Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Aby nově vzniklá Česká republika mohla fungovat bezpečně a svobodně, aby nemusela čelit obavám z případného útoku agresorem, musela se stát součástí společné obrany Západu. Proto se roku 1999 připojila k Severoatlantické alianci. Smyslem vzniku této mezinárodní organizace je zajištění kolektivní obrany členských zemí a pomoc při zachování demokracie a míru.
Pro českou armádu znamenaly výraznou změnu dva klíčové okamžiky. Jednak to byl zánik branecké a zřízení profesionální armády, jednak vstup do Severoatlantické aliance. Ten znamenal především najetí na standardy NATO, na západní systém řízení či velení a také koordinaci všech podpůrných služeb. NATO je organizace nejen vojenská, ale hlavně politická a svým členským státům poskytuje velkou míru bezpečnosti a rovnocenné podmínky partnerství.
Muslimská studentka střední zdravotnické školy podala na svou školu žalobu z důvodu diskriminace. Škola omezovala její náboženskou svobodu tím, že jí neumožňovala nosit hidžáb, protože zastává názor, že zajišťuje bezpečnost žáků a také usiluje o zachování sekulárního školství. Má tedy právo na stanovení pravidel odívání. U soudu se k celé problematice vyjadřuje také školský ombudsman, který zmiňuje nejen osobní názor, ale zastupuje i pohled Ministerstva školství. Jak soud nakonec dopadne?
Výborná studentka střední zdravotnické školy, která pomáhala muslimské spolužačce v sociální integraci, se rozhodla pro nošení hidžábu. Škola však s tímto postojem nesouhlasí, stanovuje pravidla odívání, zajišťuje bezpečnost žáků a zachovává sekulární školství, čímž ale i omezuje náboženskou svobodu. Muslimská studentka tak nošením šátku porušuje školní řád. I přes pomoc školského ombudsmana se mezi oběma stranami vzájemná dohoda neuskutečnila a dívka na školu podává žalobu.
Pořad se věnuje houbám. Je zde popsán vývin houby (spory, hyfy). Během hledání hub v lese je vysvětlena mykorhiza. Dále je ve videu popsáno, jak houby rostou (koloběh uhlíku) a jaké houby jsou nebezpečné (dřevomorka domácí).
Od alchymistů Poutník přichází do temné místnosti, která vypadá jako prazvláštní operační sál. Leží zde na lůžku pacient, okolo stojí několik mužů, kteří jej operují. Nevypadá to moc příjemně ani bezpečně. Prý jsou to lékaři. Poutník chtěl jít raději někam do bezpečí. Přivedou ho tedy mezi učené a uznávané právníky. Najde mezi nimi Poutník skutečné bezpečí?
Pokus dokazuje přítomnost železa v krvi. Krev se vyvaří do sucha, rozdrtí se na prášek a pomocí magnetu se ukáže přítomnost železa. To je součástí hemoglobinu obsaženého v krvi, který umožňuje dýchání a při tom do plic přivádí kyslík a z plic odvádí oxid uhličitý.
Proč se čeští vědci snaží zabránit křížení českých včel s jejich nepřátelskými příbuznými? Jak probíhá ochrana proti křížení různých druhů včel a jak včelaři provádí umělé oplodnění včel? Co se stane, když se zkříží jiné druhy včel? Co mají včely místo otisků prstů?
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Asi nejvíc jich koluje kolem samotné demonstrace 17. listopadu. Stále tak zůstávají nevyjasněny některé otázky, např. jestli byla revoluce předem připravena, zda byl dav studentů cíleně manipulován, nebo kdo dal rozkaz k zákroku na Národní třídě, při němž bylo zraněno několik set lidí. Pozdější vyšetřování nic neobjasnilo, protože záznamy a nahrávky se ztratily a s důkazy bylo manipulováno.
Základní informace o tom, co je to platební karta, jaké druhy karet existují a jak s nimi bezpečně zacházet.
Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.
Kde se vzal na světě internet a k čemu vlastně je? Jak to všechno začalo? Musíme si povědět něco z historie technických vynálezů. Podívejte se, jak šel čas. Mnohé z nich sice již dávno nepoužíváme, ale bez nich bychom nebyli tam, kde jsme dnes.
Kolaborativní robot (takzvaný kobot) je novou generací průmyslových robotů. Jde o robota, který dokáže spolupracovat s člověkem. Jak naučit kobota jeho práci? Silově poddajným robotům může člověk práci ukázat a navádět je vlastní rukou. Jiným způsobem výuky je metoda posilovaného učení, kdy se robot učí pomocí vlastních úspěchů a neúspěchů. Během padesáti pokusů se například naučí otáčet palačinky. Zároveň pracují maximálně bezpečně, zastaví se, když někdo vstoupí do jejich dráhy a podobně. Kolaborativní roboti jsou důležitou součástí takzvané čtvrté průmyslové revoluce, která by mohla vrátit výrobu z Číny zpátky do Evropy. V Dánském Odensee usilovně pracují na jejich vývoji a vylepšování.
Roboti naleznou uplatnění nejen v průmyslu, ale i v mnoha dalších odvětvích. Pasáž ukazuje, že mohou být užiteční v cestovním ruchu, v nemocnicích při náročných operacích i v armádě, kde nahrazují vojáky v nebezpečných lokalitách.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
Počítačové viry škodí počítačům, tabletům a mobilům a hlavně nám uživatelům. Je důležité vědět, že proti virům může pomoci antivirus, který ale musíme pravidelně aktualizovat. Ani tak však nemáme úplně vyhráno, důležité je se v digitálním světě chovat zodpovědně.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud data necháme vymazat, tak se běžně jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka "smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
Sednout si k počítači, kde je přihlášený někdo jiný, není dobrý nápad. A už vůbec ne spouštět neznámé programy! Měli bychom také vědět, že žádný počítačový program nefunguje „jen tak sám od sebe“. Potřebuje k tomu příkazy, které vytvořil člověk.
Každý počítač obsahuje procesor, který řídí programy pomocí programového kódu. Pokud je v kódu chyba, udělá ji procesor taky. V kódech bývají spousty chyb, protože je psali lidé, programátoři, a lidé se prostě pletou. Naštěstí programátoři chyby průběžně opravují. Pro opravené verze programů si průběžně instalujeme aktualizace, a tím se chyb v kódech postupně zbavujeme.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud je vymažeme, běžně se jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka „smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
Zábavnou formou si společně zopakujeme pravidla správného a bezpečného rozhlédnutí před vstupem do vozovky a přecházení. Velký pozor si musíme dávat v místech, kde je špatná viditelnost. Do vozovky nikdy nevstupujeme za autem, kde nás řidiči nemohou vidět.
Pojďme se společně naučit pravidla správného chování v silničním provozu. Zaměříme se zejména na bezpečné přecházení přes přechod pro chodce. Proč je nutné při přecházení sledovat, co se děje kolem nás? Zábavnou a hravou formou se dozvíte důležité informace, které vám mohou zachránit život.
Reakcí zinku s kyselinou chlorovodíkovou vzniká vodík. Pokud ke vznikajícímu vodíku přiložíme hořící špejli, dojde k explozi.
Jakou barvou plamene hoří síra? Při hoření se síra taví do krvavě rudé barvy a hoří modrým plamenem.
Ukázka pojednává o vlastnostech stříbra a jeho využití a demonstruje znečištění stříbra sírou za vzniku sulfidu stříbrného. Na pokusu je zde také vysvětlena redoxní reakce, tedy odstranění sulfidu stříbrného redukcí hliníkem.
