portály České televize
menu

Často hledáte:

čeština přijímací zkoušky přijímačky z matematiky přijímačky na SŠ Bedřich Smetana

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: rozpad federace

Vše (37)
Videa (20)
Okruhy (1)
Náměty (2)
Pracovní listy (14)
Pořady (0)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

20 videí
PL
Zánik, anebo rozpad federace?
03:29

Zánik, anebo rozpad federace?

Posuďte dva názory na zánik federace po dvaceti letech, a to od aktérů z první linie - politiků z Federálního shromáždění a České národní rady. Šlo skutečně jen o spor o pomlčku? Podle Slováků nefungovala federace tak, jak by měla, a Češi se brzy nestačili divit.

Rozdělení Československa bez referenda
01:18

Rozdělení Československa bez referenda

Jedním z velkých témat médií i diskuzí mezi občany v roce 1992 bylo to, že rozpad společného státu se udál z politického rozhodnutí a bez referenda. Co by konání referenda přineslo, i kdyby se nakonec konalo? Podívejte se na část diskuse o argumentech pro a proti.
Pithartův dvojdomek
05:11

Pithartův dvojdomek

Jedna a dost možná že jediná varianta státoprávního uspořádání Česka a Slovenska těsně před rozpadem společného státu byl návrh tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta na vytvoření de facto konfederace. O co šlo a proč jeho idea neuspěla?

PL
Milovy 1992
06:03

Milovy 1992

Malá obec na Českomoravské vrchovině hostila na počátku února 1992 vrcholnou politickou reprezentaci obou částí společné republiky. Jednou z posledních šancí na udržení společného státu byla dohoda o změně státoprávního uspořádání federace. Kompromis nakonec pohřbilo hlasování v parlamentu. Otevřela se cesta k volbám v létě 1992, ze kterých vzešla "mapa" k zániku společného státu.
Rozhovor s odborníkem
Hlavní motiv rozdělení Československa podle Klause
04:28

Hlavní motiv rozdělení Československa podle Klause

Václav Klaus, klíčový aktér české strany v procesu rozdělení Československa, vysvětluje, co bylo podle něj hlavním motivem rozdělení. Stav průmyslu, nezaměstnanost, ekonomická reforma? Klaus také objasňuje, proč nepřipadalo v úvahu, aby bylo k otázce vyhlášeno referendum.
PL
Ekonomická situace Československa na počátku 90. let
09:10

Ekonomická situace Československa na počátku 90. let

Jednou z příčin rozpadu společného státu byla i rozdílná ekonomická situace a transformace dříve z centrálně plánované ekonomiky na tržní. Ta na Slovensku měla výraznější sociální dopady, vyšší nezaměstnanost i tím pádem i nespokojenost obyvatel se statutem quo. Situaci nepomohla ani korupce spojená s privatizací a vzájemné nepochopení obyvatel obou zemí.

PL
Jinak v Čechách, jinak na Slovensku: Transformace ekonomiky po roce 1989
03:25

Jinak v Čechách, jinak na Slovensku: Transformace ekonomiky po roce 1989

Transformace socialistické ekonomiky na ekonomiku tržní po sametové revoluci probíhala dost razantně. Zejména Slovensko zažívalo vysokou nezaměstnanost a likvidaci průmyslových podniků. Dopad změn tady byl tedy mnohem tvrdší než v sousedních Čechách. To vedlo i k posílení vlivu a vítězství HZDS na Slovensku v roce 1992.

Diplomacie a rozpad ČSFR
02:26

Diplomacie a rozpad ČSFR

Českoslovenští diplomaté museli během roku 1992 vysvětlovat důvody zániku federace a reagovat na obavy ze zahraničí, zda nedojde k ozbrojenému konfliktu mezi Čechy a Slováky podobně jako v Jugoslávii.

PL
Vztahy mezi Čechy a Slováky v letech 1990 až 1992
03:11

Vztahy mezi Čechy a Slováky v letech 1990 až 1992

Po pádu komunistického režimu se stala předmětem jedné z hlavních politických diskuzí otázka státoprávního uspořádání společného státu. Politické reprezentace obou částí vedly mnohá jednání, ale výsledek byl ale po dobu mnoha měsíců stále v nedohlednu.
PL
Dělení majetku při rozdělení Československa
05:00

Dělení majetku při rozdělení Československa

V listopadu 1992 rozhodlo tehdejší Federální shromáždění o rozdělení majetku rozpadajícího se Československa. Majetek se mezi nově vznikající státy dělil v poměru 2 : 1. Spory o něj ale probíhaly ještě dalších sedm let. Poslední smlouva byla podepsána až v roce 1999.
PL
Zánik české a slovenské federace očima Václava Klause
05:20

Zánik české a slovenské federace očima Václava Klause

Václav Klaus, polistopadový ministr financí a od července 1992 předseda české vlády, mluví o příčinách zániku společného státu. Kdy nastal podle něj onen pověstný bod zlomu? Jak dlouho věřil, že lze najít nějaké jiné řešení než rozdělení společného státu?

