portály České televize
menu

Často hledáte:

19. století hudební skladatel Bedřich Smetana čtení s porozuměním maturita z češtiny

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: civilizace

Vše (214)
Videa (157)
Okruhy (1)
Náměty (3)
Pracovní listy (52)
Pořady (1)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

157 videí
Teleskop: vesmírné civilizace
02:58

Teleskop: vesmírné civilizace

Existuje opravdu ve vesmíru civilizace? Odkud se vzal název Marťani? Podívejme se do vesmíru na planetu Mars a řekněme si, jak je to s místní civilizací. Existuje tam opravdu život?

Hledání mimozemské civilizace
06:32

Hledání mimozemské civilizace

Jsme v celém ohromném vesmíru sami? Nebo tam někde jsou jiné inteligentní bytosti? Jak je najít? Tentokrát se staneme účastníky obrovského mezinárodního pátrání po mimozemšťanech. Seznámíme vás s projektem SETI, jehož podstatou je analýza signálů z vesmíru, které neustále zachycuje obří radioteleskop Arecibo.

Současný vývoj islámské civilizace
05:49

Současný vývoj islámské civilizace

Islámský svět prochází velkými změnami a důsledkem nich je také emigrace. Uprchlíci z tohoto světa k nám přicházejí proto, že v jejich vlastní zemi panují diktatury a tyranie. Máme povinnost je přijmout a za jakých podmínek? Podívejte se na diskusi odborníků z pořadu Historie.cs.
Jak změnil Jára Cimrman Čechy?
05:47

Jak změnil Jára Cimrman Čechy?

Zdeněk Svěrák odpovídá na otázky Daniela Stacha v pořadu Hyde Park Civilizace. Jak změnil Jára Cimrman Čechy? Jaká je největší Cimrmanova slabina a v čem je naopak jeho síla? Podívejte se na odpovědi Zdeňka Svěráka.

Rozhovor s odborníkem
PL
Zdeněk Svěrák o Cimrmanovi
09:03

Zdeněk Svěrák o Cimrmanovi

Cimrmanolog Zdeněk Svěrák jako host pořadu Hyde Park Civilizace popisuje, jak Jára Cimrman změnil Čechy, pro koho je vlastně cimrmanovské divadlo určeno a čím je charakteristický jeho humor. Vysvětluje zrod postavy Járy Cimrmana a odpovídá i na otázku, jak Cimrman vypadal.
Konec světa: Předpovědi v historii
03:01

Konec světa: Předpovědi v historii

Konec světa předpověděli různí lidé a různá náboženství už mnohokrát. Pořad přibližuje ty nejznámější předpovědi.
Objevení Ameriky: Střet civilizací?
02:12

Objevení Ameriky: Střet civilizací?

Z evropského hlediska je rok 1492 brán jako datum objevení Ameriky. Z druhého pohledu je to pro původní obyvatele Ameriky i datum, kdy se dozvěděli o existenci Evropy. Šlo o velmi tvrdý střet dvou odlišných civilizací, který poznamenal jak Ameriku, tak i Evropu. Měli bychom svůj pohled na Kolumba a další objevitele přehodnotit?
PL
Efes
04:07

Efes

Zříceniny města Efesu ukazují vyspělost antické civilizace a jsou oblíbeným turistickým cílem na území dnešního Turecka. Zde se také kdysi nacházel jeden z divů světa, Artemidin chrám. Jak to tu vypadá dnes?

Belize: Kultura Mayů
03:20

Belize: Kultura Mayů

Zatímco dnes žije v Belize přibližně 300 000 obyvatel, na začátku letopočtu zahrnovala tamní populace Mayů přes milion lidí. S mayskou kulturou jsou spjaté pyramidy, které dokládají její vyspělost. Začaly se stavět již 1500 let před naším letopočtem. Vydáme se do někdejšího mayského střediska, Caracolu, kde si připomeneme historii této civilizace. Jak tato kultura zanikla?

Belize: minulost a současnost Mayů
07:54

Belize: minulost a současnost Mayů

Belize představuje ve Střední Americe skutečný unikát. Jeho pobřeží totiž lemuje druhý největší korálový útes na světě, což mimochodem znemožnilo španělským kolonizátorům obsadit zdejší pevninu. Už více než 2000 let před tím bylo však území obýváno vyspělou civilizací Mayů, jejichž potomky v Belize stále najdeme.
Rozhovor s odborníkem Digitální kompetence
Vliv internetu na současnou češtinu
07:50

Vliv internetu na současnou češtinu

V pasáži se zaměříme na vliv informačních a komunikačních technologií na současnou češtinu, pronikání anglicismů do české slovní zásoby jako způsobu obohacování slovní zásoby přejímáním z cizích jazyků i na využití internetu při práci jazykovědců.
PL
Voda jako vzácnost
08:26

Voda jako vzácnost

Voda hrála vždy důležitou roli při vzniku i kolapsu civilizací. Jak naši předkové s vodou hospodařili? Její nedostatek trápí část světové populace už dnes a situace se má dále zhoršovat. Docílíme lepší osvětou o spotřebě vody a o možnostech hospodaření s ní šetrnějšího přístupu? Budeme vědomě spotřebovávat vody méně, šetřit s ní? O těchto a dalších tématech si Václav Moravec povídá s Miroslavem Bártou a prof. Bohumilem Jánským. Video je součástí metodik pro výuku globálních rozvojových témat. Lekce včetně pracovních listů pro žáky připravuje Národní pedagogický institut ČR ve spolupráci s Českou televizí v rámci projektu Virtuální škola (www.npi.cz/virtualniskola).