Skvělá příležitost doplnit si znalosti o pravidlech chování v silničním provozu, která platí pro cyklisty. S dětskou dopravní policií si zopakujeme, že je nutné používat při jízdě na kole helmu a také vhodné oblečení. Nejlépe takové, které se vám nebude plést do řetězu od kola. Helma musí být vždy správně nasazená a zapnutá. Že naši hlavu opravdu chrání, si ukážeme na pokusu s melounem.
Kvasinky mění cukry na alkohol a oxid uhličitý, tento proces se nazývá alkoholové kvašení. Ale jakým extrémním podmínkám dokážou tyto maličké mikroskopické houby odolat? Co všechno dokáže tato nejstarší ochočená forma života přežít? Zhlédnutím videa se přesvědčíte o jejich neuvěřitelné životaschopnosti.
Poutavým způsobem jsou ukázány vlastnosti a použití olova. Co se stane s předměty ponořenými do roztaveného olova a jaká je jeho teplota tání? Co se stane s prstem ruky ponořením do roztaveného olova?
Seznamte se s hliníkem. Osvětlíme si jeho výskyt, význam a použití, zejména použití na plechovky na nápoje. V čem jsou výhodnější než láhve? A co je to vinylit, kouzelná sloučenina, která udržuje nápoje v plechovkách čerstvé? Na pokusu si dokážeme její přítomnost v plechovce od piva ponořením do roztoku hydroxidu sodného. Celý experiment si znázorníme chemicko-pantomimickou rovnicí.
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Pojďme se společně podívat na dobré rady, jak chodit sám třeba ze školy. Vždy bychom si měli vybírat osvětlenou cestu a nejlépe trasu, kde je hodně lidí. Neměli bychom chodit s podezřelým člověkem do domu, do auta někoho cizího, a už vůbec ne do výtahu. Poslechněte si, co všechno byste měli dodržovat a na co si dávat pozor. A jak se chovat, když se dostanete do svízelné situace?
Bohuslav Horák společně se svou manželkou Miladou patřil již v předválečné době k veřejně činným a známým osobnostem. Byl odborným redaktorem Československého rozhlasu i programovým ředitelem Radiožurnálu. Pro veřejnou aktivitu své manželky měl pochopení a podporoval ji v její práci. V době Protektorátu Čechy a Morava vynesla Horákovým jejich spolupráce s odbojem zatčení a odeslání do koncentračního tábora. Po válce se opět veřejně angažovali až do uchopení moci komunistickým režimem v roce 1948. Následně Bohuslav Horák ztratil zaměstnání. V září následujícího roku těsně unikl zatčení StB a šťastně se mu podařilo emigrovat do USA. Jeho žena takové štěstí neměla. Jak jeho útěk z komunistického Československa proběhl?
Co děláte, když je bouřka? Bojíte se? Pojďme se společně podívat, co bychom rozhodně neměli dělat při bouřce. V žádném případě bychom se neměli jít koupat do jakékoliv vody pod širým nebem. Nemůžeme se schovávat pod stromy a nepřibližujeme se ani ke skalním převisům.
Zprávičky nám vysvětlí, proč jsou pro nás reflexní prvky na oblečení a předmětech důležité. Jak to, že nás zviditelní a tím i ochrání? Na kterých částech těla by měly být umístěny? A co znamená slovo reflex?
Sýkora uhelníček patří mezi naše méně známé druhů sýkor. Je o něco drobnější než koňadra. Bezpečně ji poznáte podle bílého proužku na zadní straně hlavičky.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Pokus znázorňující reakce železa, mědi a zinku s kyselinou chlorovodíkovou.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Pokus znázorňující reakci sodíku s vodou za vzniku vodíku a hydroxidu sodného. Přítomnost vzniklého hydroxidu sodného je dokázána modrým zbarvením indikátoru pH.
Popis výroby mýdla z vepřového sádla a hydroxidu sodného. Vysvětlení rozkladu tuku přerušením esterové vazby v tuku, vysvětlení principu zmýdelnění.