PL
Dělení majetku při zániku ČSFR
06:50

Dělení majetku při zániku ČSFR

Poslední premiér České a Slovenské federativní republiky Jan Stráský vzpomíná na jednání o dělení majetku federace v roce 1992. Podle jakých principů se majetek rozděloval mezi obě země? Které komodity byly největším problémem? Nakonec se obě strany ale podle Stránského dohodly bez větších problémů.
PL
Vytyčení státní hranice při rozdělení Československa: Osada Sidonie
02:29

Vytyčení státní hranice při rozdělení Československa: Osada Sidonie

Důležitým momentem rozpadu Československa bylo vytyčení státní hranice. Ta se téměř shodovala s tou, která platila v období existence Slovenského štátu v letech 1939–1945. Na mnoha místech zůstaly i původní hraniční kameny. Došlo jen k drobným změnám. Největší problém vznikl v osadě Sidonie.
Rozhovor s odborníkem
Vladimír Mečiar o rozdělení Československa
05:55

Vladimír Mečiar o rozdělení Československa

Cítí se Vladimír Mečiar, klíčový aktér slovenské strany při jednání i rozdělení Československa, jako „otec zakladatel"? Ve videu vzpomíná na jednání předcházející rozdělení i události vzniku již samostatné Slovenské republiky. Přidává svůj pohled na vývoj Slovenska po roce 1993, vstup do Evropské unie i NATO.
Válka v Jugoslávii: Češi v jednotkách UNPROFOR
09:00

Válka v Jugoslávii: Češi v jednotkách UNPROFOR

V roce 1991 začal krvavý rozpad Jugoslávie. Ve stejném roce schválila Rada bezpečnosti OSN mírovou misi UNPROFOR na jejím území. Účast československých vojáků na této misi schválila ještě federální vláda, na konci roku 1992 však došlo k rozdělení Československa. Právě mírový rozchod Čechů a Slováků byl pro mnohé obyvatele rozpadající se Jugoslávie těžko pochopitelný. Na paradoxní situaci a každodenní život v té době vzpomínají v pořadu Historie.cs tehdejší účastníci mise.

PL
Kdo byl kdo při rozdělování Československa
01:40

Kdo byl kdo při rozdělování Československa

Jak vypadala politická reprezentace rozpadajícího se společného státu Čechů a Slováků? Podívejte se na stručnou rekapitulaci toho, kdo byl kdo a jaké instituce zastupoval.
Osada Sidonie
02:47

Osada Sidonie

Osada Sidonie se stala známou v celém bývalém Československu po rozdělení federace v roce 1993. Několik domků se po vytyčení státní hranice octlo na území Slovenské republiky, a její obyvatelé tak zůstali odříznuti. S řešením přišly úřady obou států v roce 1997, kdy Česká republika získala toto malé území výměnou za území osady U Sabotů nedaleko Velké nad Veličkou.
Rozhovor s odborníkem
Pomlčková válka: Lexikální rozbor názvu státu
06:29

Pomlčková válka: Lexikální rozbor názvu státu

Pomlčková válka je běžně užívané označení pro spor o název Československa, probíhající po listopadu 1989. Tehdejší prezident Václav Havel v roce 1990 navrhl z původního státního názvu vypustit slovo „socialistická“. Místo rychlého schválení ale přišla několik měsíců trvající roztržka o pořadí slov a znaménko mezi nimi. Pomlčková válka předznamenala budoucí rozpad federace. O tom, jak se název státu vyvíjel, hovoří ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Karel Oliva.

PL
Abdikace prezidenta Václava Havla
03:01

Abdikace prezidenta Václava Havla

K abdikaci prezidenta Václava Havla v červenci roku 1992 došlo v souvislosti s chystajícím se rozpadem československé federace. Reagoval tím na vyhlášení Deklarace nezávislosti Slovenskou národní radou. Jednání českých a slovenských politiků nevedla k oboustranné dohodě o nové podobě společného státu. Hlavní body dohody byly domluveny ve vile Tugendhat premiéry Mečiarem a Klausem. Havel byl poté v lednu 1993 opět zvolen, a to jako první prezident České republiky.
Bourání pomníků v Lotyšsku
07:03

Bourání pomníků v Lotyšsku

Vztahy Lotyšska a Ruska nebyly po rozpadu Sovětského svazu nijak vřelé. Lotyšsko se spolu se svými pobaltskými sousedy Litvou a Estonskem stalo součástí jak Evropské unie, tak Severoatlantické aliance. Začátek války na Ukrajině v únoru 2022 v Lotyšsku ještě prohloubil historické trauma a animozitu vůči Ruské federaci i Bělorusku. V hlavním městě Rize se začal bourat pomník z doby druhé světové války, který připomínal vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Pomník je totiž stále více vnímán jako symbol ruské okupace. Podobným způsobem má v zemi dojít k demolici dalších asi tří set pomníků ze sovětské éry. Jak je na tom pobaltský stát ekonomicky, vojensky a čím může být inspirací pro ČR?

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání