Jeden z nejvýraznějších prozaiků a filmových scenáristů druhé poloviny 20. století Vladimír Körner vypráví o tom, proč psal historické příběhy. Zvláštní pozornost je věnována filmu podle jeho novely Cukrová bouda, který zachycuje Sudety a svět, který přestal existovat. Součástí videa jsou i rozhovory s herci a ukázky z filmu. V závěru se autor vyjadřuje i ke vztahu filmu k textu, respektive k zacházení režisérů i cenzorů se scénáři.
Necelý měsíc po smrti Václava Havla uvedla autorova domovská scéna Divadlo Na zábradlí divadelní hru z osmdesátých let minulého století nazvanou Asanace. Drama je možno vnímat jako alegorii na totalitní podobu Československa v osmdesátých letech. O inscenaci a spolupráci s Václavem Havlem a jeho otiscích právě na této scéně hovoří režisér hry David Czesany.
Víceúčelový Stadion odborářů vznikl v polovině 50. let minulého století v centru Ostravy. Jednalo se tehdy o největší stadion v Československu, jeho kapacita byla neuvěřitelných 60 tisíc lidí. Stavěl se však velmi svérázným způsobem. Na konci 90. let došlo z důvodu špatného technického stavu stadionu k jeho demolici a dnes v těchto místech stojí obchodní centrum. Smutný je rovněž osud architekta stadionu Rudolfa Šajdka, který byl odsouzen k 12 letům vězení.
Slovinská válka za nezávislost byl krátký ozbrojený konflikt z léta roku 1991, kdy Slovinsko vyhlásilo nezávislost na Jugoslávii. Jugoslávská lidová armáda se snažila převzít kontrolu nad slovinskými hranicemi a strategickými body, čímž vyvolala sérii střetů trvajících přibližně deset dní. Konflikt se stal symbolem rozpadu Jugoslávie a první kapitolou krvavých událostí 90. let na Balkáně. V dokumentu Jugoslávská bouře (2016) uvidíte dobové záběry i vzpomínky pamětníků.
Každá doba má svou literaturu krásnou, populární, pokleslou i zakázanou. Ukázka nám odpoví na otázku, jaká literatura se četla a vydávala v 60. letech 20. století a za doby normalizace. Ani v této době nebylo kvůli cenzuře lehké vydat knihu a literatura se postupně rozpadla na několik proudů. Také se dozvíme, co byly v té době oblíbené knižní čtvrtky.
Pavel Kohout vytvoří osobní obraz 20. století ze svých vzpomínek. Český spisovatel vypráví o tom, jak se na zámku v Dobříši, spravovaném Janem Drdou a Erikem Saudkem, setkávali „režimem“ podporovaní autoři a jak zámecké pobyty spisovatelů probíhaly. Pavel Kohout vzpomíná, jak zde při letním pobytu psal například divadelní hru Taková láska. Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
K nejvýznamnějším architektům 20. století patří architekt Jan Kotěra. V reportáži o tomto slavném a doslova renesančním člověku se podrobněji podíváme do jedné z jeho nejvýznamnějších pražských staveb, do Trmalovy vily ve Strašnicích, kde se Kotěra inspiroval anglickou venkovskou tvorbou. Nebudou chybět ani jeho další pražské stavby jako Laichterův dům, Kotěrova vlastní rodinná vila nebo Mozarteum. Kudy vedla jeho životní cesta a kariéra?
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část Čechů se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii počátku jejich působení na Volyni v pasáži z dokumentu Volynští (2013).
Slavný český spisovatel, překladatel, novinář, dramatik a amatérský fotograf, to vše byl Karel Čapek. Jeho nejznámější kniha, ve které stěně drsnosrstého foxteriéra objevuje svět, se jmenuje Dášeňka. Znáte ji?
V řecké Soluni žil celý svůj život pan Čížek, jenž se rozhodl překládat známé české autory a hlavně básníky 20. století. Za svůj přínos a šíření české kultury v zahraničí získal Cenu Jana Masaryka. Překládání z češtiny do řečtiny shledával jako náročné nejen z jazykového hlediska, protože oba jazyky jsou velmi odlišné, ale i z kulturního, protože mezi námi a Řeky jsou diametrální odlišnosti. Překládá také do italštiny, v Itálii se v roce 1922 českým rodičům také narodil. Český jazyk a literatura byly jeho celoživotní vášní. Poslechněte si vyprávění tohoto polyglota o milované práci a vášni.
Václav Havel společně s režisérem Janem Němcem napsali na konci šedesátých let minulého století filmový scénář Heart Beat, který před několika lety poprvé zdramatizovalo Divadlo ABC. Inscenací Heart Beat chce tato pražská scéna připomenout jednak oba již nežijící autory, jednak sametovou revoluci a s ní spojená následná léta svobody. O čem tato politická gangsterka, jejíž realizaci zabránila normalizace, pojednává?
Bývalý prezident Václav Havel se krátce před svou smrtí v roce 2011 v rozhovoru s kardinálem Dominikem Dukou zamýšlí nad historií Evropy a evropské myšlenky. Hledá odpověď na budoucnost Evropy a vidí ji v pevnější integraci států včetně přijetí společné měny.
13 817
876
4 898
1 175
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