Vysvětlení skleníkového efektu a jeho následná ukázka. Pomocí infračervené kamery je zachyceno infračervené záření plamene svíčky, ve vzduchu dobře viditelné. Nahrazením vzduchu oxidem uhličitým ve formě suchého ledu plamen mizí, po zředění koncentrace oxidu uhličitého se plamen opět zvýrazní.
Experiment, při kterém jsou do roztoku chloridu sodného s fenolftaleinem ponořeny dvě elektrody a je provedena elektrolýza. Roztok kolem katody se zbarví do růžova, protože při elektrolýze na katodě vzniká hydroxid sodný.
V rámci tohoto pokusu je provedena reakce karbidu vápníku s vodou. Při reakci vzniká hydroxid vápenatý a acetylen, který po zapálení prudce hoří.
Krátká ukázka reakce koncentrované kyseliny sírové s cukrem (sacharózou) a k čemu při ní dochází. Kyselina sírová je jednou z nejdůležitějších průmyslově vyráběných chemikálií. Je hydroskopická, proto odnímá látkám vodu. Z toho důvodu je třeba zacházet s kyselinou sírovou velmi opatrně, způsobuje totiž poškození kůže.
Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.
Při reakci manganistanu draselného s peroxidem vodíku se uvolňuje kyslík. Přítomnost vznikajícího kyslíku je dokázána znovuvzplanutím rozžhavené špejle, protože kyslík podporuje hoření.
Proč sloní zubní pasta? Po shlédnutí pokusu sami poznáte proč. Do válce se saponátem přidáme peroxid vodíku a obarvíme potravinářským barvivem. Reakci zahájíme přidáním jodidu draselného, který vystupuje v roli katalyzátoru. Dochází k bouřlivé exotermní reakci.
Cukr, chemicky sacharóza, je disacharid tvořený molekulou glukózy a fruktózy. Cukr může hydrolyzovat a rozkládat se na monosacharidy, a proto je čaj sladší, když ho osladíme při varu vody, jelikož kyselé sloučeniny čaje tento proces katalyzují. Samotná kostka cukru není hořlavá. V případě, že na kostku naneseme cigaretový popel, ionty kovů obsažené v popelu snižují energetickou bariéru, která brání hoření kostky cukru a cukr hoří modrým plamenem. Cukr lze také rozložit na vodní páru a koks za pomoci kyseliny sírové.
Pokus ukazuje vznik oxidu uhličitého: do kádinky s hořící svíčkou nasypeme jedlou sodu a přidáme ocet. Vznikající oxid uhličitý uhasí svíčku, protože nepodporuje hoření.
Jak můžeme bezdotykově zhasnout svíčku? Ocet smícháme s jedlou sodou. Při této bouřlivé reakci vznikne i oxid uhličitý, který je těžší než vzduch, proto ho můžeme z kádinky přelít do nádoby se svíčkou. Ta pak zhasne. Podívejte se na pokus.
Baterie je základním zdrojem energie pro mnoho přístrojů v domácnosti i průmyslu. Odhaduje se, že průmysl vyrábějící baterie prodá ročně na celém světě výrobky za 48 miliard dolarů. Jak baterie funguje a jak si můžeme doma sestrojit baterii z ovoce a zeleniny? Vyzkoušejte to na pokusu, který ukazuje principy redoxní reakce, elektrického proudu a stejnosměrného napětí.
Do kádinky stříkneme trochu plynu do zapalovače, což je vlastně zkapalněný propan. Co se stane, když k takto naplněné kádince přiložíme zapálený zapalovač? Plyn v kádince začně hořet. Propan je hořlavý a těžší než vzduch, a proto zůstává v kádince a hoří.
Na papírový kapesník nakreslíme černým fixem sluníčko. Jak se změní jeho barva, když spodní okraj kapesníku namočíme do vody? A co se stane, když sluníčko nakreslíme modrým fixem a doprostřed kapesníku kápneme vodu?
V ukázce naleznete odpověď na záhady okolo rtuti. Kdy se rtuť stane pevnou látkou? Proč ocel plave na její hladině? Co způsobí, že rtuť pulsuje jako srdce v roztoku kyseliny sírové a peroxodisíranu sodného?
Co obsahuje více vitamínu C, pomeranč nebo citron? Zjistíme to díky jednoduchému pokusu se šťávou z citronu a pomeranče, kukuřičným škrobem a jódem. Roztok vody, jodu a škrobu působí jako indikátor vitamínu C.
Pořad ukazuje, jak bychom se měli chovat za bouřky. Je zde názorně předvedeno, do jakých situací se mohou nejen děti dostat, jak v kontextu těchto reálných situací reagovat a co naopak nedělat. V závěru pořadu je i krátký test.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Podívejte se s námi na ukázku, jak katalyzátory ovlivňují rychlost chemické reakce. Působením katalyzátoru můžeme některé reakce značně urychlit. Například katalýzou jodidu draselného a peroxidu vodíku dojde k jeho rychlému rozkladu, uvolňující se kyslík při tom vytváří pěnu. Za normálních okolností by se přitom choval úplně jinak. Co se ale stane, když přidáme katalyzátor? Podívejte se.
Pořad ukazuje filtraci pomerančové šťávy přes živočišné uhlí a vysvětluje, že tento filtrační materiál zachycuje silice, které jsou v pomerančové šťávě obsažené.
Pasáž popisuje složení a strukturu deoxyribonukleové kyseliny neboli DNA. Poté se dozvíme návod, jak si lze DNA doma izolovat z jahod pomocí mycího prostředku, soli a ethanolu. Na závěr je porovnána DNA jahody s lidskou DNA.
Na zjišťování vaší digitální stopy stačí internet, protože jednou zveřejněná informace na něm už nikdy nezmizí. Většina obsahu je totiž automaticky archivována. Smazat například fotky je problematické. Bezpečnější je rozmyslet si jejich zveřejňování. Všechny zveřejněné informace o konkrétním člověku jdou totiž vyhledat.
Hoření je chemická reakce, oxidace hořlavé látky za přístupu vzduchu. Oheň je jedním z objevů, které změnily dějiny lidstva. Hoří téměř cokoliv, ale musíme vědět, co čím uhasit. Podívejte se s námi, jak funguje princip hoření, jaké jsou typy hasících přístrojů a k hašení jakých látek slouží.
Pořad ukazuje, co všechno se může přihodit při setkání s cizími lidmi. Je zde názorně předvedeno, do jakých situací se mohou děti dostat, jak v kontextu těchto reálných situací reagují a jak by naopak měly reagovat. V závěru pořadu je i krátký test.
Chemie se dělí na jednotlivé obory. Jaký je význam a co všechno spadá pod organickou chemii? Patří jídlo do chemické laboratoře? A jak zjistíme, co všechno obsahuje párek nebo bonbón? Jednoduchým pokusem lze stanovit množství vitamínu C v jednotlivých potravinách, a to přidáním činidla dusičnanu stříbrného. Čím víc stříbra vyredukuje, tím víc vitamínu obsahují.
Proč se dichroman amonný nazývá vesuvský oheň nebo také sopka? Při hoření se dichroman amonný mění na dusík, oxid chromitý a vodu. Je to silné oxidační činidlo, výbušná a toxická látka.
Ukázka představuje pokus, jehož výsledkem jsou tzv. píseční hadi. Směs cukru s jedlou sodou se položí na písek politý lihem, který se zapálí. Píseční hadi vznikají nadouváním písku.
Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.
Do roztoku cukru a hydroxidu sodného je nasypán manganistan draselný. Manganistan draselný v zásaditém prostředí pomalu oxiduje cukr, což se projeví barevnou přeměnou na zelený manganan draselný a hnědý oxid manganičitý.
