portály České televize
menu

Často hledáte:

práce s textem česká literatura příprava na přijímací zkoušky hudební skladatel čeština

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: Volha

Vše (71)
Videa (28)
Okruhy (1)
Náměty (11)
Pracovní listy (30)
Pořady (1)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

28 videí
PL
Volha: Jak fungovala StB?
03:59

Volha: Jak fungovala StB?

Ukázka ze seriálu Volha ilustruje, jakým způsobem pracovala Státní bezpečnost při zavazování si tajných spolupracovníků. Hlavní hrdina Stanislav Pekárek je řidič Československé televize (ČST). Ke spolupráci byl pravděpodobně vybrán proto, že během své práce přijde do kontaktu s řadou potenciálně „politicky nespolehlivých” osob z oblasti publicistiky a televizní zábavy. Příslušníci se ho nejdříve snaží přimět ke spolupráci konfrontováním s nasbíranými kompromitujícími materiály. Stanislav však využívá situace a snaží se vyjednávat o možných výhodách, které by mu spolupráce přinesla. Jeho pohnutky ke spolupráci tedy nemůžeme označit jako ideové.

Automobil Volha
05:45

Automobil Volha

V roce 1982 začal sovětský automobilový závod GAZ v Gorkém (dnes Nižní Novgorod) vyrábět automobil Volha GAZ 3102. Podívejte se na dobovou reportáž o v té době novince z legendárního pořadu Auto-moto-revue. Ve videu uvidíte i předchozí modely, které se dovážely do Československa, včetně prvního modelu Volha GAZ-21, jež se stala velmi oblíbeným automobilem a dostala familiární přezdívku „carevna“.
PL
Volha: Hodíme to na Židy
02:03

Volha: Hodíme to na Židy

Svalování viny za události pražského jara na osobnosti s židovskými kořeny bylo způsobeno různými faktory. V první řadě se jednalo o šíření propagandy ze strany komunistického režimu, který potřeboval najít viníka pro neúspěch své politiky. Židé byli vnímáni jako intelektuální elita, která stála za reformními tendencemi v rámci KSČ. V 60. a 70. letech navíc docházelo k návratu antisemitismu v rámci celého východního bloku. Tento antisemitismus byl často spojován s antisionismem a zahrnoval například obvinění z antikomunismu a upřednostňování zájmů Izraele. V sovětském pojetím byli za sionisty považováni všichni, kdo měli nějaké židovské předky, s pravým významem pojmu toto označení nijak nesouviselo. Spíše odpovídalo nacistické představě o dědičnosti židovské rasy.

PL
Volha: Televize v zajetí propagandy
01:12

Volha: Televize v zajetí propagandy

Ukázka zachycuje rozhovor redaktora Zajíčka se členy jednoho ze štábů publicistiky. Redaktor Zajíček, typický produkt kádrových změn popisovaných ve zdrojích 4 a 5, se arogantně domáhá naplnění svých představ, které jsou podle zkušenější a profesionálnější režisérky Válové nerealistické. V promluvě produkčního Horáčka sledujeme jeden z motivů konformity v období komunistického režimu – ohled na kariéru dětí. V ukázce se též mihne řidič Standa Pekárek, o němž už z prvního dílu víme, že je agentem StB.
PL
Volha: Když to podepsal i Kája
01:55

Volha: Když to podepsal i Kája

Ukázka nás zavádí do prvních měsíců roku 1977, kdy veřejný prostor zaplnila mediální kampaň zaměřená na dehonestaci Charty 77. Jelikož text prohlášení nesměl být nikde veřejně publikován, koloval pouze v samizdatové formě a jeho obsah znala jen hrstka zasvěcených. Podpisové akce, které se proti Chartě 77 organizovaly, tak stavěly lidi do paradoxní situace – chtělo se po nich, aby se vymezili, aniž by věděli proti čemu.
PL
Volha: „Na tady, vezměte si moje auto!”
01:44

Volha: „Na tady, vezměte si moje auto!”

Ukázka zachycuje Standu Pekárka s kolegy při jízdě přes Prahu v druhé polovině roku 1989, kdy tisíce občanů NDR usilovaly o emigraci do SRN přes velvyslanectví SRN v Praze na Malé Straně. Uprchlíci byli nouzově ubytováni na velvyslanectví i jeho zahradě. Do Prahy často přijížděli auty, které tam zanechávali.
Rusko: Lodí po Volze
14:25

Rusko: Lodí po Volze

Volha je nejdelší řekou Evropy, protéká celou evropskou částí Ruska a vlévá se do Kaspického moře. Podél břehů Volhy se nachází přírodní rezervace se stovkami druhů ptáků i rozsáhlá lotosová pole. V široké deltě řeky Volhy leží Astrachaň, bývalá obchodní brána do Ruska.
Rusko: Delta Volhy
10:47

Rusko: Delta Volhy

Delty řek jsou rozlehlá území s jedinečným ekosystémem. V reportáži Miroslava Karase navštívíme nejrozlehlejší říční deltu v Evropě, deltu řeky Volha, která ústí do Kaspického moře.