Hlubinná úložiště radioaktivního odpadu
04:04

Hlubinná úložiště radioaktivního odpadu

První hlubinné úložiště radioaktivního materiálu budují ve Finsku. Úložiště by mělo pojmout vyhořelé palivo ze dvou fungujících finských elektráren. Spolu s Danielem Stachem se v pořadu Hyde Park Civilizace se podívejte, jak by mělo toto úložiště fungovat a jak se do něj bude radioaktivní odpad přepravovat.

PL
Jaderná energie
01:59

Jaderná energie

První úspěšný pokus s jaderným štěpením proběhl už před druhou světovou válkou. Zanedlouho poté jádro zabíjelo, ale bylo i využito jako zdroj energie. Ovšem ani za sedmdesát let se nepodařilo lidstvu dokonale jádro zvládnout. Počátky výzkumu jaderné energie nás provede Daniel Stach v pořadu Hyde Park Civilizace.
Starobylé Kartágo
02:29

Starobylé Kartágo

Kartágo bylo jednou z nejdůležitějších starověkých říší. Jenom jeho hradby měřily 34 km. Prošlo různými periodami slávy a porážek. Několikrát zaniklo a později opět povstalo z mrtvých.
Začátky izraelské cesty na Měsíc
09:14

Začátky izraelské cesty na Měsíc

Začalo to jednou výzvou na Facebooku, schůzkou tří nadšenců v Tel Avivu u piva a ubrouskem s návrhem první soukromé mise na Měsíc. Pokračovalo to založením společnosti SpaceIL a účastí v soutěži Google Lunar X Prize. Vývojář Diego Saikin vypráví o začátcích izraelské cesty na Měsíc i o svém zapojení do vývoje sondy Beresheet v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace.

Budoucnost astronomie
09:07

Budoucnost astronomie

Astronomové stále přemýšlejí, jak vidět co nejvíce a co nejdále. Dalekohledy se postupně zdokonalují a vynalézaví technici přišli s další revoluční konstrukcí, dalekohled s „kapalným zrcadlem“. Radioastronomové by zase rádi umístili soustavu malých antén na povrchu Měsíce. A v Evropě vědci pracují na projektu Darwin, který bude sestávat ze šesti kosmických dalekohledů obíhajících společně okolo Slunce, a ty se pokusí zaznamenat planety podobné Zemi. A co dalšího se chystá v kosmu?

Vliv pandemie na letecký průmysl
07:21

Vliv pandemie na letecký průmysl

Letecký průmysl byl jedním z prvních odvětví, na která tvrdě dopadla opatření spojená s šířením nemoci COVID-19. Rušení leteckých spojů v celosvětovém měřítku, krachy leteckých společností, boj o parkovací místa pro nevyužívaná letadla. Jaký dopad má situace na Airbus A380 a čím se tento obr přezdívaný „velryba“ zapíše do dějin letecké dopravy? Hostem Daniela Stacha v pořadu Hyde Park Civilizace je pilot největšího dopravního letadla světa David Hecl.

Posádka letadla a role jejích členů
04:17

Posádka letadla a role jejích členů

Jaké role mají jednotliví členové posádky letadla? Kdo má právo konečného rozhodnutí? Liší se kultura vztahu kapitána a posádky v různých leteckých společnostech? A platí stále, že kapitán a jeho zástupce dostávají jídlo z jiného zdroje? Za jakých okolností komunikuje kapitán s cestujícími a je vůbec možné, aby kapitán mezi cestující přišel? O svých zkušenostech pilota největšího dopravního letadla Airbusu A380 hovoří s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace David Hecl.
Měsíční sonda Beresheet
12:06

Měsíční sonda Beresheet

Nejmenší, nejlehčí, nejlevnější plavidlo, jaké se kdy pokoušelo přistát na Měsíci – tak charakterizuje vývojář Diego Saikin izraelskou měsíční sondu Beresheet v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace. Jaký byl vědecký náklad sondy, co si objednala NASA i proč byla ve vybavení sondy tak zvaná digitální časová kapsle. Zda kapsle obsahovala genetické vzorky ze Země, zůstane asi tajemstvím. Co ale není tajemstvím je, jak Beresheet dopadla. Sledujte, jak probíhala cesta sondy k Měsíci, závěrečné fáze přistávání na povrch Měsíce i co se pokazilo.
Diego Saikin na ČVUT
12:43

Diego Saikin na ČVUT

Vývojář Diego Saikin byl členem týmu SpaceIL, který připravil a realizoval první izraelskou misi na Měsíc. V pořadu Hyde Park Civilizace, kde byl hostem redaktora ČT Daniela Stacha, hovoří také o svém studiu na ČVUT, kde se zabýval bezpilotním létáním, konkrétně projektováním dronů. Jeho diplomová práce byla vydána ve vědeckém časopise a prezentována na prestižní robotické konferenci. Dozvíte se, jak na studium na ČVUT vzpomíná i jak univerzitu hodnotí. Zajímavé je také, jak vidí sám sebe ve srovnání s pohledem českých kolegů z výzkumné skupiny.

