Pořad se věnuje vztahu Karla IV. k víře. Ukazuje ho jako velmi zbožného člověka, který za nejvyšší moc na Zemi považoval Ježíše Krista. Vycházel přitom z odkazu sv. Václava a sv. Augustina.
Hrad Špilberk je známou dominantou Brna. Hrál roli obrannou za třicetileté války, poté do poloviny 19. století sloužil jako známé vězení s mučírnami, např. zde několik let strávil Václav Babinský. Za druhé světové války ho využívala nacistická armáda a gestapo.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno soužití Čechů, Němců a Židů v českých zemích v 19. století a narůstající napětí v těchto vztazích.
Pasáž popisuje vzpouru vojáků v Rumburku v roce 1918 včetně jejího následného hodnocení v průběhu 20. století.
Ukázka zachycuje zatčení písničkáře, herce, textaře a skladatele Karla Hašlera, který později zemřel v koncentračním táboře Mauthausen.
Český etnograf a cestovatel Miloslav Stingl se věnoval výzkumu domorodých kultur po celém světě. Napsal desítky knih a získal řadu ocenění za svoji práci. Známé jsou jeho knihy o amerických Indiánech. Stal se dokonce na dálku náčelníkem jednoho kmene.
Pořad ukazuje Karla IV. jako zakladatele českého vinařství. Za základní nařízení, které císař vydal a díky němuž vše započalo, je uváděno privilegium o vysazování vinic v královských městech z roku 1358.
Pořad ukazuje poslední chvíle a myšlenky mistra Jana Husa před popravou v roce 1415, připomíná jeho boj za pravdu a jeho historický i etický odkaz pro současnost.
Zábavnou formou je zde popsán osud nejslavnějšího českého zločince Václava Babinského, jehož pověst se odrážela v dobrodružné literatuře i v lidových písních. Dvacetiletý trest za své zločiny si odpykával na Špilberku a ve Valdicích. Po propuštění se stal zahradníkem v klášteře a zbytek života strávil šířením přibájených historek z vlastního života i života svých spoluvězňů.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží zachycuje osudy prvních dvou světců z doby Přemyslovců – Václava a Vojtěcha. Jsou zde také zmíněny předpoklady, které musí být dodrženy, aby se člověk mohl stát světcem.
Svitavský rodák Ottendorfer aktivně prožil revoluční rok 1848 a po něm emigroval do USA. Začínal jako nádeník, ale vypracoval se a stal se redaktorem německy psaných newyorských novin, které později i vlastnil. Jako mecenáš na rodné Svitavy nezapomněl. Díky jeho štědrému daru byla vybudována městská nemocnice a sirotčinec. V roce 1892 byla za jeho prostředky vybudována veřejná knihovna s čítárnou a společenskými sály. Knihovna čítala i díky jeho vkladu záhy 22 000 svazků, a stala se tak největším ústavem tohoto druhu v celé rakouské monarchii.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
13 096
734
4 438
1 226
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
