K nejvýznamnějším architektům 20. století patří architekt Jan Kotěra. V reportáži o tomto slavném a doslova renesančním člověku se podrobněji podíváme do jedné z jeho nejvýznamnějších pražských staveb, do Trmalovy vily ve Strašnicích, kde se Kotěra inspiroval anglickou venkovskou tvorbou. Nebudou chybět ani jeho další pražské stavby jako Laichterův dům, Kotěrova vlastní rodinná vila nebo Mozarteum. Kudy vedla jeho životní cesta a kariéra?
Slovinská válka za nezávislost byl krátký ozbrojený konflikt z léta roku 1991, kdy Slovinsko vyhlásilo nezávislost na Jugoslávii. Jugoslávská lidová armáda se snažila převzít kontrolu nad slovinskými hranicemi a strategickými body, čímž vyvolala sérii střetů trvajících přibližně deset dní. Konflikt se stal symbolem rozpadu Jugoslávie a první kapitolou krvavých událostí 90. let na Balkáně. V dokumentu Jugoslávská bouře (2016) uvidíte dobové záběry i vzpomínky pamětníků.
V řecké Soluni žil celý svůj život pan Čížek, jenž se rozhodl překládat známé české autory a hlavně básníky 20. století. Za svůj přínos a šíření české kultury v zahraničí získal Cenu Jana Masaryka. Překládání z češtiny do řečtiny shledával jako náročné nejen z jazykového hlediska, protože oba jazyky jsou velmi odlišné, ale i z kulturního, protože mezi námi a Řeky jsou diametrální odlišnosti. Překládá také do italštiny, v Itálii se v roce 1922 českým rodičům také narodil. Český jazyk a literatura byly jeho celoživotní vášní. Poslechněte si vyprávění tohoto polyglota o milované práci a vášni.
Václav Havel společně s režisérem Janem Němcem napsali na konci šedesátých let minulého století filmový scénář Heart Beat, který před několika lety poprvé zdramatizovalo Divadlo ABC. Inscenací Heart Beat chce tato pražská scéna připomenout jednak oba již nežijící autory, jednak sametovou revoluci a s ní spojená následná léta svobody. O čem tato politická gangsterka, jejíž realizaci zabránila normalizace, pojednává?
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část Čechů se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii počátku jejich působení na Volyni v pasáži z dokumentu Volynští (2013).
Roku 1875 byla v Praze založena poslední z centrálních chudinských institucí, městský sirotčinec. Do té doby dávala zemská správa přednost tomu, aby byli sirotci zaopatřováni v rodinách, kde získávali výchovu, vzdělání a pracovní uplatnění. Původní budova sirotčince na Pohořelci prostorově nedostačovala, proto město nechalo postavit novou budovu na Hradčanech. V ní sirotčinec a posléze dětský domov hlavního města Prahy sídlil až do 50. let 20. století.
Slavný český spisovatel, překladatel, novinář, dramatik a amatérský fotograf, to vše byl Karel Čapek. Jeho nejznámější kniha, ve které stěně drsnosrstého foxteriéra objevuje svět, se jmenuje Dášeňka. Znáte ji?
Ke konci svého funkčního období vyhlásil v roce 2013 prezident Klaus dílčí amnestii. Za její udělení byl dlouho kritizován, propustil totiž i vězně odsouzené za hospodářské a korupční trestné činy. Někteří senátoři dokonce požadovali, aby byl Václav Klaus obviněn z vlastizrady.
Byla to asi nejrozsáhlejší policejní kauza české politiky. Detektivové při ní zasahovali na významných místech, třeba na Úřadu vlády. Zjistili například, že přítelkyně premiéra Nečase nechala odposlouchávat jeho manželku. Kauza Nagyová způsobila konec Nečasovy vlády.
Bývalý prezident Václav Havel zemřel v neděli 18. prosince 2011 po dlouhodobých zdravotních problémech. V pondělí 23. prosince 2011 se konal v katedrále sv. Víta na Pražském hradě státní pohřeb. Pohřebního průvodu na Hrad se zúčastnily tisíce lidí.
V dokumentu Tatarské touhy (2013) je vyprávěn i příběh „tatarského Mojžíše“ Mustafy Džemileva, díky jehož iniciativě se mohli po pádu sovětského režimu krymští Tataři vracet na Krym. Dlouhá léta byl předsedou tatarského parlamentu na Krymu. Dodnes je poslancem ukrajinského parlamentu. V pasáži vzpomíná na svá zatčení před rokem 1991, mj. za označení „bratské pomoci" za agresi. Zatčení mu hrozí i nyní, po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Nikolaj Martynov působil jako voják v 43. výsadkovém mechanizovaném praporu v Chrudimi. Zúčastnil se mise SFOR II a dvou misí KFOR. V dubnu 2007 byl vyslán do Afghánistánu, kde zemřel na následky zranění utrpěného při sesuvu půdy. Podívejte se na jeho příběh vyprávěný kamarádem, který měl štěstí a sesuv přežil.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