PL
Normální metody práce: výpověď důstojníka rozvědky
00:35

Normální metody práce: výpověď důstojníka rozvědky

Ukázka přináší výpověď Jaromíra Ulče, jednoho z důstojníků rozvědky. Ulč velmi výstižně, reálně a věrohodně ukazuje formy, které StB používala k diskreditaci nepohodlných osob nebo k získávání informací. Svoji práci s odstupem nehodnotní jako nemorální. Ve vzpomínce jasně proklamuje, že šlo o „normální metody práce”.

PL
Když jsem se motal mezi pankáčema: výpověď agenta StB
01:29

Když jsem se motal mezi pankáčema: výpověď agenta StB

Ukázka zachycuje výpověď Jaroslava Koláře, který se v druhé polovině 80. let angažoval v ekologických organizacích, stýkal se s punkovými kruhy a signoval petici Několik vět. Kolář tak kolem své osoby vytvořil velice důvěryhodnou legendu, díky níž nikdo z jeho okolí až do revoluce netušil, že působí jako agent StB. Na svoji spolupráci vzpomíná spíše jako na mladické dobrodružství a zcela si nepřipouští závažnost svého chování.

PL
Normální metody práce II: výpověď důstojníka rozvědky
00:25

Normální metody práce II: výpověď důstojníka rozvědky

Ukázka rozvíjí výpověď Jaromíra Ulče, jednoho z důstojníků rozvědky.

Spuštění 2. programu Československé televize
09:07

Spuštění 2. programu Československé televize

Na konci šedesátých let se rozhodlo o spuštění druhého programu Československé televize. Zkušební vysílání začalo v únoru 1970, pravidelné pak v květnu téhož roku. Podívejte se na dobový dokument o problémech se spuštěním nového programu, zejména pro uživatele, kteří si museli opatřit nové antény a hlavně nové televizní přístroje. To vše při dostupnosti nejprve pouze ve čtyřech městech: Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě.

Normalizační diskotéka
09:44

Normalizační diskotéka

Diskotéku definuje slovník jako společenskou zábavní akci, při níž se poslouchá hudba a tančí. Počátky diskoték v tehdejším Československu spadají do šedesátých let, ale zejména v období normalizace byly pro mladou generaci vítaným rozptýlením. Podívejte se na filmovou esej o diskotékách z jara roku 1983 a vnímejte vztah tehdejší moci k diskotékám, na nichž měli mladí jednu z mála příležitostí, jak se seznámit s písněmi západní produkce.
Chodec nebo automobil?
09:01

Chodec nebo automobil?

Od vynálezu automobilu se vede stýkání a potýkání pěších a jezdících v autech. Podívejte se na krátkou filmovou esej ze začátku 80. let na toto téma. Doplní ji dobové ilustrační záběry ze „století aut“.

Budova Československé televize na Kavčích horách
04:15

Budova Československé televize na Kavčích horách

Československá televize zahájila vysílání v roce 1953. Studio zpravodajství sídlilo v budově Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici. S dalším rozvojem se ukázaly její prostorové limity, a proto se začalo od roku 1962 s výstavbou celého komplexu nových budov na Kavčích horách. Budova zpravodajství byla zprovozněna v roce 1979.
Vídeň 1990
07:29

Vídeň 1990

Po pádu komunistického režimu v Československu v listopadu 1989 došlo i k otevření hranic, a mnozí tak mohli poprvé ve svém životě vycestovat do dříve nemožného zahraničí. Jednou z prvních destinací byla rakouská metropole Vídeň. Podívejte se na reportáž z roku 1990, která je zajímavým obrazem tehdejšího vnímání našich možností, zejména finančních, při cestě do ciziny.
Česká škola ve Vídni
08:12

Česká škola ve Vídni

Počátky české školy v hlavním městě Rakouska Vídni spadají do roku 1872. Od té doby se počty žáků pohybovaly jako na houpačce, nejvíce jich měla ve třicátých letech 20. století, kdy jich bylo okolo 4000. Teď je to asi desetina. Podívejte se na dobový dokument o české škole, která nedávno oslavila 150 let svého trvání.
Karel Gott ve Slaném
09:14

Karel Gott ve Slaném

Karel Gott byl už za svého života legendou české a československé hudební scény. Velkou popularitu mu přinesly i pořady Československé televize, v nichž účinkoval. Mimořádný prostor dostal v sedmdesátých letech v hudebním pořadu s názvem Zpívá Karel Gott, který většina pamětníků má spojený s divadlem ve Slaném, kde se pořad za režie Jána Roháče natáčel.
Televizní středisko Kavčí hory
06:38

