J. K. Tyl byl autorem divadelních her, překladatelem a organizátorem kulturního života v Praze. Několik let dokonce působil jako dramaturg českých her ve Stavovském divadle. Tam také byla poprvé uvedena jeho hra Fidlovačka, kde zazněla píseň Kde domov můj. Píseň zlidověla a stala se v roce 1918 československou státní hymnou.
Od počátku 40. let 19. století se z podnětu Josefa Kajetána Tyla konaly české plesy. Zde se potkávaly významné osobnosti tehdejší české vlastenecké společnosti. Ukázka z druhé části minisérie Božena zachycuje Boženu Němcovou s manželem na českém bálu, kde se potkala nejen s Tylem či Erbenem, ale také s Václavem Bolemírem Nebeským.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Vysvětlíme si původ a význam české hymny, kdo ji složil a o čem vlastně je. Dozvíme se něco i o tom, při jakých příležitostech se hraje.
Miroslav Vladyka nás bere na cestu krajem Vysočina po stopách Karla Havlíčka Borovského. Podíváme se do spisovatelovy rodné vesnice Borová, podle níž si zvolil své druhé příjmení, do Havlíčkova Brodu, do tajemného údolí Doubravy a také do Pelhřimova, který je dnes slavný díky muzeu kuriozit.
Čeští vlastenci v 19. století chtěli mít své divadlo, kde se budou hrát české hry. Uspořádali sbírku, kam přispěli šlechtici, podnikatelé, úřady i obyčejní lidé a mohlo se začít stavět. Prvním představením byla opera Libuše od Bedřicha Smetany. Odehrálo se tu ale pouze dvanáct představení a pak divadlo vyhořelo. Co se stalo pak? Za jak dlouhou dobu se znovu hrálo?
11 402
611
3 370
1 030
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
