Po napadení Sovětského svazu se v protektorátu Čechy a Morava začali objevovat uprchlí váleční zajatci. Odbojová skupina v Rožmitálu pod Třemšínem ukrývala tyto sovětské vojáky v lesních krytech. Na vybudování a zásobování zemljanek se podíleli lidé z nejrůznějších sociálních skupin, kteří denně riskovali životy své i svých blízkých. Ještě dnes můžete v brdských lesích narazit na zbytky těchto úkrytů.
Už koncem třicátých let 20. století mělo nacistické Německo problém s nedostatkem zaměstnanců. Po vzniku protektorátu tak z českých zemí odcházeli první pracovníci na pomoc Říši s tím, že si vydělají peníze a vrátí se. Po začátku druhé světové války dostala tato pomoc formu nucené práce, nuceného nasazení. Jen z území Protektorátu Čechy a Morava se jednalo o více než půl miliónu osob, které byly nasazovány nejen v Německu, ale i na našem území. Podívejte se na jeden příklad, továrnu na letecké motory v Semilech.
V roce 1991 začal krvavý rozpad Jugoslávie. Ve stejném roce schválila Rada bezpečnosti OSN mírovou misi UNPROFOR na jejím území. Účast československých vojáků na této misi schválila ještě federální vláda, na konci roku 1992 však došlo k rozdělení Československa. Právě mírový rozchod Čechů a Slováků byl pro mnohé obyvatele rozpadající se Jugoslávie těžko pochopitelný. Na paradoxní situaci a každodenní život v té době vzpomínají v pořadu Historie.cs tehdejší účastníci mise.
Napoleonské války jsou v českém povědomí spojovány především s tzv. bitvou tří císařů u Slavkova v roce 1805. Mnohem zásadnějším střetem pro konečný výsledek napoleonských válek byla dnes již téměř zapomenutá bitva u Chlumce a Přestanova v severních Čechách. Napoleonovi se po předchozím vítězství u Drážďan v roce 1813 naskytla možnost vpádu na území Čech. Spojené armády Rakouska, Ruska a Pruska však francouzským vojskům zastavily postup.
Za první republiky měla svatováclavská tradice mimo jiné spojovat Čechy a Němce. Koncem třicátých let se ke svatému Václavovi obracejí i levicoví básníci. Složitější podobu a projevy pak měla tradice za německé okupace. Vrcholem se stalo vytvoření protektorátního vyznamenání a zneužití svatováclavské symboliky nacisty.
Jednou z méně známých kapitol protektorátních dějin je existence vojenské jednotky. Vládní vojsko bylo vytvořeno brzy po začátku existence protektorátu Čechy a Morava ze dvou důvodů. Jednak zbýval ještě půlrok do začátku druhé světové války a nacisté chtěli vytvořit iluzi, že obsazené území má nějakou svébytnost. Zároveň bylo potřeba umístit některé příslušníky zrušené československé armády, kteří by jinak mohli posílit domácí odbojové skupiny. Podívejte se na stručné dějiny vládního vojska z pohledu historiků v pořadu Historie.cs.
Konec první republiky po mnichovské dohodě vedl nejen k autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi, ale u některých skupin na východní Moravě i k pokusu o odtržení. Svoji roli v tom hrála i jazyková a kulturní blízkost se slovenskými pohraničními regiony. Vrcholem se stala výzva k připojení k už existujícímu samostatnému Slovenskému státu v březnu 1939. Rychlý konec této akci ale dalo Německo. V jeho zájmu žádné drobení protektorátu Čechy a Morava rozhodně nebylo.
Jak se zachraňují želvy? Práce mladé bioložky Hany Svobodové je fascinující odpovědí. Na neobydleném ostrově v Indonésii brání pytlákům sbírat vajíčka, zabíjet želvy kvůli výrobě suvenýrů z želvoviny, jinde vzdělává mládež či přesvědčuje místní politiky, že ochrana přírody má smysl.
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
Primát kahau nosatý, plachý obyvatel pobřežních lesů ostrova Borneo, mizí společně se svým prostředím. Ustupuje různým hospodářským aktivitám, od těžby uhlí po plantáže olejné palmy. Ustupuje, ale nemá kam. Jinde než v mangrovech totiž přežít nedokáže. Přírodovědec Stanislav Lhota tyto ohrožené opice studuje a usiluje o jejich ochranu v oblasti balikpapanského zálivu. Usiluje o ochranu celého prostředí, ve kterém žijí. Prostředí, kde zatím ještě existuje nepřerušené propojení pobřežních mělkých vod, mangrovů a nížinného deštného lesa.
Druhá světová válka ukončila tisíc let soužití Čechů a Němců na jednom území. Video ukazuje debatu Edvarda Beneše a sudetoněmeckého meziválečného sociálnědemokratického politika Wenzela Jaksche ze září roku 1941. Po vstupu SSSR do války Beneš prezentuje novou vizi, že budoucí vypořádání vztahů s Němci bude muset být, v důsledku krutých válečných událostí, daleko razantnější, než se původně domníval. Ukázka pochází z historického seriálu České století (2013).
Zelený, střapatý a podivně vrásčitý kámen zvaný vltavín se k nám dostal tak trochu náhodou. V období třetihor dopadl na území Bavorska meteorit, který způsobil přeměnu hornin. Následně došlo k vymrštění přeměněných hornin stovky kilometrů daleko, tedy i do oblasti jižních Čech, či dokonce jižní Moravy. Po roce 1989 nastala doslova zelená horečka a hledači vltavínů se to v okolí několika obcí na Prachaticku doslova hemží.
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