Malá země, velké sny
14:07

Malá země, velké sny

Přes neúspěšné přistání naplnila sonda Beresheet jeden ze svých hlavních cílů: probudit v dětech zájem o techniku, motivovat je ke studiu technických oborů a otevřít jim cestu ke splnění snů. K tomu, o čem někteří mluví jako o Apollo efektu, přispělo i emocionální selfie sondy pořízené těsně nad povrchem Měsíce. Po neúspěšném přistání se o pokračování projektu Beresheet hodně mluvilo. Aktuálně se v týmu SpaceIL zamýšlí nad konceptem nové mise. 0 tom všem hovoří vývojář Diego Saikin s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace.

Rozhovor s odborníkem
Český internet v 90. letech 20. století
16:36

Český internet v 90. letech 20. století

13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.

Poslední mise raketoplánů
01:58

Poslední mise raketoplánů

Program raketoplánů trval 30 let a jako vesmírná plavidla dodnes nebyly co do vybavení a využitelnosti překonány. Na oběžnou dráhu Země pohodlně vynesly 7 astronautů a až 25 tisíc kg nákladu. Jejich přínos pro stavbu vesmírné stanice ISS byl zásadní, vedle toho sloužily i jako velmi dobře vybavené výzkumné stanice. Astronaut NASA Leroy Chiao byl letovým specialistou posádky mise STS-92, která byla poslední přípravnou misí před uvedením vesmírné stanice ISS do provozu. Leroy Chiao o tom hovoří s redaktorem ČT Danielem Stachem v pořadu Hyde Park Civilizace.
Jak a kdy na Mars
03:43

Jak a kdy na Mars

Dlouhodobým cílem člověka v dobývání vesmíru je cesta na Mars. Jak velkým krokem k cestě s lidskou posádkou je program Mars 2020? Mise roveru Perseverance navazuje na předchozí výzkumy a zjištění vědecké laboratoře známější pod pojmenováním vlastního vozítka Curiosity. Dokážeme si představit, jaký dopad na společnost by mělo objevení stop existence biologického života na Marsu? Jak velkou motivací by to bylo k vyslání člověka na Mars? A kdy by k tomu mohlo dojít? Astronauta NASA Leroye Chiao zpovídá redaktor ČT Daniel Stach v pořadu Hyde Park Civilizace.
Mezinárodní vesmírná stanice ISS
04:30

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Spojené státy, Japonsko, Kanada a devět evropských zemí sdružených v Evropské vesmírné agentuře podepsaly v září 1988 dohodu o stavbě rozsáhlé orbitální stanice. To byl začátek projektu dnes známého jako Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Postupně se k projektu začaly přidávat další státy. Vlastní stavba začala v roce 1998, kdy ruská raketa Proton vynesla na oběžnou dráhu první modul Zarja. O významu vesmírné stanice, její konstrukci a průběhu stavby hovoří redaktor ČT Daniel Stach s astronautem NASA Leroyem Chiao, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace u příležitosti 20. výročí uvedení ISS do provozu.

Libanon: Krásy země
07:34

Libanon: Krásy země

Libanon je malou blízkovýchodní zemí s originální vlajkou. V jejím středu je totiž symbol státu, cedr. Bohužel většina cedrových lesů v zemi byla již vykácena. Libanon má nesmírně bohatou historii. Na jeho území se rozkládala starověká Fénická říše, později byl součástí Římské říše či Byzance. Proto je zde nepřeberné množství vzácných historických památek z různých období. Současnost Libanonu je poněkud méně veselá, země se silně dotkl vleklý konflikt v sousední Sýrii, který do Libanonu vyhnal statisíce uprchlíků.

Diskuse se Světlanou Alexijevičovou
17:19

Diskuse se Světlanou Alexijevičovou

V roce 2014 byla hostem pražského festivalu spisovatelů běloruská držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Autorka promlouvá o pobytu v Afghánistánu a v souvislosti s tím o prozaickém díle Válka nemá ženskou tvář. Dále hovoří o vztahu k vlasti a o motivaci k napsání knihy o havárii v Černobylu, o Modlitbě za Černobyl: Kronice budoucnosti.

Nobelova cena za fyziku 2016
13:09

Nobelova cena za fyziku 2016

Pasáž představuje tři nobelisty. David J. Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz v roce 2016 získali Nobelovu cenu za teoretické objevy topologických fází hmoty a topologických fázových přechodů.
Nobelova cena za chemii 2008
03:42

Nobelova cena za chemii 2008

Portrét nositele Nobelovy ceny za rok 2008 Martina Chalfieho. Jeho objev využití zeleného fluorescenčního proteinu, pomocí kterého se dají sledovat jednotlivé buňky, pomáhá k pochopení řady nemocí.
Nobelova cena za chemii 2011
03:28

Nobelova cena za chemii 2011

Portrét nositele Nobelovy ceny za chemii v roce 2011 Dana Šechtmana, který objevil kvazikrystaly a změnil tak pohled na složení pevných látek. Zjistil, že na rozdíl od krystalů, v nichž jsou atomy uspořádány periodicky, u kvazikrystalů je pětičetná osa symetrie. Kvazikrystaly zajistí pevnější ocel, pomohou ve zdravotnictví nebo v domácnosti.
Nobelova cena za chemii 2014
03:27

