V totalitním Československu, zejména za normalizace, se vedle centrálně řízeného hospodářství zrodili veksláci. Byli v každém větším městě, slušně vydělávali a využívali tak situace, kdy československá koruna byla ve vztahu k západním měnám výrazně nadhodnocena. Podívejte se na krátký příběh dvou tehdejších veksláků, boxera Stanislava Tišera a kulturisty a výživového poradce Víta Chaloupky.
Na konci léta roku 1988 se konala v Praze první velká demonstrace odpůrců normalizačního režimu. Dvacáté výročí okupace Československa z roku 1968 přivedlo do okolí Václavského náměstí velké množství lidí. Dalším vystoupením proti režimu bylo sedmdesáté výročí vzniku republiky a 10. prosince první povolená demonstrace k výročí vyhlášení deklarace lidských práv. Podívejte se na souhrn událostí posledního roku totalitního Československa v dokumentu z konce roku 1989 s množstvím unikátních záběrů.
Pro mnohé československé občany byla okupace v srpnu 1968 poslední kapkou k rozhodnutí opustit Československo a své příbuzné, přátele, kamarády, zázemí. Zuzana Brejchová a Jaroslav Formánek – dva osudy lidí, kteří odešli. Dva rozdílné příběhy, ale podobné pocity. Jaké byly možnosti opustit totalitní Československo?
Co to je vlastně disent a disident? Laická veřejnost si většinou oba pojmy spojuje pouze s Chartou 77, disent byl ovšem mnohem různorodější. Obecně se disidenti charakterizují jako odpadlíci, jako odpůrci režimu. Mohou působit organizovaně jako skupina, ale také individuálně a nezávisle. V Československu se s disentem setkáváme v 70. a 80. letech 20. století jako označením pro lidi, kteří projevovali odpor k totalitnímu normalizačnímu režimu.
Necelý měsíc po smrti Václava Havla uvedla autorova domovská scéna Divadlo Na zábradlí divadelní hru z osmdesátých let minulého století nazvanou Asanace. Drama je možno vnímat jako alegorii na totalitní podobu Československa v osmdesátých letech. O inscenaci a spolupráci s Václavem Havlem a jeho otiscích právě na této scéně hovoří režisér hry David Czesany.
Železniční most mezi Malou Chuchlí a Braníkem překlenující Vltavu je jistou kuriozitou. Oficiálně se jmenuje Branický most, ale téměř nikdo mu neřekne jinak než Most inteligence. Mohl by být nejdelším dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě, kdyby neměl jen jednu kolej. Proč tomu tak je? Podívejte se na jeho krátkou historii.
13 855
879
4 923
1 178
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
