Zajímalo vás někdy to, proč se zvířata jmenují tak, jak se jmenují? Proč se třeba slon nejmenuje např. velbloud? O vzniku a vývoji těchto slov se dozvíte více v pořadu Jazykovědma.
Díl pořadu Jazykovědma se zabývá vznikem slova trpaslík a pokouší se odpovědět na otázku, jak má být takový trpaslík vysoký. A tipněte si, k čemu dospěje.
Díl pořadu Jazykovědma se tentokrát zaměřuje na citově zabarvený výraz brajgl. Kde se toto slovo vzalo, jak vzniklo a jaký má význam? Tušili jste, že tomuto slovu vlastně „umožnilo" vznik výtvarné umění?
V dnešní Jazykovědmě se podíváme na slovo lelek, kdy a jak ho můžeme použít. Dozvíte se o vývoji tohoto slova a také co to znamená „chytat lelky".
Dnešní Jazykovědma se podívá na to, co to znamená mít kliku a mít smůlu. Zjistěte, kde se vzala tato přenesená pojmenování.
Dávej si bacha! Zvláštní, že? Podívejte se v dnešní Jazykovědmě na to, proč se říká zrovna „bacha", když si někdo má dát na něco pozor.
Kdo by mohl čekat, že za tyhle okenní stínidla vděčíme majetnickým mužům?
Víte, co to znamená, když někdo kuje pikle? A jakou souvislost mají pikle se spiknutím? A co je piksa nebo pikel? Odpovědi na tyto otázky hledejte ve videu z pořadu Jazykovědma.
Kde se v češtině vzala slečna? Epizoda z pořadu Jazykovědma se zaměřuje na etymologii slova slečna v češtině. Nezastupitelnou roli v tom hraje disimilace, jejíž podstatu na základě videa určitě pochopíte.
13 812
871
4 861
1 168
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.