Nobelova cena za chemii 2014

Fyzik Eric Betzig obdržel v roce 2014 Nobelovu cenu za chemii. Pomocí 3D mikroskopu dokáže sledovat proteiny a jejich změny, které se podílejí na rozvoji Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. Při pozorování buněk využívá fluorescenci.
Nobelova cena za fyziku 2017
04:51

Nobelova cena za fyziku 2017

Tématem je Nobelova cena za fyziku z roku 2017, kterou dostali Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne za rozhodující příspěvek k detektoru LIGO a pozorování gravitačních vln.
Claude Cohen-Tannoudji: Nobelova cena za fyziku 1997
13:10

Claude Cohen-Tannoudji: Nobelova cena za fyziku 1997

Podívejte se na rozhovor s Claudem Cohenem-Tannoudjim, který v roce 1997 získal Nobelovu cenu za rozvoj metod ochlazování a záchytu atomů pomocí laserového světla. Ty v důsledku pomáhají vytvořit přesnější měření času. Původem Alžířan vypráví o své fascinující vědecké kariéře a o kráse vědy. A jak souvisí vědecké bádání s poezií?

Nobelova cena za fyziku 1990
03:03

Nobelova cena za fyziku 1990

Rozhovor s Jeromem Isaacem Friedmanem, který v roce 1990 získal Nobelovu cenu za fyziku za objev a popis kvarků – základních stavebních částic přírody.
Nobelova cena za chemii: Paul Modrich
04:01

Nobelova cena za chemii: Paul Modrich

Rozhovor s Paulem Modrichem, nositelem Nobelovy ceny za chemii v roce 2015, který odhalil chyby při kopírování DNA.
Nobelova cena za chemii: Ben Feringa
02:30

Nobelova cena za chemii: Ben Feringa

Rozhovor s Benem Feringou, nositelem Nobelovy ceny za chemii 2016, který vymyslel nanoautíčka tisíckrát tenčí než vlas. Jsou schopna dopravovat léky v těle či pomáhat v boji proti rezistenci vůči antibiotikům.
Nobelova cena za chemii: Ada Yonath
03:38

Nobelova cena za chemii: Ada Yonath

Rozhovor s Adou Yonath, jednou ze 4 žen, které obdržely Nobelovu cenu za chemii. Dostala ji v roce 2009 za to, že popsala strukturu a fungování ribozomů, které tvoří bílkoviny. K výzkumu struktury použila rentgenovou krystalografii. Její výzkum je důležitý pro vývoj antibiotik.
PL
Nekovalentní interakce
07:32

Nekovalentní interakce

K čemu jsou a jak vypadají nekovalentní interakce? Zajišťují, že tady jsme. Bez nich by nebylo možné přenést genetickou informaci. Vznikají mezi molekulami, ale nevytváří chemickou vazbu. Nejsou silné, nepřetváří hmotu, umí vznikat, zanikat, chytat se a pouštět. O tom, jak příroda chytře reaguje na změny, si promluvíme s profesorem chemie Pavlem Hobzou.

O kůrovci s botanikem Václavem Větvičkou
05:53

O kůrovci s botanikem Václavem Větvičkou

Proč je kůrovec nejvíce chráněný živočich u nás? Jak lidé ovlivnili a ovlivňují šíření kůrovce po celé České republice? Proč se Šumava stala epicentrem, odkud se kůrovec šíří dál vlivem západních větrů?

O buněčných procesech s držitelem Nobelovy ceny
09:53

O buněčných procesech s držitelem Nobelovy ceny

Držitel Nobelovy ceny za  chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?
Spotřebovávání kyslíku v těle a komplex HIF
12:19

Spotřebovávání kyslíku v těle a komplex HIF

O kyslíku a vlivu komplexu HIF (Hypoxia-inducible factors), který plní klíčovou roli při spotřebovávání kyslíku v našem těle. Komplex HIF zajišťuje, že je v našem těle vždy tak akorát kyslíku na správném místě. Při poruše HIF dochází k tomu, že buňky reagují na nedostatek kyslíku. To může vést ke změnám práce s kyslíkem v těle, k přílišnému zadýchávání se či například k horšímu hojení ran. Znalost komplexu HIF může pomoci i při boji s rakovinou.
O genetickém výzkumu s nositelem Nobelovy ceny
13:01

O genetickém výzkumu s nositelem Nobelovy ceny

Jak geny řídí vývoj embryí? Jak probíhá genetický výzkum na octomilkách? V čem jsou tyto mušky unikátní pokusná zvířata? Eric Wieschaus, vývojový biolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství hovoří o svém výzkumu.
O výzkumu epilepsie a projevech onemocnění
09:23

O výzkumu epilepsie a projevech onemocnění

Jak se chovají neurony v mozku při epileptickém záchvatu? Jak probíhá výzkum a vývoj léků na epilepsii? Jaké jsou druhy epilepsie a jakými záchvaty se projevují? O výzkumu epilepsie a projevech onemocnění hovoří profesor Přemysl Jiruška.
Sopky: Síla pod povrchem
09:17

