Pasáž ze závěru filmu Paličova dcera natočeného podle stejnojmenné divadelní hry J. K. Tyla ukazuje postoj obyvatel Květolib k hlavní hrdince, hodné a nevinné Rozárce, která vzala na sebe otcův zločin, a přesto, že byla dokázána její nevina, ji odsuzují. Rozárka chce odejít před nenávistí lidí tam, kde ji nikdo nezná.
J. K. Tyl byl autorem divadelních her, překladatelem a organizátorem kulturního života v Praze. Několik let dokonce působil jako dramaturg českých her ve Stavovském divadle. Tam také byla poprvé uvedena jeho hra Fidlovačka, kde zazněla píseň Kde domov můj. Píseň zlidověla a stala se v roce 1918 československou státní hymnou.
Venkovský muzikant Valenta svým pitím a nepořádným životem utrápil ženu. Dcera Rozárka s mladšími sestrami po pohřbu odejde k tetě do Prahy a zadlužený otec opuštěný dům zapálí. Ve vybrané pasáži ze hry Valenta v Praze vyhledá Rozárku a ke žhářství se jí přiznává. Rozárka poté vezme vinu na sebe, protože nechce, aby její malé sestry měly otce žháře, tedy paliče. Jednou z nejznámějších her Josefa Kajetána Tyla je Paličova dcera, kterou můžeme zhlédnout v televizním zpracování Františka Filipa z roku 1977 s herci Národního divadla.
Od počátku 40. let 19. století se z podnětu Josefa Kajetána Tyla konaly české plesy. Zde se potkávaly významné osobnosti tehdejší české vlastenecké společnosti. Ukázka z druhé části minisérie Božena zachycuje Boženu Němcovou s manželem na českém bálu, kde se potkala nejen s Tylem či Erbenem, ale také s Václavem Bolemírem Nebeským.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Vysvětlíme si původ a význam české hymny, kdo ji složil a o čem vlastně je. Dozvíme se něco i o tom, při jakých příležitostech se hraje.
12 741
707
4 263
1 184
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
