roce 1952 a tým pod vedením sochaře Otakara Švece pracoval usilovně až do roku 1955, kdy bylo sousoší slavnostně odhaleno. Jak ukazuje dobový materiál, o průběhu stavby byla veřejnost průběžně informována. Odstřel pomníku proběhl už v roce 1962 v souvislosti s kritizovaným kultem osobnosti Stalina v SSSR.
Spisovatel a historik Pavel Kosatík hovoří o událostech z února 1948. Zamýšlí se nad tím, jak fatální důsledky komunistický převrat přinesl: dodnes nevysvětlenou smrt Jana Masaryka či Prokopa Drtiny, emigraci významných politiků nebo lidí, kteří byli špičkami ve svém oboru. Bylo jasné, že nastává jiná epocha, kdy bude platit „kdo nejde s námi, jde proti nám“ a kdy se příležitosti může chopit každý. Součástí ukázky je i dobové zpravodajství z pohřbu Jana Masaryka.
Dobové zpravodajství informuje o smrti J. V. Stalina dne 5. března 1953. Vedle vlastní informace o smrti sovětského vůdce je pasáž zajímavá i z hlediska zpracování, které odpovídá propagandě padesátých let.
Reportáž o životě generála Karla Kutlvašra, jednoho z vůdců Pražského povstání v roce 1945. Jakým způsobem a kým bylo Pražské povstání v květnu 1945 organizováno? Na dobových záběrech uvidíme hlavní stan velitelství, odkud Karel Kutlvašr povstání řídil. Spolu se zástupci České národní rady podepsal s německou brannou silou 8. 5. 1945 kapitulaci, čímž vlastně zabránil osvobození Prahy Rudou armádou, a to se mu vymstilo. V roce 1948 byl nejprve propuštěn z armády a posléze odsouzen na doživotí ve vykonstruovaném procesu.
13 369
749
4 559
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