Sopky: Síla pod povrchem

Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
O ribozomech a překladu DNA s nositelkou Nobelovy ceny
03:06

O ribozomech a překladu DNA s nositelkou Nobelovy ceny

Jak fungují ribozomy a jakým způsobem vyrábí bílkoviny? Jak probíhá výzkum ribozomů, co se děje při překladu genů a jak moc je tento proces důležitý pro život?O ribozomech a překladu DNA hovoří nositelka Nobelovy ceny za chemii Ada Yonath.
O Nobelových cenách za fyziologii
15:06

O Nobelových cenách za fyziologii

Jak fungují naše biologické hodiny? Které hormony se v průběhu dne v našem těle vyplavují a jak nás ovlivňují? Jak vyzrát na jet lag, aneb, co dokáže melatonin? O výzkumech oceněných Nobelovou cenou za fyziologii hovoří profesorka Helena Illnerová.

O globálních problémech Země
10:24

O globálních problémech Země

Jak je to se zvyšováním obsahu CO2 v atmosféře? Kdo může za hromadné vymírání druhů? Jak se bude vyvíjet lidská populace na světě a jak to ovlivní rovnováhu na Zemi? O globálních problémech Země hovoří odborníci z různých oborů.
O hydrobiologii a focení přírody
08:50

O hydrobiologii a focení přírody

Jak se popularizuje věda zábavnou formou? Jak se hydrobiolog dostane pod vrchol K2, do Grónska či Austrálie? Jak spolu souvisí perloočka a čistota vody? O hydrobiologii, focení přírody dronem i elektronovým mikroskopem hovoří Petr Jan Juračka.
O průzkumu tropických lesů
11:20

O průzkumu tropických lesů

Jak probíhá výzkum tropických lesů? Na co potřebují vědci stavět jeřáb v Papui-Nové Guinei? Proč jsou tropické lesy tak bohaté na rostlinné i živočišné druhy? O průzkumu tropických lesů hovoří entomolog profesor Vojtěch Novotný.
O potravinách budoucnosti
10:38

O potravinách budoucnosti

S odborníkem na genetiku plodin o tom, jak nasytit stále rostoucí lidskou populaci. Proč už nestačí konvenční hnojení a které plodiny jsou nadějí do budoucna? Co má společného rostlinná genetika a problémy s hladověním? Proč se šlechtí rostliny? A jsou geneticky modifikované rostliny skutečně zlo? O potravinách budoucnosti hovoří rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel.
O klonování myší s doktorkou Helenou Fulkovou
09:17

O klonování myší s doktorkou Helenou Fulkovou

Jak se klonují myši? Jak se Helena Fulková dostala do Japonska, kde se jí podařilo naklonovat první myš? Doktorka Helena Fulková hovoří o tom, co tento obor obnáší a jaký je význam a dopad klonování.
O gaviálech indických v pražské ZOO
09:04

O gaviálech indických v pražské ZOO

Jak probíhá záchrana indických gaviálů? Jak se gaviálové rozmnožují, kdy dospívají? Čím se živí a jaká je jejich strategie přežití? Co se děje v jejich rodné zemi a proč jsou v ohrožení? O tom všem hovoří Petr Velenský, kurátor chovu plazů a obojživelníků v pražské ZOO.
PL
O evoluci a vývoji organismů
11:11

O evoluci a vývoji organismů

Co je teorie zamrzlé evoluce? Jak se vyvíjí jednotlivé druhy a kdy dojde k jejich vyhynutí? O evoluci a vývoji organismů i dalších otázkách evoluce a evoluční biologie hovoří profesor Jaroslav Flégr..
O syntéze genů a přenosu genetické informace
11:51

O syntéze genů a přenosu genetické informace

Jakým způsobem funguje přenos genů a evoluční vývoj? Co je to syntéza genů? Jak probíhá výzkum přenosu genů, jak nás to ovlivňuje? Jak se změnil pohled na evoluci od doby Darwina? O syntéze genů a přenosu genetické informace hovoří evoluční biolog Richard Dawkins.
O parazitech a jejich chování
12:02

O parazitech a jejich chování

Jak parazité napadají člověka, která onemocnění způsobují? Jak se žije s tasemnicí, mohou parazité i léčit lidská onemocnění? O své celoživotní vášni, studiu parazitů a jejich chování hovoří parazitolog profesor Julius Lukeš.
O rostlinách tropických horských oblastí
06:07

O rostlinách tropických horských oblastí

Jak vypadá tropický horský les, které rostliny zde žijí a jak se přizpůsobují místním podmínkám? Jak loví masožravé rostliny svou kořist a jaké nejčastější mýty o masožravkách kolují mezi lidmi? O rostlinách tropických horských oblastí hovoří Vlastík Rybka, kurátora Botanické zahrady Praha.
O epidemii eboly
13:12

O epidemii eboly

Jaké ochranné mechanismy mají epidemiologové připravené pro případné šíření nákazy ebolou? O epidemii eboly i šíření epidemií z různých koutů světa hovoří epidemioložk a primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
O vývoji léků na rakovinu
11:33

O vývoji léků na rakovinu

Co způsobuje nádorové bujení? Jak se stane, že buňky lidského těla začnou nekontrolovatelně bujet a způsobovat nádory? Jak probíhá vývoj léků na rakovinu? O vývoji léků na rakovinu hovoří mikrobioložka a imunoložka Blanka Říhová.