Polystyren se vyrábí polymerací styrenu, který obsahuje benzenové jádro a vinylovou skupinu. Používá se jako izolační materiál a na výrobu spotřebního zboží. Pokusem se přesvědčíme, jak dobře se rozpouští v polárním rozpouštědle – acetonu.
V ukázce je předvedena reakce hydrogenuhličitanu sodného (kypřicího prášku) s octem. Při této reakci vzniká velké množství oxidu uhličitého, který podporuje kynutí těsta. Hydrogenuhličitan sodný má ale i další praktické využití, například v lékařství.
Znáte všechny modifikace uhličitanu vápenatého? Dozvíte se nejen to, ale také jaký je jeho výskyt v živých organizmech a jeho použití, zejména při neutralizaci půdy po kyselých deštích. V pokusu je ukázáno, jakým způsobem reaguje vaječná skořápka s octem. Po reakci se vaječná skořápka rozpustí, ale ochranná membrána drží vejce vcelku.
Dopady spalování fosilních paliv si společnost začíná uvědomovat, a proto hledá jiné alternativy v energetice, například využití ethanolu a vody jako paliva. Ethanol umožňuje přeměnit sluneční energii na teplo. Zatímco vodu pomáhá na teplo přeměnit elektřina.
Chcete vidět barevnou fontánu? Jednoduše ji vyrobíme a ještě si ukážeme zásadité vlastnosti amoniaku. Baňku naplníme plynným amoniakem, uzavřeme zátkou se skleněnou trubičkou a ponoříme do vody s fenolftaleínem. Amoniak reaguje s vodou za vzniku hydroxidu amonného, což se projeví prudkým nasáváním vody do trubičky. Obarvená voda vstřikuje do baňky jako fontána.
V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jódu a jodidovými ionty, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede ke změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.
Pokus, ve kterém dojde k zapálení vaty ve směsi kyseliny dusičné a kyseliny sírové. Směs těchto kyselin tvoří tzv. nitrační směs, přičemž nitrované látky bývají často výbušné.
Pořad ukazuje, co všechno se může přihodit při samostatném nakupování. Je zde názorně předvedeno, do jakých situací se mohou děti dostat, jak v kontextu těchto reálných situací reagují a jak by naopak měly reagovat. V závěru pořadu je i krátký test.
Klíšťata nás v lese najdou podle toho, že vydechujeme oxid uhličitý. V pokusu právě tento plyn vyrobíme, poté zachytíme a provedeme detekci jeho přítomnosti, neboť sám o sobě není vidět. Tento pokus si může každý vyzkoušet i doma.
Experiment, na kterém je dokázáno, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz je proveden zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Oheň je opravdu krásný, vědecky ho ale můžeme popsat jako viditelnou oblast hořících plynů nebo par. Michael nás provede bezpečnými experimenty, které můžeme provést s prostou hořící svíčkou. A vysvětlí nám, jak vlastně svíčka funguje a jaká je stavba plamene.
Co je to paranitroanilin? Je to chemická látka, která při vyšší teplotě reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou. Reakce probíhá velice bouřlivě a vzniká napěněná forma čistého grafitu.
Chcete znát tajemství lightsticku? Chcete se dozvědět, jak kriminalista odhalí krev? Jednoduché vysvětlení nabízí proces chemiluminiscence. Je to chemická reakce, při níž se uvolňuje pouze světlo, žádné teplo. Michael Londesborough nám tuto reakci ukáže. Smíchá hydroxid sodný s luminolem, přidá malé množství rozpouštědla DMSO a modré světlo je tu.
Experiment znázorňující vznik Nesslerova činidla (tetrajodortuťnatanu draselného). Nesslerovo činidlo se používá k důkazu přítomnosti amonných kationtů a vzniká reakcí jodidu draselného s jodidem rtuťnatým.
