Za území Transylvánie neboli Sedmihradska dnes považujeme celou západní část Rumunska plnou nádherné divoké přírody. Navštívíme zachovalé středověké město Segešvár, rodiště Vlada III. Draculy. Také se dozvíme o historii sedmihradských Sasů, kteří sem přišli již ve 12. století. Nakonec se vydáme na venkov, kde se chovají ovce a pěstují brambory i vinná réva.
Ještěrka zední žije na jediném místě na našem území, ve Štramberku. V místním lomu mezi kameny se skrývá živočich, který se na sever od Alp téměř nevyskytuje. Vědci ho zde objevili teprve na konci 20. století. Lom, kde tento druh živorodého plaza žije, se stal chráněnou „botanickou“ zahradou.
Potok protékající listnatým lesem, to je životní prostředí vhodné pro obojživelníka s velmi výrazným zbarvením těla. Mlok skvrnitý tím dává najevo, že jeho povrch těla je jedovatý. Jed však pomáhá mlokům i proti plísním. Většinu života tráví na souši a nemá rád jehličnaté stromy. Ideální prostředí pro život nacházejí mloci například v bučinách na severu Čech.
Kraví hora u Znojma je bitevním polem kudlanek nábožných. Je to mimořádný dravec, výborně se maskuje a přední nohy mu slouží jako dokonalá zbraň. Dospělé kudlanky jsou k vidění až v pozdním létě, samečci jsou o třetinu menší než samičky a všichni dospělí jedinci umírají s příchodem prvních mrazů. Kudlanky jsou velice starobylým řádem a výborným příkladem druhové rozmanitosti přírody.
Na severních svazích Jizerských hor se nachází zřejmě nejrozsáhlejší komplex listnatého lesa v českých zemích. Jedná se o jedno z nejzachovalejších přírodních míst v Česku plné starých porostů, které jsou domovem mnoha ohrožených živočichů. Poskytují mám cenné údaje o tom, jak vypadal přirozený les ve střední Evropě. V roce 2021 byly tyto Jizerskohorské bučiny zapsány mezi památky UNESCO.
Na území Švédska se nachází rozmanitá přírodní prostředí. Od slunných pláží přes jezera, močály a severské lesy až po tundru za polárním kruhem. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění je místní příroda velmi zachovalá. Ve Švédsku tak najdeme 30 národních parků, dva z nich nyní navštívíme. Nejprve nejstarší švédský národní park Hamra, následovat bude prohlídka parku Färnebofjärden.
Stále více evropských zemí investuje do inovativních způsobů ukládání oxidu uhličitého do různých zásobníků. Snaží se tak splnit své klimatické závazky. Dánsko právě spustilo jeden z takových projektů. K ropné plošině v dánské části Severního moře připlouvají lodě s cisternami v průmyslu zachyceného a následně zkapalněného skleníkového plynu, který tak neskončí v atmosféře. Bezpečně ho tu pošlou zpět pod mořské dno. Využívají vytěžených ložisek po zemním plynu a ropě.
Polské Katovice, město z 2. poloviny 20. století, dokáže své návštěvníky mile překvapit svou industriální historií a památkami. Již první zmínky spojené s tímto městem jsou spojené s průmyslem. Za rozvojem města stojí nález železné rudy, ke které se později přidalo i černé uhlí. Dnes jsou z původních 13 černouhelných dolů v provozu jen 3. Některé průmyslové stavby tak byly srovnány se zemí, jiné byly zdařile revitalizovány a získaly novou funkci.
Sjednotit poválečnou Evropu, to byl hlavní motiv vzniku mezinárodní hudební soutěže Eurovize v roce 1956. Eurovize se koná dodnes a účastní se jí soutěžící ze zhruba 40 zemí, včetně Austrálie. Prvním Čechem, který se soutěže účastnil, byl Karel Gott, ovšem jako zástupce Rakouska. Jaké další kuriozity její historii provázejí, se dozvíte ve videu.
Puštík bělavý, naše druhá největší sova, loví především v noci. Nestaví hnízda a pro vyvedení mladých potřebuje kupříkladu staré zlomené stromy. Ty však vlivem lesního hospodaření mizí, a tak mizí i přirozená hnízdiště těchto sov. Ruší ho i turistický ruch. V české přírodě jsou pouze dvě místa, kde se tito ptáci rozmnožují, v Beskydech a na Šumavě.
Jelikož je Malta katolickou zemí, Velikonoce mají pro tamní obyvatele velký význam. Oslavy těchto svátků probíhají úplně jinak než u nás, jak se přesvědčíme v následující reportáži. Součástí oslav je ztvárnění křížové cesty, kterou je možné si prohlédnout například na výstavách v miniaturním provedení s ručně vyráběnými figurkami nebo jako průvod ulicemi měst, kterého se účastní až 700 postav.
Finsko se v roce 2023 a Švédsko v roce 2024 staly novými členy NATO. Proč k tomu u těchto dvou dlouhou dobu neutrálních států došlo? Jaké vztahy mají obě země s Ruskem?
13 191
740
4 504
1 238
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
