Zapomenuté Krušné hory

Vypravte se s průvodcem Alešem Hámou do Krušných hor. Krušné hory nejsou jen Klínovec nebo Plešivec. Je v nich stále co objevovat. Ať už jeho přírodní krásy, nebo třeba pozůstatky hornické činnosti z let dávno minulých. Je tedy jen otázkou času, kdy přibližně 130 kilometrů dlouhé Krušné hory vystoupí ze stínu Krkonoš nebo Šumavy. Podíváme se i do Jáchymova, který pro mnohé naše předky představoval peklo na zemi, i do propadlin šachet bývalých dolů.

Jáchymovské pracovní tábory

V okolí Jáchymova vybudoval komunistický režim pracovní tábory, do kterých posílal především politické vězně. Nejen že se tak komunisté zbavili svých nepřátel, ale získali i levnou otrockou pracovní sílu. Vězni pracovali v těžkých podmínkách v tamních uranových dolech, izolováni na území o rozloze 90 hektarů obehnaném ostnatým drátem. Tábory prošly tisíce vězňů, mezi nimi i některé významné osobnosti.

Uranové doly v našich moderních dějinách

Těžba uranu na našem území má dlouhou tradici, která sahá až do 16. století. Jeho využití v jaderné energetice a zbraních však v polovině 20. století změnilo tvář samotné těžby, ale hlavně osudy vězňů, nejdříve válečných zajatců, po únorových událostech v roce 1948 i odpůrců komunistické totality.

Krušné hory: Krajina horníků

Krušné hory toho zažily víc než dost: neprostupné lesy, živelné osídlování, podzemí, do kterého se zavrtávají nekonečné šachty, časy prosperity i chudoby, náboženské války i objevy nových prvků, ale také vysídlení německého obyvatelstva, bourání celých vesnic nebo likvidaci politických vězňů. S Miroslavem Táborským můžeme znovu objevit zapomenuté dědictví těchto hor a začít si ho vážit.

František Zahrádka: převaděč přes železnou oponu

František Zahrádka byl odsouzen ke dvaceti letům vězení za vlastizradu, protože převáděl uprchlíky přes železnou oponu. Byl vychován otcem legionářem a věřil, že pravda zvítězí. Od mládí byl členem skautského oddílu. A skauti založili tajnou skupinu, která tiskla protikomunistické letáky a převáděla emigranty. Věřili, že s nimi všichni sympatizují a komunistický režim brzy skončí. Je obdivuhodné, že se jako velmi mladí nebáli riskovat vězení ani život.

Kdo neplní normu, bude potrestán

Poměry v komunistických pracovních lágrech byly srovnatelné s ruskými gulagy. Dozorci si leckdy počínali naprosto beztrestně. Jediné, na čem záleželo, bylo plnění normy. Josef Podpěra byl v roce 1951 odsouzen za velezradu na 11 let. Zažil kruté výslechy StB, ale ani to ho nezlomilo. Ve vězení odmítal pracovat pro komunisty a zejména těžit uran pro SSSR. Nesplnění pracovní normy nebo odmítání práce vedlo vždy k uvalení tzv. korekce.