Produktem běžných metabolických drah je také peroxid vodíku, který je pro naše tělo škodlivý. S tímto nepřítelem se vypořádá enzym kataláza, který se nachází v našich játrech. Biokatalyzátor kataláza urychlí rozklad peroxidu vodíku na vodu a kyslík. Od Michaela se nejen dozvíte složení enzymu, ale i uvidíte pokus rozkladu peroxidu pomocí čerstvých jater.
Experiment znázorňující reakci bezbarvého roztoku rtuťnatých iontů s roztokem jodidu draselného. Při reakci vzniká oranžová sraženina jodidu rtuťnatého, v minulosti používaného k léčbě kožních nemocí.
Nově objevené vlastnosti nanosystémů začínají uplatňovat svůj vysoký potenciál, ačkoliv počátky nanotechnologií se dají datovat až do středověku. Redukcí chloridu zlatitého citronanem sodným můžeme připravit zlaté nanoklastry. Zlaté nanočástice se také využívají v moderních těhotenských testech.
Na mnoho klíčových vědeckých objevů přišli lidé naprostou náhodou, když třeba hledali úplně něco jiného. Jmenovitě například penicilin, LSD, mikrovlnka nebo inteligentní plastelína. Jak se to stalo? Povíme si. A Michael nám ukáže, jak z lepidla Herkules, což je polyvinylacetát, a pracího prášku obsahujícího borax neboli tetraborát sodný připravit látku podobnou gumě.
Proč je požár v tunelu nebezpečný? Jaké vlastnosti má při požáru vznikající oxid uhelnatý a proč je pro organismus škodlivý? Jak se chovat při požáru v tunelu? Ve videu se dozvíte odpověď na tyto otázky, ale i jiné zajímavosti o požárech v tunelech. Uvidíte zkoušku účinnosti protipožárního systému v cholupickém tunelu a Michael vám vysvětlí, proč se při zkouškách nepoužívá toluen, obsažený v palivu, ale ethanol.
Jídlo je chemie. Kuchyň je taková obrovská laboratoř, ve které se však dají připravit nejenom jídla chutná, ale také jídla nebezpečná. Ještě na konci minulého století se nevědělo, že při výrobě smažených brambůrků, pečiva nebo toastů vzniká jednoduchá, ale zdraví nebezpečná látka. Důkladné testování na začátku 21. století ve Švédsku upozornilo na akrylamid, látku rizikovou z hlediska vzniku rakoviny.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Život v přírodě, stejně jako život v civilizaci, někdy od základu změní úplná maličkost. Naše příroda je nevyzpytatelná pro lidi i zvířata. Podívejte se na příběh o malém selátku, kterému souhra náhod úplně převrátila naruby jeho poklidný život v lese. Selátko se spolu se svými sourozenci narodilo jednoho dubnového odpoledne v zálehu. To je brloh, který si prase divoké staví v neprůhledné houštině lužního lesa. Máma prasátek, statná a zkušená bachyně, byla zárukou bezpečnosti. Ale tak to nezůstalo na dlouho…
Zábavnou formou si zopakujeme pravidla správného přecházení přes přechod. Než vstoupíme do vozovky, vždy je potřeba se dostatečně rozhlédnout doleva, doprava, opět doleva a navázat s řidičem oční kontakt. Smí se přes přechod běhat? Dokážeme se chovat správně a chránit sebe i ostatní?
Zábavnou a hravou formou si společně zopakujeme pravidla bezpečného chování v autě. Ukážeme si, proč nesmíme řidiče auta při řízení rušit. Zamyslete se, co by se mohlo stát, kdyby se řidič na řízení nesoustředil.
Pojďme si společně zopakovat či doplnit pravidla chování v silničním provozu zábavnou formou. Chodec nemá na přechodu pro chodce vždy automaticky přednost, musí se rozhlížet pokaždé vlevo, vpravo a zase vlevo. Vystupovat z auta do silnice se má jen s maximální opatrností, aby nebyla ohrožena ničí bezpečnost.
9 646
376
2 072
851
49
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