Denisované: Noví souputníci neandrtálců
01:25

Denisované: Noví souputníci neandrtálců

Naše představy o evoluci člověka, i ty předkládané aktuálními učebnicemi, je nutné na základě nejmodernějších paleoantropologických nálezů neustále korigovat. Před několika lety (v roce 2010) byl na Sibiři v Denisově jeskyni nalezen zlomek kosti ženského prstu. Genetická analýza ukázala, že dávná žena nepatřila ani k příslušníkům druhu Homo sapiens, ani k neandrtálcům, ale že se zde jedná o nový lidský druh, denisovany.
O využívání antibiotik s epidemiologem
07:13

O využívání antibiotik s epidemiologem

Kdy a jakým způsobem byla antibiotika objevena a jak fungují? Jaká rizika hrozí při nadužívání antibiotik? Které druhy antibiotik na která onemocnění zabírají? O využívání antibiotik hovoří epidemiolog Roman Prymula.
O klimatických změnách
55:10

O klimatických změnách

Rozhovor s geologem, klimatologem a spisovatelem Václavem Cílkem, který vidí svět v souvislostech bez hranic mezi vědními obory. Jak spolu souvisí sucho ve Spojených státech a cena tabletu? Na co se máme připravit? Čeká nás změna klimatu, nebo celé společnosti?
PL
Norimberský proces
10:07

Norimberský proces

Už během závěrečných měsíců druhé světové války se rodil první mezinárodní soudní tribunál, který nakonec zasedl symbolicky v Norimberku, ve městě, kde dříve probíhaly nacistické sjezdy a kde byly vyhlášeny v roce 1935 rasové zákony. Proces s představiteli nacistického režimu byl v mnohém průlomový. Asi nejsilnějším zážitkem a zlomem v jednání byl dokument o proběhlých hrůzách.
Rwandská genocida
05:36

Rwandská genocida

Rwanda je malý vnitrozemský stát ve střední Africe. Do popředí světových zpráv se dostala v polovině devadesátých let 20. století kvůli masovému vyvražďování etnických skupin, které do historie vstoupilo pod názvem rwandská genocida. Až milion lidí se stalo oběťmi vnitřních sporů. Podívejte se na stručnou historii konfliktu a popis událostí jednoho hrdiny tehdejší doby, manažera hotelu, který zachránil přes 1200 osob obou znepřátelených etnik před jistou smrtí.
Fotochemie
02:47

Fotochemie

Profesor Petr Slavíček je fyzikální chemik, který se světlem snaží ovlivňovat nebo řídit materiální svět. Zaměřuje se především na vztah mezi světlem a molekulami kapalin. Ve svém výzkumu se například zabývá vlivem rentgenového záření na DNA. Při své práci učinil významný objev, díky kterému vzbudil pozornost po celém vědeckém světě.

Člověk, tvor násilný
03:12

Člověk, tvor násilný

Násilí se line celou lidskou historií a ozbrojené konflikty jsou nedílnou součástí života. Každý stát má dnes vlastní armádu, ta však plní důležitou funkci i v dobách míru.
Červený kříž
02:59

Červený kříž

Červený kříž je mezinárodní humanitární hnutí, které pomáhá bez rozdílu všem obětem válečných konfliktů a nejen jim. Pořad ukazuje jeho historii a současnost.
Terorismus
02:21

Terorismus

Pořad vysvětluje, proč vznikají teroristické organizace a jaká je podoba terorismu v současném světě.
Fašismus
02:51

Fašismus

Fašismus máme většinou spojený s druhou světovou válkou. Ukázka přibližuje, kdy a proč fašismus vznikl a v jaké podobě se s ním můžeme setkat i dnes.
Zkoumání Marsu
01:31

Zkoumání Marsu

Curiosity je robotické vozítko, které zkoumá Mars. Jeho přistání na cílové planetě nebylo úplně hladké, ale nyní už na Zemi posílá množství užitečných dat a obrazů. Přinese nám i odpověď na otázku, zda na Marsu byl a je život? A jaké další otázky vyvolává?

Přistání Curiosity na Marsu
03:49

Přistání Curiosity na Marsu

V ukázce uvidíte přistání sondy Curiosity na Marsu. Byla řízena člověkem, nebo počítačem?
Byla na Marsu voda?
03:18

Byla na Marsu voda?

Jestli byl na Marsu někdy život, zatím nevíme. Díky sondám Spirit a Opportunity ale už víme, že tam byla voda.
Co nám přináší asteroidy
02:02

Co nám přináší asteroidy

S dopadem meteoritu na Zem si většinou spojujeme negativní konotace. Může mít tato událost i nějaké výhody, nebo přináší vždycky jen zkázu?
Milníky 20. století
03:21

Milníky 20. století

Zamyšlení nad zásadními geopolitickými změnami světa a historickými milníky v průběhu 20. století.
Kdy už měl nastat konec světa
03:01

Kdy už měl nastat konec světa

V ukázce jsou uvedena různá data v minulosti, na která byl předpovídán konec světa spolu s reakcemi na tuto nenaplněnou předpověď.
Mayský kalendář
03:02

Mayský kalendář

Ukázka se zabývá předpovědí konce světa podle Mayů – měl podle nich nastat na Vánoce roku 2012.
PL
Nejvýznamnější nálezy české archeologie
03:04

Nejvýznamnější nálezy české archeologie

Ukázka popisuje nejvýznamnější nálezy české archeologie a jejich význam pro poznávání naší minulosti.
Překážky archeologického průzkumu
03:11

Překážky archeologického průzkumu

Ukázka se věnuje současnému archeologickému průzkumu z hlediska majitelů objektů, kde průzkum probíhá nebo by probíhat měl.
PL
Stavba Cheopsovy pyramidy
01:55

Stavba Cheopsovy pyramidy

Rozkládá se na ploše zhruba třinácti fotbalových hřišť, tvoří ji přes dva miliony vápencových bloků. Její stavba prý trvala pouhých dvacet let. Ale jak? Reportáž odkrývá tajemství stavby Cheopsovy pyramidy.

Mumie na počítačové tomografii
02:13

Mumie na počítačové tomografii

Zkoumání staroegyptských mumií lidí i zvířat z Náprstkova muzea pomocí tomografie.
Tokamak a jaderná fúze
03:11

Tokamak a jaderná fúze

V ukázce si vysvětlíme, jak docílit termojaderné fúze. Dále si také objasníme, jakým způsobem funguje použití vody jako paliva ve fúzní elektrárně. A jak to v laboratoři v pražské Libni dělají? Co brání lidstvu v dosažení cíle?
PL
Spinální svalová atrofie
03:45

Spinální svalová atrofie

Spinální svalová atrofie (SMA) je skupina závažných genetických onemocnění. Onemocnění ovlivňují schopnost neuronů přenášet nervový signál ke svalům, které zajišťují například dýchání, pohyb nebo polykání. Nejzávažněji se nemoc projevuje u malých dětí po narození. Současná medicína dokáže toto onemocnění léčit. Léčba vede buď ke zlepšení stavu pacienta, nebo k tomu, že nedochází ke zhoršení průběhu onemocnění.
Přechylování a generické maskulinum
06:12

Přechylování a generické maskulinum

Je přechylování a užívání generického maskulina projevem neúcty k ženám? Lingvistka Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR rozebírá problematiku přechylování cizích i domácích slov a vlastních jmen.
Znečištění světového oceánu
03:10

Znečištění světového oceánu

Znečištění světového oceánu je alarmující. O znečištěných oblastech a proviněních člověka vůči oceánu hovoří Doc. RNDr. Bohumír Janský, CSc. Jaký je podle něj klíč ke zlepšení situace? Jak může každý z nás ovlivnit čistotu vody v mořích?
Věra Čáslavská
03:26

Věra Čáslavská

Nejúspěšnější česká sportovkyně se stala čtyřikrát mistryní světa. Kvůli svému postoji k tehdejšímu režimu byla ale nucena sportovní kariéru ukončit, podepsala totiž petici Dva tisíce slov a během hraní sovětské hymny na olympijských hrách v Mexiku v roce 1968 sklopila na protest proti sovětské okupaci Československa hlavu. I když se z hlediska světa stala hvězdou nejvyššího formátu, královnou světové gymnastiky, a ten rok byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa. Nejúspěšnější československá olympionička měla upadnout v zapomnění. Do veřejného dění se vrátila až po listopadu 1989.

Čistění vody pomocí nanočástic
05:02

Čistění vody pomocí nanočástic

Čištění vody pomocí nanočástic je velice efektivní, voda se nemusí nikam čerpat. Čistící nanomateriály vpravíme vrtem do vody a vytvoří se látky, které příroda zná: oxidy železa. Částicemi na bázi železa lze vyčistit vodu zamořenou naftou a oleji. Jejich využití je šetrné například i v boji se sinicemi. Nanočástice dekontaminují i vodu kontaminovanou chlorovanými uhlovodíky a těžkými kovy.
Přečtení lidského genomu
14:32

Přečtení lidského genomu

"Tohle je něco, co bude každý student i každý doktor využívat každý den v dalším století i ve století po něm," řekl Eric Lander svým kolegům, když spolu přečetli lidský genom. Díky tomu můžeme lépe pochopit, jak vznikají různé nemoci a také se jim lépe bránit. Genom je jako kniha příběhů, která byla psána miliardy let a ve které je tolik krásných příběhů.

Pavel Hobza
03:46

Pavel Hobza

Pavel Hobza je nejcitovanější český vědec, který se věnuje nekovalentním interakcím. Za jeho nejvýznamnější objev je považováno objevení nepravé vodíkové vazbě. Ve svém dalším výzkumu se věnuje vývoji nových léků.

PL
Srdce: Léčba srdeční arytmie
14:30

Srdce: Léčba srdeční arytmie

Srdce je svalem, který si za celý svůj život nemůže odpočinout. Kardiovaskulární nemoci neboli nemoci srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí. Jak dokážou lékaři tento orgán opravovat? Díky čemu zvládnou opravit jen poškozenou část srdeční tkáně? Jak se dívají na dálku dovnitř srdce ve třech rozměrech?
Z kokpitu A380 do malého letadla
07:21

Z kokpitu A380 do malého letadla

Je rozdíl mezi dobrým pilotem malého a velkého letadla? A co to vůbec znamená být dobrý pilot? Redaktor ČT Daniel Stach zpovídá pilota Davida Hecla. Můžeme sledovat, s čím bývalý pilot největšího dopravního letadla světa létá dnes a co vše je potřeba i u malého letadla před startem zkontrolovat. David Hecl vzpomíná na své začátky, dozvíme se, proč se vzdal létání s Airbusem A380 i jakým vývojem avionika malých letadel od dob jeho začátků prošla. Věděli jste, že malá letadla jsou vybavena padákem?

Nobelovy ceny 2020: Medicína
13:12

Nobelovy ceny 2020: Medicína

30 let po objevu viru žloutenky typu C je na světě metoda, která tuto zákeřnou nemoc téměř stoprocentně vyléčí. Na začátku stáli tři muži a jejich objevy, na konci miliony zachráněných životů a Nobelovy ceny za rok 2020 v oboru medicína. Harvey J. Alter objevil, že žloutenku typu C způsobuje neznámý virus, Michael Houghton virus izoloval a Charles M. Rice potvrdil, že virus způsobuje zánět jater. O tom, jak jejich výzkum ovlivnil léčbu žloutenky typu C a jaký význam má pro medicínu, hovoří redaktor ČT Daniel Stach s profesorem Ladislavem Machalou z Kliniky infekčních, parazitálních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
Nobelovy ceny 2020: Fyzika
19:14

Nobelovy ceny 2020: Fyzika

Udělení Nobelovy ceny 2020 za fyziku potvrzuje, že obecná teorie relativity má po stech letech význam nejen pro teoretické fyziky a astronomy, ale i pro každého, kdo používá GPS navigaci. Hlavními aktéry ocenění za fyziku na rok 2020 jsou černé díry. Roger Penrose svými výzkumy existenci černých děr potvrdil, Andrea Ghetz a Reinhard Genzel dokázali, že masivní černá díra je i ve středu naší galaxie. Na tento vesmírný výzkum se redaktor ČT Daniel Stach podrobněji zaměří v rozhovoru s astronomkou Soňou Ehlerovou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Nobelovy ceny 2020: Chemie
17:41

Nobelovy ceny 2020: Chemie

Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků posledního desetiletí. Umožňuje totiž vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny, a to i ty lidské, a zvrátit tak například nějakou jejich mutaci. Vědkyně Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová byly za objev tzv. molekulárních nůžek oceněny Nobelovou cenou 2020 za chemii. Možnost úpravy genů však vzbuzuje i otázky etické. O praktické realizaci metody CRISPR, svém podílu na objevu i odpovědném přístupu k této problematice hovoří profesor Martin Jínek s redaktorem ČT Danielem Stachem.
První kroky k pobytu na orbitální stanici
06:07

První kroky k pobytu na orbitální stanici

Prvním krokem k dlouhodobějšímu pobytu na vesmírné stanici ISS byla tzv. Mise „zkušební“ vesmírné stanice. Pro astronauta NASA Leroye Chiao byla účast na této misi jeho prvním letem do vesmíru, navíc se start uskutečnil přesně 25 let od startu Apolla 11. Co to pro začínajícího astronauta znamenalo? Co prožíval při startu a jak snášel stav beztíže? Leroy Chiao v rozhovou s redaktorem ČT Danielem Stachem popisuje zážitky při svém prvním letu do vesmíru i  experimenty, které astronauti v průběhu mise prováděli. Víte, jak náročné je se v mikrogravitaci připoutat?
Další přípravné mise ke stavbě ISS
06:33

Další přípravné mise ke stavbě ISS

Co zažívá astronaut, když se poprvé dostane do kosmického prostoru? I při druhé přípravné misi plnil astronaut Leroy Chiao úkoly související s přípravou stavby Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Astronauti testovali různé druhy nástrojů, úchyty pro připoutání, aby mohli v prostoru pracovat oběma rukama, elektrické kabely a další stavební prvky potřebné pro stavbu orbitální stanice. Při třetí přípravné misi přivezli astronauti další díly, které položily základ budoucí stanice ISS. Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem popisuje také fotografie, které ve vesmíru pořídil, a zda z kosmu viděl Velkou čínskou zeď.

Život na Mezinárodní vesmírné stanici
05:40

Život na Mezinárodní vesmírné stanici

První posádkou dlouhodobě obývající Mezinárodní vesmírnou stanici ISS byla tzv. Expedice 1. Jejím hlavním úkolem byla aktivace stanice, oživení systémů a zabezpečení spojení se zásobovacími loděmi. Poslechněte si, co řešili astronauti Sergej Krikaljov a Bill Shepherd při prvním vstupu na vesmírnou stanici. Kdo z nich tam byl první? Astronaut NASA Leroy Chiao v rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem dále hovoří o tom, jak se podoba stanice během doby proměnila, proč na svou zatím poslední cestu letěl ruskou lodí Sojuz i jaké druhy experimentů, a ne nutně vždy vědecké, se na vesmírné stanici prováděly.

ČT edu nejsou pouze videa

12 776

videí

718

námětů do
výuky

4 330

pracovních
listů

1 209

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání