Výsledky hledání: osidlování pohraničí

Osidlování českého pohraničí po odsunu Němců

Po odsunu německého obyvatelstva z pohraničí se vláda snažila přilákat do této oblasti nové obyvatele. Mnozí zájemci ale pouze sklidili úrodu, získali zdarma hospodářské vybavení a odstěhovali se zpátky do vnitrozemí. Mnoho domů bylo nakonec strženo a zanikly celé osady. Definitivně se tak změnila tvář českého pohraničí.

Druhá pozemková reforma

Po druhé světové válce byla realizována tzv. druhá pozemková reforma, kdy téměř 3 miliony hektarů půdy změnily vlastníka. Zároveň bylo omezeno soukromé vlastnictví půdy na 50 hektarů. Jednalo se především o půdu v pohraničí, kam ovšem nepřicházeli zkušení zemědělci. Přesto byla reforma pro komunisty úspěšná. V roce 1949 pak začalo probíhat scelování půdy do jednotných zemědělských družstev. Výsledkem bylo téměř 90 % veškeré půdy ve vlastnictví státu, rozorané meze a změněná podoba české krajiny.

Sudety ve 20. a 30. letech 20. století

Početná německá menšina v českém pohraničí se po vzniku ČSR ocitla v nezáviděníhodné situaci. Československý stát chtěl ovládat území, kde prakticky žádní Češi nežili a kam se ani nehrnuli, šlo totiž tradičně o chudé oblasti. Ve vedoucích funkcích na úřadech však působili pouze Češi. Stát rušil německé školy a nutil německé rodiny, aby posílaly děti do škol českých. Ani agrární reforma nebyla vůči německé menšině spravedlivá. I přes tato úskalí se až do vypuknutí hospodářské krize a nástupu nacismu v Německu v pohraničí neprojevovaly žádné velké nevraživosti.

Poválečné osídlení Nejdecka

Po roce 1945 docházelo v rámci českých zemí k masivnímu přesunu obyvatelstva. Ze Sudet bylo odsunuto německé obyvatelstvo a do opuštěných obcí přicházeli hospodařit noví osídlenci. V pohraničních oblastech však panovaly náročné klimatické podmínky, a tak často docházelo k tomu, že lidé ze zemědělských oblastí odcházeli do měst, živnosti a výroby se přesouvaly a jednotlivé vesnice zanikaly. Pojďte se podívat do okolí Nejdku, které podobný osud také postihl. V diskusním pořadu Historie.cs (2016) na téma debatovali historikové František Čapka a Andreas Wiedemann.