Televizní středisko Kavčí hory

Nová budova Československé televize na Kavčích horách v Praze se začala plánovat už v druhé polovině 50. let. Stavěla se pak od roku 1962 a její výstavba se dokonce jeden čas i zastavila. Další prodlení ve výstavbě přinesly technické změny televizního vysílání. Podívejte se na část dobové diskuse nad výstavbou objektů ČST, v níž se dozvíte i o plánovaných částech areálu, které nakonec nikdy postaveny nebyly.
Taková normální rodinka – první český sitcom
07:20

Taková normální rodinka – první český sitcom

Na počátku sedmdesátých let vznikl v produkci Československé televize osmidílný seriál Taková normální rodinka. Autorkou scénáře byla Fan Vavřincová a režisérem Jaroslav Dudek. Seriál pojednával o čtyřech generacích jedné rodiny, žijících v jednom domě. Jedna epizodní role byla určena pro Pavla Landovského, který však byl v nemilosti tehdejšího režimu a musel být přeobsazen. První český sitcom byl tvůrci ukončen, protože nechtěli přijmout návrhy tehdejšího režimu na pokračování v souladu s politickou linií. Podívejte se na krátkou ukázku z posledního dílu, v němž účinkoval ve své poslední roli legendární herec první republiky Oldřich Nový.
Reportáž Československé televize o mladých
10:10

Reportáž Československé televize o mladých

Československá televize připravovala vedle zábavných pořadů a zpravodajství i publicistické pořady. Podívejte se na ukázku jednoho z nich, který se jmenoval Mladýma očima a měl být patrně sondou do života mladých a jejich starostí a problémů na počátku sedmdesátých let.
Karel Gott: Jdi za štěstím
03:52

Karel Gott: Jdi za štěstím

Jestli někdo byl ikonou československé hudby (nejen) v 70. a 80. letech, pak určitě Karel Gott. Jeho postavení mu umožňovalo koncertování nejen v sovětském bloku, ale i na západě. Jeden z jeho největších hitů je píseň Karla Svobody a Zdeňka Borovce Jdi za štěstím. Hit se stal ústřední písní pohádky Jak se budí princezny, ale málokdo ví, že byla složena pro festival v Japonsku v roce 1977, kde ji také Gott zazpíval v angličtině jako Go in Search of Happiness. Podívejte se na unikátní záběry z dobového dokumentu.

Vánoce na konci 80. let
07:15

Vánoce na konci 80. let

Každý týden vznikal v Krátkém filmu Praha filmový zpravodaj. Podívejte se na jeden z konce roku 1987. Je to malá sonda do předvánočního shonu a hledání vánoční atmosféry s osobitým komentářem a zpěvem Jana Vodňanského.
Sejdeme se na Vlachovce
06:33

Sejdeme se na Vlachovce

V roce 1973 začala Československá televize vysílat hudební pořad Sejdeme se na Vlachovce. Hostinec se sálem zažil už první republiku, ale velkou slávu mu přinesla až sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století, kdy zde vystupovaly české a moravské dechovky. Diváci se sjížděli snad ze všech koutů republiky, lákala je nejen dechovka, ale i průvodce Josef Zíma a jeho hosté.
Evropská krajina: Řeky
02:20

Evropská krajina: Řeky

Řeky Evropu v historii spojovaly i rozdělovaly. Při jakých událostech to bylo? Na kterých místech se nachází krátké úseky mezi jednotlivými klíčovými řekami, kde se dají lodě přenášet?

Jitex Písek
09:08

Jitex Písek

Písecký podnik JITEX byl v druhé polovině 20. století největším textilním výrobcem v Československu. Založen byl v roce 1949 jako výsledek rozhodnutí tehdejšího režimu podpořit ekonomicky slabší region novým průmyslovým závodem. Dokument z roku 1987 ukazuje výrobní sortiment podniku v druhé polovině 80. let, postupy výroby, návrhy módních kolekcí a dobový komentář, který otevřeně kritizuje některé slabiny centrálně plánovaného hospodářství.
Armádní pořad Kompas
13:59

Armádní pořad Kompas

V období normalizace vysílala redakce brannosti pořad Kompas. Byl to jeden z pořadů, kterými se prezentovala Československá lidová armáda a další bezpečnostní složky. Podobnými pořady byly Azimut či Maják. Ukázka z pořadu Kompas je z roku 1984 a ukazuje společné cvičení armád sedmi zemí východního bloku Štít 1984, které bylo největším cvičením na našem území v historii.
Kazaň: Jedno z největších měst v Rusku
05:18

Kazaň: Jedno z největších měst v Rusku

Hlavní město Tatarstánu – Kazaň –, patří mezi největší ruská města. Mezi jeho významné památky patří mešita Kul Šerif a Kazaňský kreml (UNESCO). V tomto městě na břehu Volhy se střetává slovanská a tatarská kultura.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 213

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání