Slovinská válka za nezávislost byl krátký ozbrojený konflikt z léta roku 1991, kdy Slovinsko vyhlásilo nezávislost na Jugoslávii. Jugoslávská lidová armáda se snažila převzít kontrolu nad slovinskými hranicemi a strategickými body, čímž vyvolala sérii střetů trvajících přibližně deset dní. Konflikt se stal symbolem rozpadu Jugoslávie a první kapitolou krvavých událostí 90. let na Balkáně. V dokumentu Jugoslávská bouře (2016) uvidíte dobové záběry i vzpomínky pamětníků.
V řecké Soluni žil celý svůj život pan Čížek, jenž se rozhodl překládat známé české autory a hlavně básníky 20. století. Za svůj přínos a šíření české kultury v zahraničí získal Cenu Jana Masaryka. Překládání z češtiny do řečtiny shledával jako náročné nejen z jazykového hlediska, protože oba jazyky jsou velmi odlišné, ale i z kulturního, protože mezi námi a Řeky jsou diametrální odlišnosti. Překládá také do italštiny, v Itálii se v roce 1922 českým rodičům také narodil. Český jazyk a literatura byly jeho celoživotní vášní. Poslechněte si vyprávění tohoto polyglota o milované práci a vášni.
Václav Havel společně s režisérem Janem Němcem napsali na konci šedesátých let minulého století filmový scénář Heart Beat, který před několika lety poprvé zdramatizovalo Divadlo ABC. Inscenací Heart Beat chce tato pražská scéna připomenout jednak oba již nežijící autory, jednak sametovou revoluci a s ní spojená následná léta svobody. O čem tato politická gangsterka, jejíž realizaci zabránila normalizace, pojednává?
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část Čechů se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii počátku jejich působení na Volyni v pasáži z dokumentu Volynští (2013).
Slavný český spisovatel, překladatel, novinář, dramatik a amatérský fotograf, to vše byl Karel Čapek. Jeho nejznámější kniha, ve které stěně drsnosrstého foxteriéra objevuje svět, se jmenuje Dášeňka. Znáte ji?
Roku 1875 byla v Praze založena poslední z centrálních chudinských institucí, městský sirotčinec. Do té doby dávala zemská správa přednost tomu, aby byli sirotci zaopatřováni v rodinách, kde získávali výchovu, vzdělání a pracovní uplatnění. Původní budova sirotčince na Pohořelci prostorově nedostačovala, proto město nechalo postavit novou budovu na Hradčanech. V ní sirotčinec a posléze dětský domov hlavního města Prahy sídlil až do 50. let 20. století.
Nikolaj Martynov působil jako voják v 43. výsadkovém mechanizovaném praporu v Chrudimi. Zúčastnil se mise SFOR II a dvou misí KFOR. V dubnu 2007 byl vyslán do Afghánistánu, kde zemřel na následky zranění utrpěného při sesuvu půdy. Podívejte se na jeho příběh vyprávěný kamarádem, který měl štěstí a sesuv přežil.
Letní olympijské hry v Tokiu se měly konat v roce 2020, ale pandemie je odsunula na rok 2021, a Český olympijský výbor připravuje pro naše sportovce zázemí. Součástí olympijské vesnice byl jako obvykle tzv. Český dům, kde se kvůli protipandemickým opatřením setkávali pouze sportovci a sportovkyně.
Některé sporty lze dělat na vrcholové úrovni hodně dlouho. Kanaďana Iana Millara ale asi jen tak někdo nepřekoná. V parkuru se účastnil deseti olympijských her a to jednou vynechal kvůli bojkotu olympijských her v Moskvě v roce 1980! Naposledy pod olympijskými kruhy závodil v roce 2012 v Londýně.
Martina Sáblíková získala na třech olympiádách po sobě olympijské zlato v rychlobruslení. Přitom nemá v Česku kde trénovat, nemáme rychlobruslařskou dráhu a sportovci musí jezdit trénovat do zahraničí. Její příprava byla také limitovaná nedostatečnými finančními možnosti. Přesto je již několik let jednou z nejlepších rychlobruslařek světa.
Český etnograf a cestovatel Miloslav Stingl se věnoval výzkumu domorodých kultur po celém světě. Napsal desítky knih a získal řadu ocenění za svoji práci. Známé jsou jeho knihy o amerických Indiánech. Stal se dokonce na dálku náčelníkem jednoho kmene.
Bývalý prezident Václav Havel se v rozhovoru s kardinálem Dominikem Dukou krátce před svou smrtí v roce 2011 zamyslel nad občanskou společností a jejím stavem. Rozvíjí svou úvahu o tom, že v české společnosti se něco „otřese“ zhruba každých dvacet let. Poukazuje na neblahý stav české politiky odcizené od lidí. Zároveň vkládá víru v mladé lidi, kteří vyrůstají kosmopolitně, a v probouzející se občanskou společnost.
13 609
866
4 825
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
