portály České televize
menu

Často hledáte:

česká literatura hudební skladatel Bedřich Smetana práce s textem přijímací zkoušky

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: komunistická éra

Vše (30)
Videa (18)
Okruhy (0)
Náměty (1)
Pracovní listy (11)
Pořady (0)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

18 videí
PL
Svatováclavská tradice po roce 1945
05:47

Svatováclavská tradice po roce 1945

Konec války přinesl snahu o navrácení úcty svatému Václavu a opět ho umístit tam, kam patří. Vše ale změnil únorový puč. Následující doba opět posouvala význam svatováclavské tradice podle potřeb tehdejších mocných.

PL
Rozhovor Klementa Gottwalda s Rudolfem Slánským
04:54

Rozhovor Klementa Gottwalda s Rudolfem Slánským

Scéna ze seriálu České století nám přiblíží rozhovor Klementa Gottwalda a Rudolfa Slánského a nechá nás nahlédnout do osobních vztahů funkcionářů či do vnitrostranické atmosféry během politického teroru řízeného z Moskvy. Slánský byl ještě v listopadu 1951 vicepremiérem, avšak po neúspěšném pokusu SSSR zasahovat do politiky Izraele byl na popud Moskvy jako Žid zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném procesu spolu s dalšími 11 ze 14 obžalovaných k trestu smrti. Rehabilitován byl v roce 1963 soudem, v roce 1968 i KSČ.

Nakladatel Aleš Lederer a Charta 77
03:36

Nakladatel Aleš Lederer a Charta 77

Otec Aleše Lederera patřil k osobám, které komunistický režim pronásledoval. Mimo jiné i za podpis Charty 77. U jeho syna, který byl v té době už dospělý, bychom proto možná očekávali podobné názory a činy. Aleš Lederer však Chartu nepodepsal a vysvětluje proč. Svou roli hrál samozřejmě strach, touha po životě a vytouženém studiu, ale důležitý je i argument osobní svobody. Pokud něco nechci udělat, mám mít právo i na takové rozhodnutí, ať už se ostatním jeví jakkoliv.
Komunistické pomníky
13:58

Komunistické pomníky

Pomníky jako přirozená součást veřejného prostoru často odrážejí společenskou a politickou situaci svého vzniku. Časem se proto mohou stát nežádoucím symbolem minulosti a nastává dilema, zda je odstranit či ponechat. Nejvíce pomníků u nás vzniklo po 2. světové válce a za komunistické éry coby oslava osvoboditelů a socialismu. Je dobré si připomenout, že sochy se navzdory podobnému zadání často velmi lišily svou uměleckou kvalitou a některé se ctí obstojí i dnes.
Odbojová skupina bratří Mašínů
08:33

Odbojová skupina bratří Mašínů

Příběh třetího odboje, skupiny kolem bratří Mašínů, je známý jako žádný jiný. Názory na jejich způsob boje s komunismem rozdělují českou společnost na dva tábory. Pro někoho jsou vrazi, pro někoho hrdinové. Jeden z nich, Josef Mašín, mluví o akcích skupiny a o tom, jak došlo k oněm tragickým událostem, kdy za sebou nechávali mrtvé.
Semínkový generál Jan Šejna
15:30

Semínkový generál Jan Šejna

Pravděpodobně největším skandálem československé armády byl útěk jejího generála Jana Šejny do zahraničí. Hodnostní vzestup muže bez vzdělání byl možný jen díky politickým vazbám. Jeho významným podporovatelem byl totiž prezident Antonín Novotný. Co vedlo Jana Šejnu k útěku za železnou oponu? A jaké důsledky to mělo pro armádu i politiku? Podívejte se na příběh jedné kariéry.
Kariéra prezidenta Ludvíka Svobody
04:28

Kariéra prezidenta Ludvíka Svobody

Generál Ludvík Svoboda byl sedmým prezidentem Československa. Aktivně se účastnil bojů v první i druhé světové válce. Měl předpoklady pro politickou kariéru? A jak se vyvíjela jeho vojenská dráha? To nám prozradí historici v pořadu Historie.cs.
Získávání agentů StB
03:54

Získávání agentů StB

Jedním z nástrojů komunistického režimu k ovládání společnosti byla síť spolupracovníků Státní bezpečnosti. Nedá se specifikovat speciální okruh lidí, z něhož tajné služby spolupracovníky získávaly, záleželo na situaci. I když např. takoví zaměstnanci podniků zahraničního obchodu si mohli být takřka jistí, že je StB dřív nebo později osloví. Určitou představu o způsobu práce tajné policie poskytují ukázky z instruktážního filmu ministerstva vnitra ČSSR.
Jáchymovské pracovní tábory
02:38

Jáchymovské pracovní tábory

V okolí Jáchymova vybudoval komunistický režim pracovní tábory, do kterých posílal především politické vězně. Nejen že se tak komunisté zbavili svých nepřátel, ale získali i levnou otrockou pracovní sílu. Vězni pracovali v těžkých podmínkách v tamních uranových dolech, izolováni na území o rozloze 90 hektarů obehnaném ostnatým drátem. Tábory prošly tisíce vězňů, mezi nimi i některé významné osobnosti.
Akce Neptun
09:41

Akce Neptun

V roce 1964 zorganizovala Státní bezpečnost jednu ze svých největších a nejznámějších akcí. Šlo o operaci s krycím názvem „Neptun“. Její podstatou byla mystifikace veřejnosti, která se ukázala být velmi účinnou, a to i v zahraničí. O co šlo? Na dně Černého jezera byly zdánlivě nalezeny bedny s tajnými nacistickými dokumenty. Zdálo by se, že téměř 20 let po válce už nemůže být taková událost zajímavá, jenže komunistický režim nedělal nic bez důvodu.
Ján Langoš a sametová revoluce na Slovensku
04:10

Ján Langoš a sametová revoluce na Slovensku

Politik Ján Langoš, jeden z nejvýraznějších vůdců hnutí Veřejnosť proti násiliu, které vzniklo vedle českého Občanského fóra na Slovensku, zemřel v roce 2006 při autonehodě. Jeho životní partnerka a přátelé vzpomínají na jeho osobnost a na éru komunismu, ve které žil. Na Slovensku byl výrazným představitelem sametové revoluce, poté byl zvolen ministrem vnitra. Nikdy se svých zásad nevzdal, nepřestal usilovat o pojmenování a zmapování temných stránek naší minulosti, byl to neúnavný zápasník se zlem a bezprávím. Hlavním jazykem ukázky je slovenština.
PL
Reakce komunistů na Chartu 77
05:44

Reakce komunistů na Chartu 77

Charta 77 vzbudila u komunistické vlády silnou reakci. Důvodů bylo více. Především se komunisté obávali, že k rozumně sepsanému textu by se mohly připojit desetitisíce lidí, což už by mohl být problém, a velký vliv měla i publicita. O Chartě 77 se psalo ve všech světových denících a celý akt vyvolal mimořádnou diplomatickou aktivitu. Za podepsání Charty 77 nemohli ani nikoho uvěznit a pro trestní stíhání bylo třeba hledat zástupné důvody. Účty se signatáři si režim částečně vyrovnal až o dva roky později při procesu s členy VONS.
Jan Litomiský, signatář Charty 77
06:18

Jan Litomiský, signatář Charty 77

Jan Litomiský se aktivně podílel na činnosti disentu: pořádal semináře, podepsal Chartu 77 a stal se jejím mluvčím pro rok 1987, angažoval se ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Byl proto pochopitelně v hledáčku Státní bezpečnosti a nakonec skončil i ve vězení. To ho však neodradilo, ačkoliv právě členové VONS svou činností velmi dráždili komunistický režim, sledovali totiž dodržování práv a zveřejňovali případy politicky pronásledovaných osob.
Postoj české společnosti k holokaustu
07:23

Postoj české společnosti k holokaustu

Během let komunismu byl holokaust opomíjen, až tabuizován. České dějiny za 2. světové války, to byl především příběh národního hrdinství a odboje, a menšiny a jejich osud stály na okraji zájmu. Tento přístup se změnil po roce 1989. Stále ale existuje téma, které vzbuzuje emoce, a tím je romská genocida. Zatímco hovořit o antisemitismu je nekonfliktní, pokus o vytvoření paralely s Romy vyvolává v lidech silné projevy rasismu. Otevírat toto téma je však velmi důležité – zvlášť dnes, kdy lze ve společnosti vysledovat určité znepokojivé tendence připomínající 30. léta a nástup nacismu.
Politické procesy
12:04

Politické procesy

Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.
Asimilace kočovných Romů v komunistickém ČSSR
04:36

Asimilace kočovných Romů v komunistickém ČSSR

V roce 1958 se KSČ rozhodla pro státem řízenou asimilaci kočovných Romů a vydala zákon o trvalém usídlení kočujících osob. Jeho realizace probíhala o rok později formou policejní razie – kočujícím Romům byly zničeny vozy, koně odvedeni na jatka, Romové museli od toho okamžiku zůstat na stejném místě, kde je zastihl soupis osob. Na ten se dostali i Romové, kteří tou dobou už nekočovali a bydleli na jednom místě. Následovaly další zákony, na základě kterých byli Romové donuceni vzdát se vlastních kulturních tradic a hodnot, aniž se ztotožnili s hodnotami většinové společnosti. To vše mělo za následek prázdnotu a demoralizaci, jejíž důsledky lze na našem území pociťovat dodnes.
Pravda o Otakaru Jarošovi
10:09

Pravda o Otakaru Jarošovi

V komunistické éře by se nenašlo větší městečko nebo obec, kde by alespoň jedna ulice nebo jedno náměstí nenesly jméno Otakara Jaroše. Tento hrdina Sovětského svazu im memoriam z bitvy u Sokolova by se asi divil, jaký obraz o něm stvořila v Československu poválečná komunistická propaganda. Z vlastence a stoupence masarykovských idejí, kritika pronikání komunistických myšlenek do armády stvořili komunisté příkladného obdivovatele SSSR, Rudé armády a komunistických ideálů par excellence.

PL
Doping ve vrcholovém sportu
06:42

Doping ve vrcholovém sportu

Temnou kapitolou sportu bylo a je užívání podpůrných prostředků. Jak vypadaly podoby dopingu v éře komunistického režimu? Celý východní blok chtěl, aby jeho reprezentanti byli ti nejlepší. Jak k tomu přistupovali sami sportovci? Podívejte se na příběhy čtyř vrcholových sportovců té doby, Jaroslavy Jehličkové, Remigia Machury, Vladka Laciny a Jiřího Vrdlovce.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání