V období normalizace vysílala redakce brannosti pořad Kompas. Byl to jeden z pořadů, kterými se prezentovala Československá lidová armáda a další bezpečnostní složky. Podobnými pořady byly Azimut či Maják. Ukázka z pořadu Kompas je z roku 1984 a ukazuje společné cvičení armád sedmi zemí východního bloku Štít 1984, které bylo největším cvičením na našem území v historii.
Celou druhou polovinu 20. století nazýváme obdobím studené války. Eskalované napětí v rámci karibské krize se přeneslo také do střední Evropy. Československá lidová armáda byla uvedena do stavu bojové pohotovosti. Po zveřejnění tajných plánů Varšavské smlouvy v roce 2006 se dozvídáme o tehdy plánované útočné válce východního bloku proti Západu. Československá armáda pak měla být použita jako jakýsi předvoj sovětské armády v útoku na západní Evropu. Československo mělo tehdy největší procento lidí ve zbrani a nikdo si neuvědomoval, že bychom měli být pouhou obětí. Vše se mělo odehrát za masového použití jaderných zbraní. Poslechněte si šílené plány, na které naštěstí nedošlo.
Základní vojenská služba absolvovaná v minulém století, ale i na začátku 21. století v našem kontextu dodnes vzbuzuje spíše negativní konotace. Jak ale vypadal samotný nástup na vojnu? Které činnosti jej doprovázely? Autentické vzpomínky na první dny vojenské služby si vyslechneme v pořadu Historie.cs.
Byly u nás sovětské jaderné zbraně, nebo nebyly? Jaké pro tuto otázku existují argumenty? A jaké stanovisko zaujali k této problematice komunističtí funkcionáři po roce 1989? To se pokusí blíže objasnit historici v pořadu Historie.cs.
Se vznikem ČSR byla zavedena také povinná základní vojenská služba pro každého občana mužského pohlaví, který dosáhl plnoletosti a byl zdravotně způsobilý. Nakolik byla taková armáda bojeschopná, je otázka dnes už jen pro historiky. Pro většinu branců to znamenalo ztrátu dvou let života, ztrátu i finanční a dost často velice tvrdou šikanu od starších vojáků. S koncem komunistického režimu v roce 1989 přišla od 1. ledna 1994 možnost absolvovat tuto povinnost formou tzv. náhradní civilní služby. Základní vojenská služba pak skončila zcela zavedením profesionální armády k 1. lednu 2004.
V pasáži z pořadu To byl můj život?? Pavel Kohout vypráví o Divadle československé armády a o tom, jak jeho samotného v padesátých letech změnila armáda a jak se promítla do jeho tvorby. „Armáda byla něco jako posvátná kráva v této zemi. Hned po straně to byla armáda." V závěru se Pavel Kohout zmiňuje rovněž o 20. sjezdu Komunistické strany, kde Nikita Chruščov nazval Stalina zločincem, a o událostech, které následovaly. Video je doplněno o dobové fotografie a záběry.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
